Třicetiletá válka

Autor: Miroslav Kalous 🕔︎︎ 👁︎ 20.728

Válka švédsko–francouzská a vestfálský mír

O rok později uzavřela německá protestantská knížata v Praze mírovou smlouvu s císařem Ferdinandem II. Sasští a braniborští luteráni spatřovali menší nebezpečí v katolickém panovníkovi než ve vojenské nadvládě Švédska.R. 1635 vstoupila do války po boku protestantského Švédska a Nizozemí Francie, jejíž politiku řídil od r.1624 kardinál Richelieu. Po dobytí poslední pevnosti francouzských protestantů La Rochelle, Richelieu přeplatil do svých služeb „nezaměstnanou“ armádu německých protestantů, které velel výmarský vévoda Bernard. V této fázi třicetileté války konflikt nabyl čistě mocenských rysů.

Zatímco francouzští vojevůdci, Henri Turenne a princ Ludvík Condé, dobývali říšské pevnosti v Porýní a porazili Španěli r.1643 u Rocroi, švédští generálové pustošili v opakovaných taženích většinu říšského území včetně zemí Koruny české. Od r.1639 vedl ofenzívu Johann Banner, tři roky nato ho vystřídal Lennard Torstenson. Tomu se po vítězství v bitvě u Jankova ve středních Čechách r. 1645 podařilo zatlačit rakouské Habsburky na okraj propasti. Před úplnou katastrofou zachránil císaře Ferdinanda III. (nastoupil na trůn r. 1637) separátní mír se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczym, který se podvolil diplomatickému nátlaku istanbulského dvora.

Reklama

Mírová jednání ve vestfálských městech Munsteru a Osnabrucku začala již r.1644. I když všeobecná vyčerpanost válkou po mírovém řešení přímo volala, snažili se Švédové ještě po 4 roky úporně o rozhodujcí vojenské vítězství.V posledním roce války r.1648 se pokusili Švédové o dobytí Prahy. Ale její obyvatelé už dávno odmítli spatřovat ve Švédech osvoboditele od habsburské nadvlády. Mezitím se díky mistrovství španělských vyjednavačů a americkému stříbru podařilo zachovat středoevropské soustátí rakouských Habsburků takřka nedotčené.Naproti tomu se císařská moc v Říši stala ještě více závislou na říšském sněmu. Švýcarsko a Spojené Nizozemí přestaly být považovány za součást Svaté říše římské a naopak jí zůstaly české a alpské země rakouských Habsburků. Největší územní zisky zaznamenaly Švédsko, Braniborsko, Bavorsko a Sasko.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více