Colonel Spiros Nikolas Pisanos
* 10.11.1919, Athény
+ 6.6.2016
Poté, co mu roku 1938 nebyl pro nedostatečnou akademickou kvalifikaci umožněn vstup do řeckého královského letectva, odjel lodí do USA, aby si svůj sen o leteckém výcviku splnil zde. Na přelomu srpna/září 1938 začal navštěvovat pilotní lekce a počátkem roku 1939 letěl své první sólo. Skoro všechny své vydělané peníze věnoval na létání. V létě 1940 obdržel civilní pilotní licenci a složil zkoušky CAA. Zkoušel vstoupil to amerického letectva, ale to se mu nezdařilo díky chybějícímu občanství. Tak namísto toho využil nabídky RAF hledající dobrovolníky v USA.
Při výcviku RAF v rámci OTU létal na letedlech Master, Hurricane, P-40 a P-51A. První bojovou jednotkou byla 268. peruť pro spolupráci s pozemními jednotkami, kde létal mise v přízemní výšce na cíle u holandského pobřeží. Poté co se seznámil s Sq.L.Chesley Petersonem, který velel 71. peruti, dosáhl svého přeložení k ní a na Spitfirech Mk.V létal nad severní Francii.
V září 1942 byly 71., 122. a 133. peruť převedeny do USAAF a přejmenovány na 334., .335. a 336. peruť létající v rámci 4. FG v 8. letecké armádě. Na počátku roku 1943 byla jednotka přezbrojena na P-47. Na těchto strojích dosáhl prvních 6 vzdušních vítězství.
3. května 1943 získal Pisanos v Londýně americké občanství, stal se tak prvním cizincem, který americké občanství získal mimo území USA.
V únoru 1944 následovalo přezbrojení na P-51B, na nichž se mu 5.5.1944 porořilo dosáhnout čtyř sestřelů během jednoho letu a tak své bojové konto navýšit na 10 vzdušných vítězství při 110 bojových letech. Nazpět už ale nedoletěl, kvůli zásahu do motoru. Při nouzovém přistání v oblasti Le Harve utrpěl zranění. S pomocí francouzského odboje se mu podařilo uniknout a později se zapojil do několika sabotážních akcí proti Němcům. Na spojeneckou stranu fronty se mu podařilo dostat až při osvobození Paříže v srpnu 1944. Za své činy v rámci odboje obdržel fransouzský válečný kříž a americké purpurové srdce.
9.9.1944 v hodnosti poručíka USAAF nastoupil jako zkušební pilot na letišti Wright Field Dayton ve státě Ohio. Absolvoval školu pro zkušební piloty a létal na kořistních Bf 109, FW 190, A6M a Me 262. Dále se podílel na textech Lockheed YP-80 Shooting Star. USAAF opustil v únoru 1946 v hodnosti kapitána.
Nadále pracoval jako pilot pro TWA, než v říjnu 1948 znovu vstoupil do USAF, kde byl díky svému náletu na proudových strojích velmi žádaný. Díky umístěnce v Pentagonu absolvoval Vojenskou akademii jako Bc.
Sloužil v zámoří v Německu a Itálii v rámci NATO a ve Vietnamu velel peruti záchránářů. V době návratu do USA v říjnu 1968 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se rástupcem velitele křídla balistických raket.
V roce 1970 byl vyslán do Řecka v rámci Joined Military Mission for Aid to Greece (JUSMAAG), kde se podílel na zavádění F4-E do řeckého letectva.
Zdroje
imansolas.freeservers.com
www.fourthfightergroup.com
* 10.11.1919, Athény
+ 6.6.2016
Poté, co mu roku 1938 nebyl pro nedostatečnou akademickou kvalifikaci umožněn vstup do řeckého královského letectva, odjel lodí do USA, aby si svůj sen o leteckém výcviku splnil zde. Na přelomu srpna/září 1938 začal navštěvovat pilotní lekce a počátkem roku 1939 letěl své první sólo. Skoro všechny své vydělané peníze věnoval na létání. V létě 1940 obdržel civilní pilotní licenci a složil zkoušky CAA. Zkoušel vstoupil to amerického letectva, ale to se mu nezdařilo díky chybějícímu občanství. Tak namísto toho využil nabídky RAF hledající dobrovolníky v USA.
Při výcviku RAF v rámci OTU létal na letedlech Master, Hurricane, P-40 a P-51A. První bojovou jednotkou byla 268. peruť pro spolupráci s pozemními jednotkami, kde létal mise v přízemní výšce na cíle u holandského pobřeží. Poté co se seznámil s Sq.L.Chesley Petersonem, který velel 71. peruti, dosáhl svého přeložení k ní a na Spitfirech Mk.V létal nad severní Francii.
V září 1942 byly 71., 122. a 133. peruť převedeny do USAAF a přejmenovány na 334., .335. a 336. peruť létající v rámci 4. FG v 8. letecké armádě. Na počátku roku 1943 byla jednotka přezbrojena na P-47. Na těchto strojích dosáhl prvních 6 vzdušních vítězství.
3. května 1943 získal Pisanos v Londýně americké občanství, stal se tak prvním cizincem, který americké občanství získal mimo území USA.
V únoru 1944 následovalo přezbrojení na P-51B, na nichž se mu 5.5.1944 porořilo dosáhnout čtyř sestřelů během jednoho letu a tak své bojové konto navýšit na 10 vzdušných vítězství při 110 bojových letech. Nazpět už ale nedoletěl, kvůli zásahu do motoru. Při nouzovém přistání v oblasti Le Harve utrpěl zranění. S pomocí francouzského odboje se mu podařilo uniknout a později se zapojil do několika sabotážních akcí proti Němcům. Na spojeneckou stranu fronty se mu podařilo dostat až při osvobození Paříže v srpnu 1944. Za své činy v rámci odboje obdržel fransouzský válečný kříž a americké purpurové srdce.
9.9.1944 v hodnosti poručíka USAAF nastoupil jako zkušební pilot na letišti Wright Field Dayton ve státě Ohio. Absolvoval školu pro zkušební piloty a létal na kořistních Bf 109, FW 190, A6M a Me 262. Dále se podílel na textech Lockheed YP-80 Shooting Star. USAAF opustil v únoru 1946 v hodnosti kapitána.
Nadále pracoval jako pilot pro TWA, než v říjnu 1948 znovu vstoupil do USAF, kde byl díky svému náletu na proudových strojích velmi žádaný. Díky umístěnce v Pentagonu absolvoval Vojenskou akademii jako Bc.
Sloužil v zámoří v Německu a Itálii v rámci NATO a ve Vietnamu velel peruti záchránářů. V době návratu do USA v říjnu 1968 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se rástupcem velitele křídla balistických raket.
V roce 1970 byl vyslán do Řecka v rámci Joined Military Mission for Aid to Greece (JUSMAAG), kde se podílel na zavádění F4-E do řeckého letectva.
Zdroje
imansolas.freeservers.com
www.fourthfightergroup.com