Pařížské dělo

Stručná historie
Konstrukční kancelář Kruppovy zbrojovky vedená Ing. Dr. Fritzem Rausenbergerem v roce 1916 navrhla dalekonosné dělo schopné střelby na vzdálenost přes sto kilometrů. K stavbě zbraně byly použity dostupné části již postavených zbraní. Na spodní lafetu železníčního děla 38-cm-SK L/45 (Max, přezdívaný Langer Max) osadili horní lafetu vybavenou 28 m dlouhou drážkovanou hlavní, která byla prodloužena o 6 m nedrážkovaný nástavec. Některé zdroje uvádějí, že existovaly tři délky nástavců a sloužily k ovlivnění dostřelu. K zabránění provisu hlavně, byla použita speciální závěsná opora. Přesto po výstřelu docházelo k rozkmitání hlavně, které trvalo i několik minut. Životnost hlavně byla 60 až 65 výstřelů a pak následovala retubace a zvětšení ráže z 211 mm, na 224 mm a pak na 238 mm. K střelbě použité projektily byly předdrážkované, tak aby zapadaly do drážek hlavně a jejich ráže vždy odpovídala zvětšujícím se mezerám ve vývrtu hlavně. Během výstřelu pod uhlem 55° střela vystoupala do stratosféry, konkretně do výše 40 až 42,3 km a pak obloukem asi po 3 minutách letu dopadla na cíl vzdálený 120 až 130 km. Při přípravě střelby brali počtáři v úvahu všechny okolní vlivy, včetně pootočení zeměkoule. K zkušební střelně došlo 20.11.1917 v Altenwalde-Cuxhavenu (53°48'00.00"N 08°39'00.00"E) u Severního moře a střílelo se podél Východofríských ostrovů.


V Paříži byl zaznamenán první dopad střely 21.03.1918 v 07:18 hodin. V střelbě se pokračovalo až do 08.08.1918, kdy byly zbraně rozmontovány a odvezeny do Německa.


Poznámka
Ač je tato zbraň zařazována mezi železniční dělostřelectvo, tak železnice sloužila pouze k přepravě do předem zbudovaných palebných postavení. Zdokumentováno je použití dvou děl a o třetí zbrani se tvrdí, že byla zničena výbuchem 25.03.1918 při kterém zemřelo 17 osob. Střelba na Paříž byla vedena z předem připravených palebných postavení. Nejméně tři postavení byla vybudována s kruhovým palebným rozsahem a zbývající dvě (tři ?) měla palebnou výseč 123°.


Němci během ústupu odvezli děla do říše a podle jakési spojenecké vyšetřovací komise je sešrotovali a také zničili výrobní dokumentaci. Díky nalezeným zápiskům profesora Fritze Rausenbergera, někteří badatelé nyní tvrdí, že v meziválečném období Kruppovi zaměstnanci ukryli nejméně jednu záložní hlaveň, kterou zamaskovali jako tovární komín. V třicátých letech tato hlaveň byla údajně použita při výrobě dalekonosného děla 21cm K.12(E).

Zdroje
cuxpedia.de
https://html2.free.fr/canons/canparis.htm
lvisingr.czweb.org
https://warspot.ru/634-parizhskaya-pushka-chast-i
https://warspot.ru/686-parizhskaya-pushka-chast-ii
https://wikivisually.com/wiki/Paris_Gun
https://www.firstworldwar.com/atoz/parisgun.htm
https://www.fl18.de/forum/thread/3603/
www.landships.info
www.landships.info
www.militaryfactory.com
cs.wikipedia.org
https://de.wikipedia.org/wiki/Paris-Gesch%C3%BCtz
web.archive.org