Záznam Postupimské konference - 13.díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 17.088

Postupimská konference vedoucích představitelů tří velmocí

(Dokumentární záznam sovětské delegace)

Třinácté  zasedání - 1.srpna 1945

Truman zahajuje zasedání.

Reklama

Byrnes: Hospodářská komise připravila zprávu o reparacích. Podařilo se vypracovat návrhy přijatelné pro všechny delegace. V bodu l se praví, že reparační nároky Sovětského svazu budou kryty ze sovětského okupačního pásma Německa a z příslušných německých zahraničních investic.
Rád bych upozornil na body 8 a 9 tohoto dokumentu. Velmi nerad přicházím nyní s opravou, ale domnívám se, že to bude v zájmu všech. Bod 8 zní: „Sovětská vláda se zříká všech nároků, pokud jde o akcie německých podniků“ atd. Navrhuji za slovy „všech nároků“ doplnit slova „reparačních“. Cílem této opravy je nevyvolat dojem, že by Sovětský svaz měl vůči německým podnikům ještě nějaké jiné nároky kromě reparací. Stejnou opravu je třeba učinit v bodu 9, který se zabývá nároky Spojených států a Spojeného království.

Stalin: Správně.

Byrnes: To je moje jediná připomínka. Lze se tedy domnívat, že dokument o reparacích byl schválen?

Bevin: Jak postupovat v případě, kdy Němci převzali závody, jež před rokem 1939 patřily britským poddaným, pro vojenské účely? V tomto případě přijdou Angličané touto opravou o svůj majetek.

Byrnes: Případů toho druhu, jaký uvedl pan Bevin, se oprava netýká.

Bevin: Nemám námitky.

Byrnes: Nyní bychom mohli projednat použití spojeneckého majetku k úhradě reparací nebo jako válečné kořisti, pokud sovětská delegace stačila tento návrh prostudovat.

Reklama

Stalin: Nestačili jsme projednat úpravu tohoto návrhu. Navrhuji, abychom napsali: „Návrh podaný americkou delegací konference v zásadě přijala, ale sepsání dohody o této věci bude vypracováno diplomatickou cestou.
Nestačili jsme úpravu promyslet, ale v podstatě s návrhem souhlasíme.

Truman: Souhlasím s návrhem sovětské delegace.

Attlee: Také souhlasím.

Byrnes: Byl jsem informován, že komise připravující protokol dospěla k dohodě. Pokládám za zbytečné číst tento protokol, uvedu jen body, u nichž se vyskytly rozpory. Musím, ovšem doplnit návrh sovětské delegace týkající se válečné kořisti, který jsme právě přijali. Nic jiného nemám.

Stalin: Měl bych jednu opravu. V části pojednávající o západních hranicích Polska se v druhém odstavci praví, že hraniční čára má probíhat od Baltského moře přes Swinemünde, jako by čára probíhala přímo městem. Navrhuji proto uvést, že hraniční čára probíhá od Baltského moře bezprostředně na západ nebo poněkud na západ od Swinemünde. Na mapě je to zřetelně vidět.

(Truman a Attlee s souhlasí s formulací „bezprostředně na západ od Swinemünde “.)

Stalin: Druhá oprava se týká hranic oblasti Královce. Ve druhém odstavci je uvedeno, zde hranice mají zpřesnit odborníci. Navrhuji uvést: „Přesné hraničíce stanoví na místě odborníci z SSSR a Polska.

Bevin: Nemůžeme to přenechat pouze Sovětskému svazu a Polsku.

Stalin: Jde přece o hranice mezi Polskem a Ruskem.

Bevin: Musí ji však u uznat Spojené národy. Dohodli jsme se, že budeme na mírové konferenci podporovat sovětské přání týkající se těchto hranic a nyní říkáte, že hranice určí Sovětský svaz a Polsko, my že s tím nemáme co dělat.

Reklama

Stalin: To je nedorozumění. Celkové hranice určí mírová konference, ale tady jde o jiný pojem, o hranice určované přímo na místě. Celková hraniční čára bude stanovena, avšak místní hranice se mohou od určené čáry odchylovali na tu či onu stranu o půl kilometru nebo méně. Hranice například probíhají vesnicí. Proč bychom měli hraniční čarou vesnici dělit na půl? Na místním určení hranic mají zájem pouze Polsko a Rusko. Domníváte-li se, že to o neskýtá plné záruky, přejete si někoho začlenit do komise? Někoho za Británii nebo USA? Můžete kohokoli, nemáme námitky.

Attlee: Domnívám se, že podstata otázky je taková: Dohodli jsme se přijmout v zásadě návrh týkající se hranic. Definitivní vymezení území, přesné určení hranic je věcí mírové konference. Jestliže však tuto záležitost nyní předáme polským a ruským odborníkům, narušíme tím technickou činnost mírové konference.

Stalin: Jaký je názor pana Bevina?

Bevin: Požadujeme i komisi odborníků, kterou jmenuje mírová konference.

Stalin: Nechápu, oč tady jde.

Byrnes: Myslím, že  bychom mohli navrhnout tuto úpravu: Jestliže se Sovětský svaz a Polsko při mírové konferenci o hranicích dohodnou, záležitost tím končí a nebude zapotřebí odborníků. Jestliže se však během mírové konference vyskytnou mezi Polskem a Ruskem rozpory, bude nutno určit komisi odborníků, jejíž složení stanoví Rada ministrů zahraničí nebo sama mírová konference. To ovšem jen v případě rozporů mezi Polskem a Sovětským svazem.

Stalin: Zůstaňme u původní formulace. Není tam ale uvedeno, jací odborníci mají komisi tvořit.

(Truman a Atlee souhlasí s původní formulací.

Sovětská delegace pak přednesla opravu k části týkající se uzavření mírových smluviv a přijetí do Organizace spojených národů. Sovětská delegace poukázala na to, že mezi prvním a třetím odstavcem tohoto doku mentu je rozpor. V prvním odstavci se praví, že tři vlády považují za žádoucí, aby se s nynějším nepřirozeným postavením Itálie, Bulharska, Finska, Maďarska a Rumunska skoncovalo po uzavření mírových smluv, kdežto třetí odstavec mluví o možnosti navázat diplomatické styky s Finskem, Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem ještě před uzavřením mírových smluv s těmito zeměmi. Sovětská delegace navrhla škrtnout z prvního odstavce slova „po uzavření mírových smluv“.)

Attlee: Mám dojem, že to není správné, protože při vypracovávání třetího odstavce jsme měli na mysli navázání diplomatických styků „v možné míře“. Vyloučíme-li z prvního odstavce slova „po uzavření mírových smluv“, bude to znamenat, že půjdeme dále, než jsme zamýšleli. Tato slova je třeba ponechat.

Stalin: V prvním odstavci je však uvedeno, že diplomatické styky je možno obnovit teprve po uzavření mírových smluv, ve třetím odstavci je to řečeno jinak. Vzniká rozpor.

Attlee: Právě proto chtějí Angličané tato slova ponechat. V prvním odstavci se mluví o závazném postupu - navázání diplomatických styků po uzavření mírových smluv, kdežto třetí odstavec navrhuje pokusit se o to, pokud to bude možné, již před uzavřením mírových smluv.

Stalin: Nemůžeme s tím souhlasit, protože snaha o navázání diplomatických styků, kterou připouští třetí odstavec, je v prvním odstavci přímo popřena. Mění to smysl celého usnesení. Jak s tím lze souhlasit?

Attlee: Domnívám se, že zde není rozpor: v prvním případě se mluví o navázání normálních styků, tedy plných diplomatických styků, kdežto ve druhém případě o snaze přiblížit se podle možnosti k navázání takových styků.

Stalin: S takovým výkladem naprosto nemohu souhlasit. Uvedu konkrétní případ, Finsko. Není důvod k dalším námitkám proti obnovení diplomatických styků s Finskem, ale v prvním odstavci slova „po uzavření mírových smluv“ navázání diplomatických styků přímo zakazují. To je naprosto nesprávné.

Attlee: Jsme ještě s Finskem ve válečném stavu.

Stalin: S Itálií také nebyl válečný stav ukončen a přece s ní má Amerika diplomatické styky, stejně jako my.

Attlee: Mám dojem, že se nyní vracíme k tomu, co jsme již projednávali před několika dny. Plně jsme vysvětlili náš názor a vyšli jsme vstříc Sovětskému svazu, pokud to dovolovala naše ústava. Shledáváme, že jsme učinili velké ústupky, za které už jít nemůžeme.

Stalin: To k ničemu nevede. Finsko má mnohem větší právo na navázání diplomatických styků než Itálie. Ve Finsku je svobodně zvolená vláda, která dávno přestala válčit se Spojenci a vypověděla válku Německu. Itálie nemá svobodně zvolenou vládu a po kapitulaci se účastnila války proti Německu minimálně. Na jakém podkladě máme odkládat navázání diplomatických styků s Finskem? Kde je zde logika?

Bevin: Rád bych dospěl k dohodě, a proto předkládám návrh. Navrhuji, aby první odstavec zněl takto: „Tři vlády považují za žádoucí, aby nynější nepřirozené postavení Itálie, Bulharska, Finska, Maďarska a Rumunska bylo ukončeno uzavřením mírových smluv. Věří, že ostatní zúčastněné spojenecké vlády budou tento názor sdílet.

Stalin: Dobře. Sovětská delegace nemá další připomínky.

Bevin: Hurá! (Všeobecný smích.)

Byrnes: Další otázkou je komuniké. Dostali jsme od britské delegace nové znění úvodní části. Nemáme proti ní námitky.

Stalin: Je mezi tím velký rozdíl? V čem tkví?

Byrnes: Na druhé stránce bude provedena změna čistě redakčního rázu, která nemění smysl.

Stalin: Mohli bychom to udělat tak, že po překladu do ruštiny se na tuto změnu podíváme; nyní však k další části.

(Truman a Attlee souhlasí.)

Byrnes: Část II. — Vytvoření Rady ministrů zahraničních věcí. Rozpory nevznikly.

(Část II. Je přijata.)

Byrnes: Část III. — Německo. V prvním odstavci vzbuzují námitky slova „hlasitě tleskal“.

Stalin: Mohli bychom říci: „Otevřeně schvaloval.

Bevin: Slepě poslouchal, tedy poslouchal nesmyslně.

Stalin: Navrhuji uvést: „které v době jejich úspěchů otevřeně schvaloval a slepě poslouchal“.

(Návrh je přijat.)

Byrnes: Další připomínky nejsou?

Stalin: Ne.

Bevin: Bod 12 hospodářských zásad opakuje to, co bylo uvedeno již v bodu 9/IV politických zásad.

Stalin: Navrhuji vyloučit tento výraz z hospodářských zásad a ponechat jej v politických zásadách. (Všichni souhlasí.) Další připomínky nemáme.

Byrnes: Část IV. — Německé reparace. Připomínky nejsou.
Část V. — Německé válečné a obchodní loďstvo.

Stalin: Máme jednotné usnesení, připomínky nejsou.

Byrnes: Část VI. — Královec a přilehlá oblast.

Stalin: Souhlasíme.

Byrnes: Část VII. — Váleční zločinci.

Stalin: Domnívám se, že bychom mohli první úvodní odstavec škrtnout a ponechat pouze druhý odstavec začínající slovy: „Tři vlády vzaly na vědomí“ atd.

Bevin: Už jsme ho škrtli.

Stalin: Dobře.

Byrnes: Část VIII. — Rakousko.

(Sovětská delegace navrhuje škrtnout z části o Rakousku poslední větu týkající se reparací a nechat ji pouze v protokolu.)

Truman: Přijímáme návrh sovětské delegace, aby z komuniké byla škrtnuta poslední věta.

Byrnes: Část IX. — Polsko.

Stalin: Připomínky nejsou.

Bevin: Rád bych navrhl malou úpravu redakčního rázu. Ve druhém odstavci uvést místo slov „její stanovisko bylo vyjádřeno v tomto prohlášení“ slova „vyjádřila své stanovisko v tomto prohlášení“.

Stalin: Dobrá.

Bevin: Na druhé stránce, týkající se rovněž Polska, bych nahradil úvodní slova ,o západních hranicích Polska bylo dosaženo této dohody“ slovy „pokud jde o západní hranice Polska, dohodly se na tomto stanovisku“.

Truman: Oznámil jsem již představitelům polské vlády, že jsme se dohodli na původní formulaci.

Stalin: Pak bude lépe ponechat původní formulaci.

Bevin: Generalissimův návrh na formulaci „bezprostředně na západ od Swinemünde“ je podle mého názoru velmi výstižný.

Stalin: Ano, bude to tak lepší. Přejděme k X. části.

Bevin: Tady bych chtěl učinit malou opravu rázu převážně psychologického. Upravil bych úvodní slova X. části takto: „Konference se dohodla na tomto prohlášení o společné politice, aby tak byly po vítězství v Evropě vytvořeny co nejdříve podmínky pro trvalý mír.“ Zní to lépe.

Stalin: V podstatě je to táž formulace nepřinášející nic nového.

Truman: Obojí je přijatelné.

Bevin: Anglicky se to lépe čte. Možná  že americky hůř? (Smích,)

Truman: Obojí je přijatelné.

Stalin: Původní formulace má týž smysl jako u pana Bevina, ale je stručnější. Můžeme samozřejmě přijmout to i ono.

Bevin: Dejte tentokrát přednost naší úpravě. (Smích.)

Stalin: Jestliže na tom pan Bevin trvá, snad bychom mohli přijmout jeho formulaci.

Truman: Souhlasím. Část XII. — Přezkoumání postupu spojeneckých kontrolních komisí v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

Stalin: Na tom jsme se dohodli.

Truman: Část XIII. — Odsun německého obyvatelstva.

Stalin: Bylo tady již řečeno lépe — „spořádaný odsun“.

Truman: Otázka vojenského jednání.

Stalin: Je předmětem všeobecného zájmu. Nenamítáme nic proti tomu, aby tato otázka byla zařazena do komuniké.

Bevin: Britská delegace má jednu otázku k části XII, o přezkoumání postupu spojeneckých kontrolních komisí v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku. V posledních třech řádcích je uvedeno: „...a vycházet z návrhů sovětské vlády týkajících se spojenecké kontrolní komise v Maďarsku.“ Nemluvíme však o tom, v čem tyto návrhy tkví. Mohli bychom proto říci: „...a vycházet z dohodnutých návrhů.

Stalin: S tím lze souhlasit. Kdo komuniké podepíše?

Truman: Všichni.

Stalin: Dobrá.

Truman: Vracíme se k úvodní části komuniké.

Stalin: Nemám námitky.

Bevin: Chtěli bychom uveřejnit komuniké v tisku v pátek ráno.

Stalin: Kdy bude možné vysílat je rozhlasem?

Bevin: Ve čtvrtek v 9.30 večer greenwichského času.

Stalin: Dobře.

Byrnes: K Porúří. V ruském textu protokolu je uvedeno, že konference projednala sovětské návrhy týkající se průmyslového Porúří. Bylo rozhodnuto otázku odevzdat k projednání Radě ministrů zahraničních věcí do Londýna. Anglický text protokolu se o Porúří nezmiňuje. Pochopil jsem to tak, že jsme k takovému rozhodnutí nedospěli, president však říká, že bylo přijato na jeho návrh. Navrhuji proto formulaci zpřesnit. Nemluví se zde o tom, v čem tkví návrh sovětské delegace, který má být odevzdán k projednání Radě ministrů zahraničních věcí do Londýna.

Stalin: Podle mého názoru je třeba tuto otázku vzít zpět.

Truman: Dobře.

Stalin: (Po seznámení s textem pozdravného poselství Churchillovi a Edenovi.) Nemám námitky proti navrhovanému znění pozdravného poselství.

Attlee: Navrhuji, aby telegram v angličtině podepsali president a generalissimus.

Stalin: Nemohl by se president jako předseda konference podepsat první ?

Attlee: Budou zde všechny tři podpisy.

(Šéfové tří vlád podepisují pozdravný telegram.)

Byrnes: Domnívám se, že bychom měli určit zástupce, kteří prověří texty protokolů.

(Jsou jmenováni zástupci do redakční komise.)

Truman: Uzavírám tímto berlínskou konferenci. Na shledanou při příštím setkání, které se bude, doufám, konat brzy.

Stalin: Doufejme.

Attlee: Pane presidente, než se rozejdeme, chtěl bych poděkovat generalissimovi za vynikající opatření, jimiž byl zajištěn jak náš zdejší pobyt, tak i veškeré podmínky pro naši práci, a vám, pane presidente, za to, že jste tak obratně konferenci řídil.
Chtěl bych vyslovit naději, že tato konference zůstane důležitým mezníkem na cestě, kterou naše tři národy kráčejí společné k trvalému míru, a že přátelství nás tří, kteří jsme se zde sešli, bude trvalé a pevné.

Stalin: Je to i naše přání.

Truman: Jménem americké delegace bych chtěl poděkovat generalissimovi za všechno, co pro nás učinil, a připojuji se k tomu, co zde řekl pan Attlee.

Stalin: Ruská delegace se připojuje k poděkování presidentovi za obratné a přesné řízení konference, jak se vyjádřil pan Attlee.

Truman: Děkuji vám za dobrou spolupráci při řešení všech důležitých otázek.

Stalin: Osobně bych chtěl poděkovat panu Byrnesovi, který nám velmi pomohl v práci a napomáhal k uskutečnění našich rozhodnutí.

Byrnes: Jsem hluboce dojat laskavými generalissimovými slovy a doufám, že jsem spolu se svými kolegy byl na této konferenci užitečný.

Stalin: Můžeme snad konferenci označit za zdařilou.

Truman: Chtěl bych poděkovat ostatním ministrům zahraničních věcí a všem, kdo nám tak významně pomohli v práci.

Attlee: Připojuji se k projevu uznání našim ministrům zahraničních věcí.

Truman: Uzavírám berlínskou konferenci.

(Konference skončila 2. srpna 1945 v 00.30 minut.)

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více