Sovětské tanky s podvozkem Škoda
V roce 1938 předváděla plzeňská Škodovka pod dozorem zástupců čsl. vojenské správy v Sovětském svazu dva tanky (prototyp a seriový stroj) typu Š-II-a. Zkoušky byly zahájeny 14. září na tankodromu v Kubince u Moskvy. Tank byl testován nejen v terénu a na dlážděných a asfaltových silnících, ale i na různých překážkách, při vyvracení stromů a prorážení zdí. Během zkoušek byla vozidlu naměřena maximální rychlost na silnici 36 km/h a v terénu 32,4 km/h. Ze všech zkušebních jízd byla vypočítána průměrná rychlost při jízdě po silnici 29,09 km/h, na polní cestě 20,97 km/h a v terénu 16,25 km/h. Též se sledovala spotřeba paliva při jízdě po silnici 23,02 kg/h (0,859 kg/km), na polní cestě 19,67 kg/ho (1,01 kg/km) a v terénu 16,60 kg/h (1,26 kg/km). Zkoušený tank od 14.09.1938 do 09.10.1938 najel 1507 km. Během jízd spotřeboval 1947 litrů benzínu, 21 litr motorového a 5 litrů převodového oleje.
Členové vojenské správy povolili ostřelování zkušebního tanku z těžkého k kulometu, poškození pancíře nebylo příliš patrné, také střelba do periskopu věže dokázala dostatečné zabezpečení pozorovatele proti střepinám, což potvrdilo výbornou kvalitu tanku.
Zpráva o lékařské prohlídce osádky: Po osmi hodinách jízdy je únava téměř nepozorovatelná.
Tank Š-II-a byl zkoušen sovětskými odborníky velmi pečlivě, veškeré hodnoty a vlastnosti jednotlivých částí tanku byly měřeny speciálními přístroji. Tato měření šla tak daleko, že čsl. delegace měla dojem, že jde o měření prováděná nejen za účelem hodnocení vlastností tanku, nýbrž i za účelem studia, případně i okopírování konstrukce různých ústrojí. Například, při konečné prohlídce bylo Sověty kategoricky požadováno vymontování motoru a převodové skříně a úplné rozebrání těchto součástí. Tomuto přání nebylo vyhověno. Během zkoušek pořízené náčrty zákazníkem s rozměry byly na upozornění montérů odebrány a zničeny.
Kvůli mnichovským událostem byly zkoušky předčasně ukončeny, takže nedošlo k přislíbené porovnávací (komparativní) zkoušce tanků z československé a sovětské výroby.
O stupni zájmu o československý tank svědčí i ta okolnost, že i k všebecným prohlídkám ústrojí tanku se dostavovaly větší a větší počty sovětských odborníků. Stručně řečeno, jízdní vlastnosti a odolnost škodováckého podvozku udělaly na Sověty takový dojem, že se jej rozhodli okopírovat a posovětštit.
Na základě poznatků ze zkoušek vzniklo v konstrukčních kancelářích leningradské Továrny strojírenského vývoje č. 185 (Завод опытного машиностроения № 185 имени С. М. Кирова, Zavod opytnogo mašinostrojenija No. 185 imjeni S. M. Kirova), několik projektů a prototypů lehkých tanků s podvozkem à la Škoda.
Poznámka
Použité fotografie a vyobrazení jsou pževzaty z uvedených zdrojů.
Technické údaje jsou zpracovány podle ČSN 011300: Tabulky SI, Praha 1977
Zdroje
Maksim Kolomijec, Michail Svirin: Ljogkij tank T-26, Frontovaja iljustracija 2003, č. 1, ISBN 5-901266-01-3
Maksim Kolomijec, Michail Svirin: T-26 - mašiny na jego bazje, Frontovaja iljustracija 2003, č. 4, ISBN 5-901266-01-3
Michail Barjatinskij: Ljogkij tank T-26, Bronjekolljekcija 2003, special 2, ISSN nemá
Jaroslav Špitálský: Zkoušky LT vz. 35 v SSSR, Historie a plastikové modelářství 2005, č. 8, ISSN 1210-1427
Michail Svirin: Bronjevoj ščit Stalina, Eksmo, Moskva 2006, ISBN 5-699-16243-7
Aljeksandr Čubačin: Ljogkij tank T-50, vydavatel BTV-Kniga, rok 2007, ISBN nemá
Internet
armor.kiev.ua
forum.sudden-strike.ru
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2-50
http://www.enci.ru/%D0%A2-50
www.flashpoint.ru
www.maxistuudio.fie.ee
www.territorioscuola.com
Chronologie vzniku tanků.
V roce 1938 předváděla plzeňská Škodovka pod dozorem zástupců čsl. vojenské správy v Sovětském svazu dva tanky (prototyp a seriový stroj) typu Š-II-a. Zkoušky byly zahájeny 14. září na tankodromu v Kubince u Moskvy. Tank byl testován nejen v terénu a na dlážděných a asfaltových silnících, ale i na různých překážkách, při vyvracení stromů a prorážení zdí. Během zkoušek byla vozidlu naměřena maximální rychlost na silnici 36 km/h a v terénu 32,4 km/h. Ze všech zkušebních jízd byla vypočítána průměrná rychlost při jízdě po silnici 29,09 km/h, na polní cestě 20,97 km/h a v terénu 16,25 km/h. Též se sledovala spotřeba paliva při jízdě po silnici 23,02 kg/h (0,859 kg/km), na polní cestě 19,67 kg/ho (1,01 kg/km) a v terénu 16,60 kg/h (1,26 kg/km). Zkoušený tank od 14.09.1938 do 09.10.1938 najel 1507 km. Během jízd spotřeboval 1947 litrů benzínu, 21 litr motorového a 5 litrů převodového oleje.
Členové vojenské správy povolili ostřelování zkušebního tanku z těžkého k kulometu, poškození pancíře nebylo příliš patrné, také střelba do periskopu věže dokázala dostatečné zabezpečení pozorovatele proti střepinám, což potvrdilo výbornou kvalitu tanku.
Zpráva o lékařské prohlídce osádky: Po osmi hodinách jízdy je únava téměř nepozorovatelná.
Tank Š-II-a byl zkoušen sovětskými odborníky velmi pečlivě, veškeré hodnoty a vlastnosti jednotlivých částí tanku byly měřeny speciálními přístroji. Tato měření šla tak daleko, že čsl. delegace měla dojem, že jde o měření prováděná nejen za účelem hodnocení vlastností tanku, nýbrž i za účelem studia, případně i okopírování konstrukce různých ústrojí. Například, při konečné prohlídce bylo Sověty kategoricky požadováno vymontování motoru a převodové skříně a úplné rozebrání těchto součástí. Tomuto přání nebylo vyhověno. Během zkoušek pořízené náčrty zákazníkem s rozměry byly na upozornění montérů odebrány a zničeny.
Kvůli mnichovským událostem byly zkoušky předčasně ukončeny, takže nedošlo k přislíbené porovnávací (komparativní) zkoušce tanků z československé a sovětské výroby.
O stupni zájmu o československý tank svědčí i ta okolnost, že i k všebecným prohlídkám ústrojí tanku se dostavovaly větší a větší počty sovětských odborníků. Stručně řečeno, jízdní vlastnosti a odolnost škodováckého podvozku udělaly na Sověty takový dojem, že se jej rozhodli okopírovat a posovětštit.
Na základě poznatků ze zkoušek vzniklo v konstrukčních kancelářích leningradské Továrny strojírenského vývoje č. 185 (Завод опытного машиностроения № 185 имени С. М. Кирова, Zavod opytnogo mašinostrojenija No. 185 imjeni S. M. Kirova), několik projektů a prototypů lehkých tanků s podvozkem à la Škoda.
Poznámka
Použité fotografie a vyobrazení jsou pževzaty z uvedených zdrojů.
Technické údaje jsou zpracovány podle ČSN 011300: Tabulky SI, Praha 1977
Zdroje
Maksim Kolomijec, Michail Svirin: Ljogkij tank T-26, Frontovaja iljustracija 2003, č. 1, ISBN 5-901266-01-3
Maksim Kolomijec, Michail Svirin: T-26 - mašiny na jego bazje, Frontovaja iljustracija 2003, č. 4, ISBN 5-901266-01-3
Michail Barjatinskij: Ljogkij tank T-26, Bronjekolljekcija 2003, special 2, ISSN nemá
Jaroslav Špitálský: Zkoušky LT vz. 35 v SSSR, Historie a plastikové modelářství 2005, č. 8, ISSN 1210-1427
Michail Svirin: Bronjevoj ščit Stalina, Eksmo, Moskva 2006, ISBN 5-699-16243-7
Aljeksandr Čubačin: Ljogkij tank T-50, vydavatel BTV-Kniga, rok 2007, ISBN nemá
Internet
armor.kiev.ua
forum.sudden-strike.ru
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2-50
http://www.enci.ru/%D0%A2-50
www.flashpoint.ru
www.maxistuudio.fie.ee
www.territorioscuola.com
Období | - |
Typ stroje | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Výrobní číslo | - |
Poznávací značka / evidenční číslo | - |
Taktické označení | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Chronologie vzniku tanků.