Když jsem tak procházel pár fotek tanků z poslední doby, napadlo mě, že vlastně vůbec netuším, proč se na konci děl dělají ty prazvláštní útvary pod názvem úsťové brzdy ... viz fotka ... k čemu to vlastně slouží?
Po výstřelu vzniká dost veliká enrgie,která působí zpětně-zpětný ráz.No a aby byl krapánek menší,používají se henté oné bazmegy,které část plynů rozptýlí a tím "brzdí " hlaveň.Co vás to vlastně na tý vejšce učej?))))))))))))))))))))))
Jóó, Marty ti to vpálil správně. Část těch plynů, co proudí z hlavně se opře do té plochy vpředu a v podstatě tlačí hlaveň ve směru střelby, plyny které proudí těmi bočními otvory se zase chovají jako reaktivní motor - jsou směřovány dozadu a tím taky tlačí hlaveň vpřed. Tohle zařízení často mívají odstřelovačské pušky.
Máš recht, když si navzájem předáme to v čem jsme silní a poučíme se o tom, kde máme mezery, tak budeme tááák chytří... že už se sebou možná nevydržíme...
Tak tohle je něco na mně (jako sportovního střelce) tohle zajímavé zařízení se totiž ve sportovní střelbě dosti často používá. Hlavně v akční střelbě využívá se u pistolí , pušek i brokovnic. Existují desítky druhů některé se dají i seřizovat podle výkonu munice. Snižuje spětný ráz i zdvyh zbraně. Účinost od 20% do 55%.
Pistolník mě potěšil krásnými obrázky. Díky Přidám ještě jeden "špek". Když se podíváte na konec laufu AK 74 (to je mikrorážový Kalašnikov, ráže 5,45x39), najdete tam takovou děravou trubku.Jmenuje se tlumič ohně a eliminátor zdvihu. Ta brambora na kanonu totiž kromě funkce úsťové brzdy plní také fci tlumiče ohně - z laufu šlehají plameny a prozrazují pozici střelce. Každý (kromě majitelů "modré knížky" jsme měli v rukou Sa 58. Prima přesná zbraň jednotlivými ranami. Dávka ovšem jde beznadějně nahoru. Dlouhá dávka (plný zásobník) mě málem porazila. S AK 74 jsem pětiranné dávky na 50 m držel v nekrytě klečící figuře - díky eliminátoru zdvihu. U Sa 58 se to zlepšilo,když se střílelo s nasazeným bodákem. A když se na něj nahoře přivařila hned pod ústí ploška - asi 2,5 x 3 cm, která vytvořila opěrku pro plyny, vytékající z hlavně. Ovšem výrazně se zvýší zpětný ráz.
Dovolil bych si nesouhlasit s Fantanem v jedné drobnosti. Nejsem majitelem "modré knížky" a přesto jsem v rukou neměl Sa 58. Byl jsem totiž u Hradní stráže, kde se používal Sa 61, takzvaný Škorpion. Ten nebyl opatřen tímto vynálezem, ale měl v pažbě umístěný zpomalovač kadence palby, který působil také jako tlumič zpětného rázu.
To Mart.in: No vidíš, pak že se člověk nic nedozví. Člověk se s HS hned tak nepotká - tedy jinak, než na stojkách (tam se pokud vím tahají pušky 52/57 s výklopným bodákem, my jsme s tím běhali opičí dráhu), nebo ty elegány lze potkat na vycházce - to ovšem beze zbraně. Takže pardon, netušil jsem, že HS je vyzbrojena škorpionem. Zkusil jsi někdy ten zpomalovač vyřadit? To je švunk, že vůbec nestačíš sledovat kadenci - musí to být tak 2-3000 ran/minutu. Zásobník vyletí a udělá to jen drrrrrn. Střílel jsem to nejdřív jako pistoli a pak jako Sa 61 3x20, když jsem měl tenisový loket a pistoli jsem neudržel v ruce. Copak o to, přesné to bylo dost, jako pistole na úrovni terčové zbraně - mířená bez problémů přes 280, jen to mělo dlouhou spoušť, bylo to těžké na čumák a rukojeť moc do vinglu, člověk to musel páčit zápěstím nahoru. Jako Sa (s opěrkou) to bylo pohodlnější, marná sláva, člověk si k tomu lehne... Dost jsem se toho hajzlíka bál. Byl jsem mnohokráte svědkem, že se utrhnul konec bicího kladívka se záchyty a pak "šlo" všechno, co bylo v zásobníku. Naštěstí tu zbraň vždycky střelec držel v ruce, nedejbože se to stát, když by volně ležela. To by byl masakr! No, ale závod byl v každém případě v háji. Ta první rána se i v tomto případě počítala jako nula - a dlouho trvalo, než se rozhodčí rozhoupali, aby nechali po opravě (v časovém limitu) ty ostatní rány dostřílet. Ale ta 58ka - marná sláva, to je holt střílení pro chlapy! Myslím, že jsi o dost přišel.
To Fantan: K tvé poznámce, že jsem o dost přišel bych jen dodal, že v roce 2000 (kdy jsem sloužil), jsme byli prvními nástupními termíny, které měly cvičení ve vojenském výcvikovém prostoru (nadřízení došli k názoru, že jsme asi taky vojáci a aspoň menší výcvik v terénu nám neuškodí ). Tady jsem si vyzkoušel ještě střelbu z UKL. vz.59 a z RPG s vloženou 9mm hlavní . Ale jinak máš pravdu, mé zkušenosti a "zážitky" se zbraněmi se omezují pouze na dobu mé záklaďácké služby. Potíže se škorpem jsme nikdy neměli, ale to bude asi tím, že jejich používání bylo jen občasné (armáda byla chudá a nábojů nebylo ).
ICE, musel jsem se podívat, co jsem to zase napsal, že protestuješ. Ale napsal jsem to správně! Odpovídal jsem na původní (nahoře) Adminův dotaz, k čemu že je ten útvar na konci hlavně kanonů. No a že z kanonů bez úsťové brzdy prozrazující planemy a kouř šlehají, to mi snad potvrdíš. Jinak u pěchotních zbraní je tento efekt mizivý - mj. u odstřelovaček (kde je riziko prozrazení stanoviště střelce největší) se úsťová brzda objevuje až teď u zbraní velkých ráží (Remington 0,50"), jinak u 308, 7,62 a pod nebyla.
Ice, já vím, u toho Remingtona je nejen úsťová brzda, ale potřehl jsem i zákluz hlavně (nedávno dávali na DSCVR pořad o US kurzu odstřelovačů, kde hlavní užívaná odstřelovačka byla tahle R.) Na vojně jsme měli obyčejné 54 na náboj 7,62 Mosin. Bylo jich celkem 5 a nás, co jsme se bavili střelbou, o jednoho míň. Jedna z těch odstřelovaček totiž kopala jako kůň (byla chybně zapažbená). Po výstřelu vleže jsi popojel dozadu o 10-20 cm! Našel se vždycky někdo, kdo přišel, abychom ho nechali bouchnout - se sklem, to bylo NĚCO. My ho odbyli, že to po něm nebudem pucovat, ať si vezme tu pátou. Staršina, když viděl co si nese, mu nasypal plnou kapsu kulometných patron (většinou jsme stříleli lehkou střelu, těch měl více). Netuše nic zlého, dělal hrdinu a po 20-30 ranách to teprve vzdal. Druhý den se nepodepsal!
Teď si po té své zkušenosti představ, že Rusové měli protitankovou pušku ráže nejen 12,5 mm, ale taky 14,5 mm! To musela být hulba, z toho střílet!
U toho AK 74 si myslím, že důležitější je funkce eliminátoru zdvihu, než tlumiče ohně. Ta dávka fakt "sedí" na fleku jako přišitá!
PT pušky jsem viděl jen v muzeu.... je to dost monstrózní...někde jsem viděl dokonce ráži 20mm (tuším Finové-Lahti) ten krám vážil 50 kg mělo to přes dva metry délku, samotná hlaveň měla bezmála 1,5 metru a úsťovou rychlost něco kolem 800 m/s náboj vypadal skoro jako malá láhev od Coca-Coly
Nevím jestli střelce nemuseli ukotvit kramlemi k podkladu V každém případě to musel být zážitek
K těm "dobrákům od kosti": znáš to na vojně, ne? Myslíš, že nám mazáci dali ty svoje klenoty do ruky hned ? Kdepak, i my jsme si tím prošli a proto jsme s jistým uspokojením poskytli možnost užít si tento zážitek i našim bažantům. Ostatně, o čem by pak vykládali vnoučatům? Že jim flinta padla do ramene jak ulitá a "co rána, to prázdná patrona?" Ne ne, voják má mít na co s nostalgií vzpomínat!
Tu PT pušku (s úsťovou brzdou) taky nosili dva a mělo to pořádnou ramenní opěru (většinou omotanou všelijakými vycpávkami). Brrrr, když si to představím, jímá mě hrůza! Pistolník mi poslal filmeček, kde jemný arabský chlapec pocítil touhu vystřelit si z pušky ráže 577 Tyranosaurus. Málem ho to prometlo protilehlou zdí.
Jeden přítel (bývalý navigátor Il 28) s oblibou vypráví story o jednom kutilovi, který si usmyslel, že si vystřelí z NR 37 z Miga. Svařil lafetu a přitáhl to do boudy pistolové střelnice. Po výstřelu zmizela bouda i pešunk, kde měl terč. To jsou věci na tý peci! (Zuzana Slavíková).
No, Ice, nejsem "majitel". Ten soubor Ahmed2.mpg má 5,3M. Máš-li dost rychlý připojení (já mám paušál 768/128), požádej Pistolníka, on ti to určitě mailem rád pošle.
Jeden přítel (bývalý navigátor Il 28) s oblibou vypráví story o jednom kutilovi, který si usmyslel, že si vystřelí z NR 37 z Miga. Svařil lafetu a přitáhl to do boudy pistolové střelnice. Po výstřelu zmizela bouda i pešunk, kde měl terč. To jsou věci na tý peci! (Zuzana Slavíková).
Vrátil bych se k původnímu tématu teady k úsťovým brzdám. V zásadě jde o to že střela na okamžik těsně po opuštění hlavně projde komorou brzdy a svým průměrem "ucpe" otvor v jejím konci (nebo přepážce pokud jde o brzdu dvoukomorovou) a plyny které jdou za níse snaží opustit prostor ve směru který jim dává postraní clona (někdy jen tvar otvoru) úsťové brzdy. U dvoukomorových brzd se toto opakuje i v přední komoře. zpět obrácené plyny "tlačí" hlaveň dopředu a tím snižují zpětný ráz a snižují namáhání brzdovratného ústrojí. Jednou z nevýhod (především u protitankových děl) je že pokud je brzda blízko terénu má značný demaskující účinek, zdvihá totiž oblaka prachu a tím prozrazuje polohu zbraně. To je důvodem proč se někdy tyto brzdy snímaly (příkladem jsou britské šestiliberky v africe, jejich US licence byla už bez úsťové brzdy) Abych poněkud zjednodušil chápání textu připojuji detail úsťovky z muzea v Sinsheimu
díky za odkaz ptal jsem se na to člověka co u nich sloužil ale tohle se mu nějak vykouřilo z hlavy na vojně byl ještě v době kdy se chodilo na dva roky
Tohle zařízení často mívají odstřelovačské pušky. 
Tohle zařízení často mívají odstřelovačské pušky. 
kazdopadne dik za info 
kazdopadne dik za info 
