Záznam Jaltské konference - 1.díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 22.206

PRVNÍ ZASEDÁNÍ  - 4. únor 1945

Stalin žádá Roosevelta, aby zahájil zasedání.

Roosevelt říká, že zákonem ani dějinami nebylo stanoveno, že právě on má zahajovat konference. Jen náhodou zahajoval konferenci také v Teheránu. Je pro něho velkou ctí, že může zahájit tuto konferenci. Rád by především poděkoval za pohostinné přijetí, jehož se mu dostalo.
Představitelé tří mocností, říká Roosevelt, se již vzájemně dobře chápou a jejich vzájemné porozumění roste. Všichni si přejí co nejrychlejší konec války a trvalý mír. Účastníci konference mohou proto přistoupil k neoficiálním rozhovorům. On sám se domnívá, že je třeba mluvit otevřeně. Ze zkušeností vyplývá, že otevřenost v jednání umožňuje dosáhnout rychleji dobrých výsledků. Účastníci konference budou mít před sebou mapy Evropy, Asie a Afriky. Dnešní zasedání je však věnováno situaci na východní frontě, kde vojska Rudé armády tak úspěšně postupují kupředu. Roosevelt žádá, aby kdokoli referoval o situaci na sovětsko-německé frontě.

Reklama

Stalin odpovídá, že může navrhnout, aby zprávu přednesl zástupce náčelníka generálního štábu Rudé armády armádní generál Antonov.

Antonov:

1. Sovětská vojska přešla ve dnech 12.-15. ledna do útoku na frontě od řeky Němenu po Karpaty v šířce 700 km.
Vojska generála Čerňachovského útočila na Královec.
Vojska maršála Rokossovského - na severní břeh řeky Visly, aby odřízla východní Prusko od středních oblastí Německa.
Vojska maršála Žukova - jižně od řeky Visly, na Poznaň.
Vojska maršála Koněva - na Čenstochovou, Vratislav.
Vojska generála Petrova - v pásmu Karpat, na Nowy Targ.
Hlavní úder soustředila skupina vojsk Rokossovského, Žukova a Koněva na frontě Ostroleka - Krakov v šířce 300 km.

2. Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám měla tato operace začít koncem ledna, kdy se očekávalo zlepšení počasí.
Protože byla tato operace považována za operaci s rozhodujícími cíli a také tak byla připravována, chtěli jsme ji provést v příznivějších podmínkách.
Vzhledem k neklidné situaci, která vznikla na západní frontě v souvislosti s útokem Němců v Ardenách, vydalo vrchní velitelství sovětských vojsk rozkaz zahájit útok nejpozději v polovině ledna a nečekat na zlepšení počasí.

3. Nepřátelská skupina byla poté, kdy sovětská vojska přešla řeky Narew a Vislu, nejpevnější na středním úseku fronty, neboť úder z tohoto úseku vedl naše vojska nejkratším směrem k životně důležitým centrům Německa.
Ve snaze zajistit si výhodnější podmínky útoku rozhodlo se sovětské vrchní velitelství roztáhnout tuto centrální nepřátelskou skupinu.
S tímto cílem byla uskutečněna pomocná operace proti východnímu Prusku a pokračoval útok v Maďarsku směrem na Budapešť.
Oba tyto směry byly pro Němce velmi citelným místem, a proto na náš útok rychle reagovali přesunem sil na křídla na úkor středního úseku fronty; ze 24 tankových divizí na naší frontě, které tvořily hlavní údernou sílu Němců, bylo 11 tankových divizí přesunuto na budapešťský směr, 6 tankových divizí do východního Pruska (3 tankové divize byly v Kuronsku), takže na středním úseku fronty zbyly pouze 4 tankové divize.
Cíle stanoveného vrchním velitelstvím bylo dosaženo.

4. Poměr sil ve směru hlavního úderu:
Na frontě Ostroleka - Krakov, to znamená ve směru našeho hlavního úderu, měl nepřítel až 80 divizí; vytvořili jsme uskupení se záměrem, že dosáhneme převahy nad nepřítelem:
v pěchotě více než dvojnásobné (do 180 svazů),
v dělostřelectvu, tancích a letectvu - rozhodující převahy.
Na úsecích průlomu bylo dosaženo hustoty dělostřelectva 220-230 hlavní (76 mm a více) na l km fronty.

5. Útok byl zahájen za krajně nepříznivých povětrnostních podmínek (velká oblačnost, mlha), které naprosto vyřazovaly z činnosti letectvo a omezovaly dělostřelecké pozorování na 100 m.
Díky dobrému předběžnému průzkumů a mohutnému dělostřeleckému útoku byl palebný systém nepřítele potlačen a jeho opevnění zničena. Tato okolnost umožnila našim vojákům postoupit první den útoku o 10-15 km, to znamená plně prolomit celou nepřátelskou obranu v celé její taktické hloubce.

6. Výsledky útoku:
a) K 1. únoru, to znamená za 18 dní útoku, postoupila sovětská vojska ve směru hlavního úderu až 500 km. Průměrné tempo postupu tedy bylo 25 - 30 km denně.
b) Sovětská vojska dospěla k řece Odře a úseku od Kostrzyna (severně od Frankfurtu) a odtud na jih a ovládla slezskou průmyslovou oblast.
c) Hlavní cesty spojující východopruské nepřátelské uskupení se středními oblastmi Německa byly přeříznuty.
Kromě kuronského uskupení (26 divizí) bylo tedy izolováno nepřátelské uskupení ve východním Prusku (až 27 divizí); byla obklíčena a postupně se likviduje řada jednotlivých německých uskupení (v okrese Lodž, Toruň, Poznaň, Pita a dalších, o celkovém poetu až 15 divizí).
d) Ve východním Prusku směrem na Královec a Lee byly prolomeny silné dlouhodobé obranné pozice Němců.
e) Bylo poraženo 45 německých divizí, přičemž nepřítel zaznamenal tyto ztráty:
zajatci - asi 100 000 lidí,
zabití  - asi 300 000 lidí
celkem až  400 000lidí.

7. Pravděpodobné nepřátelské akce:
a) Němci budou bránit Berlín, a proto se vynasnaží, aby zadrželi postup sovětských vojsk na hranicích řeky Odry, kde zorganizují obranu z ustupujících vojsk a záloh přesunovaných z Německa, ze západní Evropy a z Itálie.
K obraně Pomořan se bude nepřítel snažit využít svého kuronského uskupení, které přesune po moři za Vislu.
b)Němci budou zřejmě dokonaleji krýt vídeňský směr a posilovat ho vojsky působícími v Itálii.

8. Přesun nepřátelských vojsk:
a)Na naší frontě se už objevilo:
ze středních oblastí Německa - 9 divizí
ze západoevropské fronty - 6 divizí
z Itálie - 1 divize
Celkem - 16 divizí
b)V přesunu jsou:     
4 tankové divize
1 motorizovaná divize
Celkem  5 divizí
c) Je pravděpodobné, že bude přesunuto ještě 30-35 divizí (na úkor západoevropské fronty, Norska, Itálie a záloh v Německu).
Na naší frontě se tedy může objevit ještě 35-40 divizí.

9. Náš záměr:
a) urychlit přechod spojeneckých vojsk do útoku na západní frontě, k čemuž je nyní velmi příznivá situace:
1. porážka Němců na východní frontě;
2. porážka německého uskupení, které útočilo v Ardenách;
3. oslabení německých sil na západě v souvislosti s přesunem jejich záloh na východ.
Bylo by žádoucí zahájit útok v první polovině února.
b) Leteckým bombardováním spojů zabránit nepříteli v přesunu vojsk na východ ze západní fronty, z Norska a z Itálie; mimo jiné paralyzovat uzly Berlín a Lipsko.
c) Nedovolit nepříteli, aby odváděl své síly z Itálie.

(Text Antonovovy zprávy byl odevzdán v písemné formě Rooseveltovi a Churchillovi.)

Stalin se ptá, má-li někdo otázky.

Reklama

Roosevelt říká, že by rád věděl, jak hodlá sovětská vláda naložit s německými lokomotivami, vagóny a železnicemi. Hodlá sovětská vláda německé železnice předělávat na širokorozchodné ?

Antonov odpovídá, že vozidla a lokomotivy, které zanechali Němci, nejsou příliš vhodné k použití, a proto bude třeba na mnoha hlavních tratích německé železnice předělat.

Roosevelt říká, že podle jeho názoru by bylo dobré, kdyby spojenecké štáby projednaly tuto otázku společně, neboť se nyní vojska spojenců vzájemně rychle přibližují.

Antonov říká, že sovětské velitelství předělává jen minimální počet tratí, aby zajistilo zásobování sovětských vojsk.

Stalin říká, že velká část železnic nebude předělána. Sovětské velitelství nepředělává železnice s přílišným nadšením.

Churchill prohlašuje, že má několik otázek. Domnívá se, že je mnoho otázek, které by měly projednat tři štáby. Je to například otázka času. Bylo by zapotřebí zjistit, kolik času spotřebují Němci k přesunu osmi divizí z Itálie na sovětskou frontu. Co by bylo třeba podniknout k odvrácení tohoto přesunu? Nebylo by dobré přesunout část spojeneckých vojsk přes lublaňský přechod a spojit je s Rudou armádou? Bude třeba uvážit, kolik času k tomu bude zapotřebí, a nebude-li příliš pozdě.
Churchill poukázal jen na jednu z otázek, kterou mohou naše štáby projednat. Nyní by navrhoval, aby generál Marshall přednesl zprávu o operacích na západní frontě, jejichž uskutečnění bude znamenat pomoc sovětským armádám.

Roosevelt říká, že s ministerským předsedou souhlasí. Kdysi bojovali Spojenci ve velkých vzdálenostech jeden od druhého. Nyní je Německo malé, a proto má zvláštní význam těsnější kontakt mezi štáby všech tří zemí.

Stalin říká, že to je správné.

Generál Marshall oznamuje, že na západní frontě byly následky německého útoku v Ardenách likvidovány. Generál Eisenhower provedl v uplynulých týdnech přeskupení svých divizí. Současně pokračoval v tlaku na nepřítele v oblasti německého protiútoku. Na základě operací, které uskutečnil, generál Eisenhower zjistil, že Němci mají v Ardenách značné síly. Proto začal soustřeďovat své síly na severu.
Úkolem plánované operace na jižní části fronty, to znamená severně od Švýcarska, je zatlačit Němce do oblasti Mylhúz a Colmaru. Úkolem operací na sever od Štrasburku je likvidovat základnu na levém břehu Rýna. V současné době se 25. armádní skupina a 9. americká armáda pod velením Montgomeryho připravují k útoku na severním úseku. 9. americká armáda bude útočit směrem na severovýchod.
Spojenecké velení doufá, že první z těchto operací začne 8. února. Druhá operace bude zahájena za týden a snad ještě o něco dříve. Spojenci předpokládají, že Němci ustoupí k Düsseldorfu a že spojenecká vojska pak zahájí pochod na Berlín. Do tohoto útoku bude vrženo tolik sil, kolik bude z hlediska zásobování možné. Bude použito výsadkových vojsk. Předpokládá se, že překročit Rýn na severu bude možné začátkem března. Na severu jsou tři místa vhodná k překročení Rýna.
Operace na západní frontě se určitou dobou rozvíjely pomalu pro nedostatek tonáže. Nyní, po otevření Antverp, je situace lepší, Spojenci mohou dovážet 70 000-80 000 tun suchého nákladu denně a 12 000 tun tekutého paliva. Němci se snaží zabránit zásobování Spojenců a nadále bombardují Antverpy směrovanými bombami. Dnes jsme dostali zprávy, že v okolí Antverp bylo během jednoho dne shozeno 60 směrovaných bomb a 6 raket.

Stalin říká, že bomby a rakety zřídkakdy zasahují cíl.

Reklama

Marshall odpovídá, že bomby mohou vždycky padnout na lodi stojící v přístavu.  
Prohlašuje, že spojenecké letectvo bylo aktivní vždy, když to počasí umožňovalo. Velké škody způsobily stíhačky, lehké a těžké bombardéry. Dnes došly zprávy o náletech na železniční soupravy s vojsky, jež mířily na sovětsko-německou frontu. Silně poškozeny byly železnice severně od Štrasburku. Těžké bombardéry se soustřeďovaly hlavně na závody na výrobu paliva, aby Německu znemožnily zásobovat palivem jeho tanky. Výroba paliva v Německu klesla o 60 procent. Letectvo podniká rovněž nálety na komunikace. Silné nálety byly podniknuty na závody na výrobu tanků.
O situaci v Itálii a jižně od Švýcarska může - Marshall - říci toto: Jižně od Švýcarska má Německo jednu, dvě divize, v Itálii má 27 divizí. Spojenci mají v Itálii síly, které se vyrovnají silám německým. Spojenci mají kromě toho v Itálii letectvo, které ničí německá vozidla a poškozuje železnice a mosty.
Němci, prohlašuje Marshall, pravděpodobně brzy obnoví ponorkový útok, protože zkonstruovali zdokonalený typ ponorky. Němci mají nyní k dispozici asi 30 ponorek. Přes nevelký počet mohou ponorky pro námořní plavbu Spojenců znamenat vážné nebezpečí, protože přístroje Spojenců nemohou zjistit zdokonalené konstrukce těchto ponorek. Proto se akce těžkých bombardérů zaměřily na loděnice, v nichž se vyrábějí ponorky. Tyto operace bombardérů přitom neomezovaly letecké útoky na německý průmysl, zejména na závody na výrobu paliva.

Churchill prohlašuje, že by si přál, aby mohli promluvit polní maršál Brook a admirál Cunningham. Nyní velmi záleží na rychlosti postupu sovětských vojsk, protože Gdaňsk je jedním z míst, v nichž je soustředěno mnoho ponorek.

Stalin se táže, kde ještě jsou soustředěny ponorky.

Churchill odpovídá, že takovými místy jsou Kiel a Hamburk.

Brook prohlašuje, že podle jeho názoru byly plány a operace spojenců na západní frontě plně vysvětleny.

Churchill říká, že by se rád zastavil u jedné otázky spojené s přechodem přes řeky, ještě než účastníci konference přistoupí k dalším, nevojenským otázkám. Spojenci mají zvláštní středisko pro zkoumání tohoto problému. Důstojník zastávající funkci vedoucího tohoto střediska je nyní v Jaltě. Byli bychom vděční, říká Churchill, kdyby tento důstojník mohl navázat spojení se sovětskými důstojníky a získat od nich informace o přechodu přes řeky. Jak známo, Rusové mají v tomto směru velké zkušenosti, zejména pokud jde o přechod přes zamrzlé řeky.

Stalin říká, že má několik otázek. Rád by věděl, jak dlouhá je fronta, na níž má být uskutečněn průlom.

Marshall odpovídá, že průlom má být proveden na frontě dlouhé 50-60 mil.

Stalin se ptá, mají-li Němci opevnění na frontě, na níž má být průlom uskutečněn.

Marshall odpovídá, že Němci vybudovali na tomto úseku fronty opevnění těžkého typu.

Stalin se táže, budou-li mít Spojenci rezervy k zajištění úspěchu.

Marshall odpovídá kladně.

Stalin říká, že klade tuto otázku proto, že sovětské velitelství ví, jak velký význam mají rezervy. Ukázalo se to zvláště během zimní kampaně. Rád by se zeptal, kolik tankových divizí Spojenci soustředili na úseku předpokládaného průlomu. Sovětské velitelství soustředilo v době zimního průlomu ve střední části fronty asi 9000 tanků.

Marshall odpovídá, že neví, avšak že na tři pěší divize bude připadat přibližně jedna tanková, čili na 35 divizí připadne asi 10-12 tankových divizí.

Stalin se ptá, kolik tanků má spojenecká divize.

Marshall odpovídá, že 300 tanků.

Churchill říká, že Spojenci mají na celém západoevropském válčišti 10 000 tanků.

Stalin říká, že to není málo. Sovětské velitelství soustředilo na frontě hlavního úderu 8000-9000 letounů. Kolik letounů mají Spojenci?

Portal odpovídá, že Spojenci mají téměř stejné množství letounů, z toho 4000 bombardérů, z nichž každý může nést 3-5 tun bomb.

Stalin se ptá, jakou přesilu pěchoty mají Spojenci. Sovětské velitelství mělo v pěchotě na frontě hlavního úderu přesilu 100 divizí proti 80 německým divizím.

Churchill prohlašuje, že v pěchotě Spojenci nikdy neměli a ani nemají velkou přesilu, ale že v jisté době měli velmi značnou přesilu letectva.

Stalin říká, že sovětské velitelství má velkou dělostřeleckou přesilu. Spojence snad bude zajímat činnost sovětského dělostřelectva. Jako druzi v boji, říká Stalin, si můžeme vyměnit se Spojenci zkušenosti. Sovětské velitelství vybudovalo před rokem zvláštní dělostřelectvo pro průlom. Tato akce přinesla dobré výsledky. Dělostřelecká divize má 300-400 děl. Maršál Koněv získal například na frontě 35-40 km 6 dělostřeleckých průlomových divizí. K těmto divizím bylo připojeno ještě sborové dělostřelectvo. Na každý kilometr průlomu tedy připadlo asi 230 děl. Po dělostřelecké palbě mnoho Němců padlo, jiní byli omráčeni a dlouhou dobu nenabyli vědomí. Rudá armáda tak získala volný průchod. Další postup už byl snadný.
Stalin se omlouvá, že svým vyprávěním připravil ostatní o čas. Vyslovili jsme, říká Stalin, svá přání týkající se pomoci, kterou mohou spojenecké armády poskytnout sovětským vojskům. Rád by věděl, jaká přání vznášejí Spojenci na sovětská vojska.

Churchill prohlašuje, že by chtěl využít této příležitosti k vyslovení hlubokého obdivu nad silou, kterou Rudá armáda prokázala při svém útoku.

Stalin podotýká, že to není přání.

Churchill prohlašuje, že Spojenci si uvědomují obtížnost svého úkolu a nepodceňují ho. Jsou však přesvědčeni, že vytčený úkol splní. Všichni spojenečtí velitelé jsou o tom přesvědčeni. Ačkoli se má úder zaměřit na nejsilnější místo německé obrany, spojenci jsou přesvědčeni, že to bude úder úspěšný a že přinese operacím sovětských vojsk užitek. Pokud jde o přání, Spojenci si přejí, aby útok sovětských armád pokračoval stejně úspěšně.

Roosevelt říká, že souhlasí s Churchillem.

Stalin říká, že zimní útok Rudé armády, za který děkoval Churchill, byl pouze splněním spojenecké povinnosti. Podle usnesení přijatých na teheránské konferenci nemusela sovětská vláda zimní útok podniknout.

President se ho - Stalina - ptal, může-li přijmout zástupce generála Eisenhowera. Stalin samozřejmě souhlasil.

Churchill mu zaslal poselství, v němž se ptal, nehodlá-li - Stalin - přejít během ledna do útoku. Stalin pochopil, že ani Churchill, ani Roosevelt ho přímo o útok neprosí, váží si této delikátnosti Spojenců, viděl však, že pro Spojence je tento útok nezbytný. Sovětské velitelství zahájilo útok, dokonce před plánovaným termínem. Sovětská vláda to považovala za svou povinnost, povinnost Spojence, i když v tomto směru nebyla vázána formálními závazky. Stalin chce, aby činitelé spojeneckých mocností vzali v úvahu, že sovětští činitelé nejen plní své závazky, ale jsou, pokud je to možné, ochotni splnit svou morální povinnost.
Pokud jde o přání, ptal se na ně proto, že Tedder vyslovil přání, aby sovětská vojska nepřestala útočit do konce března. Stalin to pochopil jako možné přání nejen Tedderovo, ale také přání jiných spojeneckých vojenských činitelů. Budeme pokračovat v útoku, říká Stalin, pokud to dovolí počasí, a budou-li cesty schůdné.

Roosevelt prohlašuje, že s názorem maršála Stalina plně souhlasí. Na konferenci v Teheránu nebylo možné vypracovat celkový plán operací. Roosevelt to chápe tak, že každý Spojenec byl morálně povinován postupovat co nejrychleji. V době teheránské konference byla od sebe vojska Spojenců postupující z východu a ze západu velmi vzdálena. Nyní však přišel čas, kdy je třeba operace spojeneckých vojsk pečlivěji koordinovat.

Churchill prohlašuje, že vítá slova maršála Stalina. Má za to, že může svým i presidentovým jménem říci toto: Spojenci neuzavřeli v Teheránu se Sovětským svazem dohodu o příštích operacích proto, že věřili v sovětský lid a jeho vojáky.

Roosevelt odpovídá, že teheránská konference se konala před jeho opětným zvolením. Nebylo dosud známo, bude-li americký lid na jeho straně. Proto bylo obtížné vypracovat společné válečné plány.

Churchill prohlašuje, že otázku, kterou vznesl Tedder v rozhovoru s maršálem Stalinem, mohou posléze projednat spojenecké štáby. Můžeme být samozřejmě, říká Churchill, kritizováni za to, že útoky Spojenců nebyly koordinovány. Bude-li počasí bránit operacím sovětských vojsk, budou Spojenci v tomto případě na své frontě útočit?Tuto otázku ovšem musí vyřešit naše štáby.

Stalin říká, že vznikl určitý rozpor. Sovětská vojska přerušila útok na podzim. V té době začali útočit Spojenci. Nyní je tomu naopak. V budoucnu bude třeba se toho vyvarovat. Možná že by bylo účelné, aby naši důstojníci projednali plány letních operací.

Churchill říká, že to asi bude nezbytné. Naši důstojníci, říká, by se mohli zabývat vojenskými otázkami, zatímco šéfové států se budou zabývat otázkami politickými.

Stalin odpovídá, že to je pravda.

Cunningham říká, že by chtěl doplnit zprávu generála Marshalla. Nebezpečí nové ponorkové války ze strany Němců je spíše potenciální než aktuální. Němci dosáhli ve zdokonalování ponorek velkých úspěchů. To však není tak důležité. Důležité je, že Němci už stavějí nové typy ponorek. Tyto ponorky budou vybaveny nejmodernějšími technickými vymoženostmi a budou pod vodou dosahovat velké rychlosti. Pro námořní síly bude proto těžké s nimi bojovat. Němci stavějí ponorky v Brémách, v Hamburku a v Gdaňsku. Může-li - Cunningham - vyslovit jedno přání, pak by jako zástupce admirality chtěl požádat, aby sovětská vojska co nejrychleji dobyla Gdaňsk, protože se tam soustřeďuje 30 procent výroby ponorek.

Roosevelt se táže, není-li Gdaňsk pod palbou sovětského dělostřelectva.

Stalin odpovídá, že Gdaňsk zatím není pod palbou sovětského dělostřelectva. Sovětské velitelství hodlá brzy proniknout ke Gdaňsku na vzdálenost dělostřelecké palby.

Churchill říká, že by se důstojníci mohli sejít zítra ráno.

Stalin souhlasí. Navrhuje, aby se schůzka konala ve 12 hodin.

Churchill prohlašuje, že důstojníci musí na této schůzce projednat nejen situaci na východní a západní frontě, ale také situaci na italské frontě a rovněž otázku nejlepšího využití daných sil. Navrhuje, aby se zítra konalo zasedání o politických otázkách, zejména o budoucnosti Německa, bude-li mít vůbec nějakou budoucnost.

Stalin odpovídá, že Německo bude mít budoucnost.

Literatura:
Antoním Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více