General Dynamics F-16 Fighting Falcon

General Dynamics / Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon

Přehled verzí

• YF-16
  - Prototyp vybavený motorem F100-PW-100 a tzv. malým vstupem vzduchu k motoru - NSI. V polovině sedmdesátých let byly postaveny dva jednomístné prototypy (72-1567 a 72-1568).
  
  
  
• YF-16/CCV
  - Prototyp vzniklý přestavbou 72-1567. Přestavba spočívá v přidání velkých trojúhelníkových plošek pod vstup vzduchu k motoru pro testy určené ke zvýšení manévrovacích schopností.
  
  
  
• XF-16/FSD
  - Prototyp vybavený motorem F100-PW-100 a vstupem vzduchu NSI. Po získání kontraktu bylo, jako ověřovací série, postaveno šest jednomístných (75-0745 - 75-0750) a dva dvoumístné (75-0751, 75-0752).
  
  
  
• XF-16/FSD
  - Prototyp přestavěn a vybaven novým motorem General Electric F101 DFE, ale s původním malým "sacákem" - NSI. Jedna XF-16A/FSD (75-0745) byla později přestavěna a vybavena novým motorem General Electric - sloužila jako prototyp F-16C/D.
  
  
  
• F-16XL
  - Prototyp vybaven původně motorem F100-PW-100. Postupně přestavován pro použití pohonných jednotek F110-GE-100 a F100-PW-200. Všechny F-16XL byly vybaveny malým vstupem vzduchu - NSI. Dvě jednomístné F-16 FSD (75-0749, 75-0747) byly přestavěny (získaly velké delta křídlo) na unikátní F-16XL-1 a F-16XL-2. F-16XL-2 byla posléze modifikována na dvoumístnou. Na obou strojích byly porováděny různé testovací úpravy včetně zkoušek motorů.
  
  
  
• AFTI/F-16
  - Prototyp vybavený motorem F100-PW-100 a vstupem vzduchu NSI. V roce 1979 byl jeden z FSD (75-0750) upraven stejně jako YF-16/CCV - přidány velké ovládací plochy pod vstup vzduchu. Tento stroj sloužil do roku 2001 jako testovací platforma. V současnosti se nachází v U.S. Air Force Aviation Museum na Wright-Patterson AFB, Dayton, Ohio.
  
  
  
• F-16/79
  - Prototyp s motorem J79-GE-119 a vstupem vzduchu NSI. Dvoumístný FSD (75-0752) byl pro přestavěn pro zástavbu výkonnějšího motoru od General Electric, po zkouškách obdržel zpět původní motor a vrátil se k výrobci.
  
  
  
• F-16A / F-16B (Block 01 / Block 05 / Block 10)
  - První seriové F-16 (A - jednomístná verze, B - dvoumístná verze) vybavené motorem F100-PW-200 a sáním vzduchu NSI s menší výškovkou a radarem Westinghouse AN/APG-66. Stroje ze sérií Block 01 a 05 měly černé kryty radiolokátorů, v průběhu služby byly všechny modernizovány na standard Block 10 s šedivým radomem.
  
  
  
• F-16A / F-16B (Block 15)
  Vybaveny F100-PW-200 motorem a NSI. U Block 15 proběhla první velká úprava, která mimo drobnějších změn v elektronice, spočívala ve zvětšení výškovky cca o 15%.
  
  
  
• F-16ADF (Block 10 / Block 15)
  - Motor F100-PW-200 a NSI. Další velkou úpravu prodělalo 216 strojů F-16A Block 15 a jeden ze série Block 10 (80-0525). Touto úpravou prošlo i 24 F-16B Block 15. Celý upgrade spočíval hlavně v zástavbě modernější elektroniky, umožňující použití střel AIM-7 a u mnoha strojů (ne u všech) přibyly antény pro identifikaci vlastní-cizí (IFF) před kabinou. Tyto stroje slouží převážně u americké Air National Guard, italského a jordánského letectva.
  
  
  
• F-16AM / F-16BM (Block 10 / Block 15)
  - Motor F100-PW-200 a NSI. F-16 ve službách evropských zemí NATO (ne USAF) a jordánského letectva jsou přestavovány v rámci programu MLU, jedná se hlavně o výměnu elektroniky a další dílčí úpravy. Množství úprav se liší stát od státu. Zatím poslední modifikací je u norských F-16AM/BM možnost používat nový zaměřovací kontejner AN/AAQ-33 Sniper XR.
  
  
  
• F-16A / F-16B (Block 20)
  - Motor F100-PW-220 a NSI. Jedná se o poslední výrobní Block verze A/B, který již obsahuje mnoho vylepšení, které jsou použity u F-16C/D, například nové el. vybavení včetně počítače MMC, nových multifunkčních displayů (MFD) v kokpitu, nového průhledového displeje (HUD) a radaru AN/APG-66(V2A). Stroje z tohoto Blocku mohou nosit pod vstupem vzduchu elektronické podvěsy (LANTIRN / LITENING) stejné jako používají F-16C/D. U dvoumístných strojů je v zadním cockpitu nainstalován HUD repeater.
  
  
  
• F-16C / F-16D (Block 25)
  - Pohonná jednotka F100-PW-200, později modifikován na F100-PW-220 a vstup vzduchu NSI. Jedná se o první výrobní sérii jednomístných F-16C a dvoumístných F-16D. Kokpit je již osazen multifunkčními displeji o rozměrech 4x4 palce, modernějším HUD a novým radarem AN/AGP-68. V průběhu služby byla část strojů vybavena novějším motorem F-100-PW-220E s digitálním ovládáním (DEEC) a radiolokačním výstražným systémem AN/ALR-69.
  
  
  
• F-16C / F-16D / F-16N / TF-16N (Block 30)
  - Výkonnější motor F110-GE-100, velký vstup vzduchu do motoru MCID (avšak u prvních 174 strojů byl použit malý vstup vzduchu NSI). První stroje seriově vybavené motorem General Electric. Další úprava umožňuje použití protiletadlových raket AIM-120 AMRAAM. Na náběžné hraně křídel přibyly antény radiolokačního výstražného systému AN/ALR-69. Z důvodů výkonnějšího motoru byla část strojů vybavena novým větším vstupem vzduchu (MCID). Letouny označené jako F-16N a TF-16N byly určeny pro "agresorské" letky u amerického námořnictva. Tyto stroje jsou speciálně odlehčeny (mimo jiné mají odstraněný kanon).
  
  
  
• F-16C / F-16D Barak (Block 30)
  - Výkonnější motor F110-GE-100, malý vstup vzduchu NSI. Jedná se o F-16 určené pro izraelské letectvo, jsou vybaveny izraelskou elektronikou. U dvoumístných F-16D je použit zvětšený hřbet (ADS). Jinak shodné s ostatními F-16 Block 30.
  
  
  
• F-16C / F-16D (Block 32)
  - Motor F100-PW-220 a NSI. Výbava a modifikace shodné se sérií Block 30, ale nejsou vybaveny výkonnějším motorem, proto zůstává původní malý vstup vzduchu - NSI.
  
  
  
• NF-16D VISTA
  - Testovací platforma vybavená motorem F110-GE-100, později též F100-PW-229 a velkým vstupem vzduchu MCID. Byl postaven jeden stroj označovaný jako NF-16D VISTA (86-0048), který slouží jako zkušebna pro různé testy motorů s měnitelným vektorem tahu a v současnosti přístrojů pro automatické přistání. Mimo výrazného zbarvení je tento dvoumístný stroj vybaven zvětšeným hřbetem - ADS, obdobným, jako používá izraelské, řecké, polské, chilské a singapurské letectvo.
  
  
  
• F-16CG / F-16DG (Block 40)
  - Motor F110-GE-100 a MCID. Tyto stroje jsou vybaveny novým širokoúhlým WAR HUD, novým radarem AN/APG-68(V), GPS a na dvou závěsech pod vstupem vzduchu mohou nosit elektronické kontejnery systému LANTIRN (navigační AN/AAQ-13 a zaměřovací AN/AAQ-14), nebo Litening II. a popřípadě nejnovější Sniper XR. Z důvodů zvýšení nosnosti byla zvětšena kola hlavního podvozku, proto byly kryty podvozku mírně vybouleny.
  
  
  
• F-16C / F-16D Barak (Block 40)
  - Motor F110-GE-100 a MCID. Letadla vyrobená pro izraelské letectvo. Průhledový displej modifikován na standardní WAC HUD (na rozdíl od Bloku 40 amerického letectva). U dvoumístných je použit zvětšený hřbet - ADS. Jinak odpovídá sérii Block 40 amerického letectva.
  
  
  
• F-16CG / F-16DG (Block 42)
  - Motor F100-PW-220 a vstup vzduchu NSI. Jinak totožné s Block 40.
  
  
  
• F-16CJ / F-16DJ (Block 50)
  - Motor F110-GE-129 a MCID. Tyto stroje jsou skoro shodné s Block 40. Jen v kokpitu se nalézá standartní WAC HUD (stejný jako u starších F-16C/D). Na pravé straně pod vstupem vzduchu je podvěšen elektronický kontejner AN/ASQ-213 HTS (HARM Targeting System), který slouží k navádění protiradiolokačních raket AGM-88 HARM.
  
  
  
• F-16CJ / F-16DJ (Block 52)
  - Motor F100-PW-229 s digitálním ovládáním a NSI. Jinak totožné s Block 50.
  
  
  
• F-16C / F-16D CCIP (Block 25 / Block 30 / Block 32 / Block 40 / Block 42 / Block 50 / Block 52)
  - Jedná se o program průběžné modifikace všech Blocků F-16C/D na nejnovější standard, včetně používání nového zaměřovacího kontejneru AN/AAQ-33 Sniper XR a vylepšené elektroniky pro nové rakety AIM-9X s přilbovými zaměřovači. Jedním z markantních rozlišovacích znaků F-16 prošlích modifikací CCIP je přidání antén pro identifikaci vlastní-cizí (IFF) dopředu před překryt kabiny (toto neplatí pro Block 40/42, kde tyto antény chybí).
  
  
  
• F-16CJ / F-16DJ (Block 50 Plus)
  - Motor F110-GE-129 a MCID. Jedná se o poslední vyrobené verze série Block 50. Mimo dílčích vylepšení elektroniky je u těchto strojů možnost nosit nové přídavné nádrže CFT (Conformal Fuel Tanks), které se usazují přímo ze shora na trup, proto je zvětšeno i přední kolo podvozku a jeho šachta.
  
  
  
• F-16CJ / F-16DJ (Block 52 Plus)
  - Motor F100-PW-229 a NSI. Jinak shodné s Block 50 Plus.
  
  
  
• F-16I Sufa (Block 52)
  - Motor F100-PW-229 a NSI. Dvoumístné F-16I jsou přestavěné z F-16D Block 52 a jsou v současnosti provozovány izraelským a singapurským letectvem. Jsou vybaveny zvětšeným hřbetem - ADS, izraelskou elektronikou a možností nosit přídavné nádrže CFT. Na rozdíl od moderněji vybavených Block 60, u Sufy je použit standardní radar AN/APG-68(V)9. Ve výzbroji nechybí ani nejmodernější rakety Python 5. V současnosti je vyrobeno 102 kusů pro izraelské a 40 pro singapurské letectvo.
  
  
  
• F-16E / F-16F (Block 60)
  - Motor F110-GE-132 a vstup vzduchu MCID. První stroje vybavené seriově s obdobnou elektronikou a radarem jako je u F-22A Raptor. Tyto letouny jsou v současnosti vyráběny na objednávku letectva Spojených arabských emirátů. Dvoumístné F-16 jsou vybaveny zvětšeným hřbetem - ADS. Samozřejmostí je možnost nošení přídavných nádrží CFT. Celkem bylo do této doby vyrobeno 55 jednomístných F-16E a 25 dvoumístných F-16F.
  
  
  
• F-16N / TF-16N
  - Verze pro americké námořnictvo určená pro výcvik leteckého boje (dissimilar air combat training, DACT), která vychází z variant F-16C/D Block 30 amerického letectva. Letouny sloužily v Naval Fighter Weapons School, více známé jako Top Gun. Kvůli únavovým trhlinám křídel byly nakonec všechny letouny vyřazeny z výzbroje v první polovině devadesátých let.
  
  
  
• F-16V (Block 70/72)
  - verzia predstavená v roku 2012 s prvým vzletom v roku 2015 vybavená novým AESA rádiolokátorom AN/APG-83. Úpravy starších lietadiel na štandart "Viper" začala v roku 2017 pre Tchajvanské letectvo, sériová novovýroba v roku 2019 pre Bahrajn a Slovensko. Ako F-21 bolo ponúknuté Indii.
  

Poznámka na závěr:
U F-16 se používají dva druhy vstupu vzduchu v závislosti na typu použitého motoru. Pro všechny varianty motoru Pratt &Whitney F100 se používá tzv. "malý sacák" NSI (Normal Shock Inlet).


U většiny letounů vybavených motorem General Electric F110 se používá tzv. "velký sacák" MCID (Modular Common Inlet Duct). Toto pravidlo neplatí u prvních 174 F-16C, F-16N a TF-16N Block 30, které používají menší vstup vzduchu NSI.

Zdroj: archiv autora ...

Série fotografií z údržby F-16 (pravděpodobně F-16C Blk.40) nejdete zde .

V rokoch 1988-2010 bolo dodaných celkom 170 lietadiel F-16 do Grécka - 40 ks F-16C/D Block 30, 40 ks F-16C/D Block 50, 60 ks F-16C/D Block 52+ a 30 ks F-16C/D Block 52+ Advanced. Z tohto počtu bolo v roku 2022 k dispozícii ešte 151 lietadiel vo verzii F-16C (112 ks) a F-16D (39 ks). Od roku 2020 prebieha modernizácia 83 lietadiel F-16C/D Block 52+ a Block 52+ Advanced na verziu F-16V (prvé 2 kusy boli do služby zaradené v septembri 2022), ktorej ukončenie je plánované na rok 2027. Výhľadovo je možné, že sa modernizácii podrobí aj 38 lietadiel F-16C/D Block 50, naopak zostávajúcich 30 ks F-16C/D Block 30 doslúži v úlohe výcvikovo-bojových lietadiel a úlohe tzv. agresora pre nácvik leteckého boja.

Zdroj: https://bmpd.livejournal.com/4585015.html