Název: Name: | Micubiši Ki-30 | |
Originální název: Original Name: | キ30 九七式轻爆击机 | |
Kategorie: Category: | bombardovací letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.02.1937-DD.04.1940 Mitsubishi Heavy Industries, Ltd., Nagoya / DD.MM.1939-DD.09.1941 Army Air Supply Workshop, Tachikawa / | |
Období výroby: Production Period: | DD.03.1938-DD.09.1941 série | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 704 | |
První vzlet: Maiden Flight: | 28.02.1937 | |
Osádka: Crew: | 2 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | pevný | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 2230 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 3322 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 14,550 m | |
Délka: Length: | 10,340 m | |
Výška: Height: | 3,645 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 30,58 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | 108,63 kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
Typ: Type: | Nakadžima Ha-5 KAI vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 699 kW (950 k) a 706 kW (960 k) v h= 3 600 m. Vrtule trojlistá kovová s nastavitelným úhlem náběhu vrtulových listů. | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | ? | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 432 km/h v 4000 m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 380 km/h v 3000 m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | 8,33 m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | 10,6 min do 5000 m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 8570 m | |
Dolet: Range: | 1700 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | |
Výzbroj: Armament: | 1x pevný kulomet Type 89 Model 2 ráže 7,7 mm v levém křídle s 200 nábiji a 1x pohyblivý kulomet Type 89 Model 1 ráže 7,7 mm na konci kabiny se zásobou 576 nábojů uložených v šesti bubnových zásobnících. Pumy: maximálně 400 kg, normálnš 300 kg | |
Uživatelské státy: User States: | - 3 letouny | |
Poznámka: Note: | 九七式軽爆撃機 - Kjúnanašiki keibokugekiki - Armádní lehký bombardér typ 97 Spojenecké kódové jméno: Ann | |
Zdroje: Sources: | Upravil a doplnil moderátor Vláďa s použitím těcto zdrojů: René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, Annapolis, 1990, ISBN:10-1-55750-563-2 Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog, 1. vydání, Cheb, Svět křídel, 1994, ISBN: 80-85280-26-4 www.aviastar.org www.historyofwar.org http://www.airwar.ru/enc/bww2/ki30.html archiv autora |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#5135Verze : 0
Schlange
MOD
Mitsubishi Ki-30 Ann
- / - / Ann
九七式軽爆撃機 / Kyunana-shiki keibakugekiki / armádní lehký bombardér typ 97
Historie a popis:
Císařské Japonsko se od první poloviny třicátých let snažilo stát důležitou mocností s moderně vyzbrojenou armádu, nedílnou a důležitou součástí této armády bylo i letectvo. V rámci modernizace letectva bylo tedy nutno nahradit zastarávající lehké bombardéry Micubiši Ki-2 a Kawasaki Ki-3.
V květnu roku 1936 sestavilo Rikugun Koku Hombu (velení japonského císařského armádního letectva) specifikace, ve kterých byly detailní technické požadavky na lehký bombardovací letoun. Tento typ bombardéru byl v té době ve velké oblibě snad ve všech armádách světa.
Rikugun Koku Hombu tehdy nevypsalo klasickou soutěž, ale vyzvalo přímo své tři hlavní dodavatele letecké techniky, aby předložily své projekty. Jednou z vyzvaných společností byla 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Kawasaki), která odpověděla projektem Kawasaki Ki-32, druhou oslovenou společností byla 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi), její projekt a posléze i prototyp dostal přiděleno označení Ki-30. Poslední z těchhto společností byla 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima), která pro tento projekt dostala označení Ki-31. Představenstvo společnosti Nakajima se však rozhodlo, že se nezúčastní a tak nebyly ani zahájeny projektové práce.
Projekty obou prvně jmenovaných společností vycházely z technických požadavků zformulovaných ve specifikacích. Požadováno bylo dvoumístné provedení letadla, maximální rychlost měla být alespoň na úrovni 400 km/h, pumovou zátěž o hmotnosti 400 kg měl letoun dopravit rychlostí 300 km/h na vzdálenost 750 km. Odhoz pum měl být možný pod úhlem až 60° a to z operační výšky 2 - 4 000 m. Specifikovány byly i pohonné jednotky: 1) kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválece Kawasaki Ha-9-IIb (ten použila Kawasaki, která řadové motory velmi propagoval), nebo dvouhvězdicové vzduchem chlazené čtrnáctiválce Nakajima Ha-5 KAI a Mitsubishi Ha-6. Poslední z uvedených motorů zvolila pro svou konstrukci Mitsubishi.
První prototyp Mitsubishi Ki-30 vzlétl 28. února 1937. Byl to středoplošník s kovovou konstrukcí křídla, nosník křídla byl průběžný. Podvozek byl pevný s aerodynamickými kryty kol, jistou zajímavostí je, že první návrhy uvažovaly o použití zatahovacího podvozku, ale armádní konzultanti jej zavrhli. Pevná výzbroj se skládala z jednoho kulometu Type 89 model 2 ráže 7,7 mm uloženého v levém křídle a pro tuto zbraň byla nesena téměř symbolická zásoba 200 nábojů, druhý člen osádky ovládal pohyblivý kulomet Type 89 model 1 ráže 7,7 mm a zásoba střeliva v bubnových zásobnících byla 576 nábojů.
Při porovnávacích zkouškách byly důsledně porovnávány prototypy obou společností, u obou byly shledány obdobné letové vlastnosti. Upřednostněn byl nakonec prototyp Mitsubishi Ki-30. Za jeho hlavní předností byl považován vzduchem chlazený motor. Podle názoru velení letectva lépe vyhovoval podmínkám provozu na polních letištích. Motorů Mitsubishi Ha-6 byl však nedostatek a tak krom prvního prototypu, byly všechny ostatní poháněny motory Nakajima Ha-5KAI o výkonu 960 koní. Instalace jiného typu motoru proběhla celkem bez potíží, japonští konstruktéři byli na vzduchem chlazené motory zvyklí a vše tak rychle upravili. Problémy s chlazením se však nevyhnuly konkurenčnímu prototypu Kawasaki Ki-32.
Použití:
Mitsubishi Ki-30 byl do výzbroje přijat v roce 1937 jako "lehký armádní bombardovací letoun typ 97" do sériové výroby se dostal v březnu 1938, ta pokračovala až do konce roku 1940, kdy byla ukončena po vyrobení 706 letadel (některé prameny uvádějí 704). Lehký bombardér poprvé zasáhl do bojů v říjnu 1938 na čínském bojišti a zde také slavil své největší úspěchy. Boje tu probíhaly za trvalé převahy japonského letectva - čínské letectvo bylo slabé. Ztráty těmto taktickým bombardérům tak způsobovala především palba ze země. Tyto ztráty nakonec vedly k až přijetí konkurenčního Kawasaki Ki-32 do výzbroje a tak se nakonec oba rivalové potkávají na čínském nebi. Je velkým štěstím pro japonské piloty těchto strojů, že počátkem roku 1942 byly oba typy již staženy z prvoliniové služby (převážně k výcvikovým jednotkám) a tak bylo zabráněno jejich ztrátám. Ann, takové bylo spojenecké kódové jméno Mitsubishi Ki-30, do bojů zasáhl jen krátce ve Francouzské Indočíně a na Filipínách. Tou dobou byla převaha Japonců na těchto bojištích velká, ale i tak se zde naplno projevovaly slabiny této konstrukce - lehkost konstrukce, nedostatečná obrana a ochrana a slabé výkony. Závěrem bojů v Pacifiku a v Číně bylo několik letadel použito k sebevražedným náletům, to byl ale smutný osud většiny japonských letadel. Musím se zmínit o několika bombardérech, které bojovaly proti Francouzům v Thajském letectvu. Thajsko tehdy kolaborovalo s Japonskem.
Vyráběn byl především u mateřské továrny Mitsubishi v Nagoyi a asi 68 letadel dodal armádní letecký arzenál v Tachikawě.
Jistým paradoxem je, že konkurenčních Ki-32 bylo nakonec vyrobeno téměř o stopadesát kusů více.
- / - / Ann
九七式軽爆撃機 / Kyunana-shiki keibakugekiki / armádní lehký bombardér typ 97
Historie a popis:
Císařské Japonsko se od první poloviny třicátých let snažilo stát důležitou mocností s moderně vyzbrojenou armádu, nedílnou a důležitou součástí této armády bylo i letectvo. V rámci modernizace letectva bylo tedy nutno nahradit zastarávající lehké bombardéry Micubiši Ki-2 a Kawasaki Ki-3.
V květnu roku 1936 sestavilo Rikugun Koku Hombu (velení japonského císařského armádního letectva) specifikace, ve kterých byly detailní technické požadavky na lehký bombardovací letoun. Tento typ bombardéru byl v té době ve velké oblibě snad ve všech armádách světa.
Rikugun Koku Hombu tehdy nevypsalo klasickou soutěž, ale vyzvalo přímo své tři hlavní dodavatele letecké techniky, aby předložily své projekty. Jednou z vyzvaných společností byla 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Kawasaki), která odpověděla projektem Kawasaki Ki-32, druhou oslovenou společností byla 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi), její projekt a posléze i prototyp dostal přiděleno označení Ki-30. Poslední z těchhto společností byla 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima), která pro tento projekt dostala označení Ki-31. Představenstvo společnosti Nakajima se však rozhodlo, že se nezúčastní a tak nebyly ani zahájeny projektové práce.
Projekty obou prvně jmenovaných společností vycházely z technických požadavků zformulovaných ve specifikacích. Požadováno bylo dvoumístné provedení letadla, maximální rychlost měla být alespoň na úrovni 400 km/h, pumovou zátěž o hmotnosti 400 kg měl letoun dopravit rychlostí 300 km/h na vzdálenost 750 km. Odhoz pum měl být možný pod úhlem až 60° a to z operační výšky 2 - 4 000 m. Specifikovány byly i pohonné jednotky: 1) kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválece Kawasaki Ha-9-IIb (ten použila Kawasaki, která řadové motory velmi propagoval), nebo dvouhvězdicové vzduchem chlazené čtrnáctiválce Nakajima Ha-5 KAI a Mitsubishi Ha-6. Poslední z uvedených motorů zvolila pro svou konstrukci Mitsubishi.
První prototyp Mitsubishi Ki-30 vzlétl 28. února 1937. Byl to středoplošník s kovovou konstrukcí křídla, nosník křídla byl průběžný. Podvozek byl pevný s aerodynamickými kryty kol, jistou zajímavostí je, že první návrhy uvažovaly o použití zatahovacího podvozku, ale armádní konzultanti jej zavrhli. Pevná výzbroj se skládala z jednoho kulometu Type 89 model 2 ráže 7,7 mm uloženého v levém křídle a pro tuto zbraň byla nesena téměř symbolická zásoba 200 nábojů, druhý člen osádky ovládal pohyblivý kulomet Type 89 model 1 ráže 7,7 mm a zásoba střeliva v bubnových zásobnících byla 576 nábojů.
Při porovnávacích zkouškách byly důsledně porovnávány prototypy obou společností, u obou byly shledány obdobné letové vlastnosti. Upřednostněn byl nakonec prototyp Mitsubishi Ki-30. Za jeho hlavní předností byl považován vzduchem chlazený motor. Podle názoru velení letectva lépe vyhovoval podmínkám provozu na polních letištích. Motorů Mitsubishi Ha-6 byl však nedostatek a tak krom prvního prototypu, byly všechny ostatní poháněny motory Nakajima Ha-5KAI o výkonu 960 koní. Instalace jiného typu motoru proběhla celkem bez potíží, japonští konstruktéři byli na vzduchem chlazené motory zvyklí a vše tak rychle upravili. Problémy s chlazením se však nevyhnuly konkurenčnímu prototypu Kawasaki Ki-32.
Použití:
Mitsubishi Ki-30 byl do výzbroje přijat v roce 1937 jako "lehký armádní bombardovací letoun typ 97" do sériové výroby se dostal v březnu 1938, ta pokračovala až do konce roku 1940, kdy byla ukončena po vyrobení 706 letadel (některé prameny uvádějí 704). Lehký bombardér poprvé zasáhl do bojů v říjnu 1938 na čínském bojišti a zde také slavil své největší úspěchy. Boje tu probíhaly za trvalé převahy japonského letectva - čínské letectvo bylo slabé. Ztráty těmto taktickým bombardérům tak způsobovala především palba ze země. Tyto ztráty nakonec vedly k až přijetí konkurenčního Kawasaki Ki-32 do výzbroje a tak se nakonec oba rivalové potkávají na čínském nebi. Je velkým štěstím pro japonské piloty těchto strojů, že počátkem roku 1942 byly oba typy již staženy z prvoliniové služby (převážně k výcvikovým jednotkám) a tak bylo zabráněno jejich ztrátám. Ann, takové bylo spojenecké kódové jméno Mitsubishi Ki-30, do bojů zasáhl jen krátce ve Francouzské Indočíně a na Filipínách. Tou dobou byla převaha Japonců na těchto bojištích velká, ale i tak se zde naplno projevovaly slabiny této konstrukce - lehkost konstrukce, nedostatečná obrana a ochrana a slabé výkony. Závěrem bojů v Pacifiku a v Číně bylo několik letadel použito k sebevražedným náletům, to byl ale smutný osud většiny japonských letadel. Musím se zmínit o několika bombardérech, které bojovaly proti Francouzům v Thajském letectvu. Thajsko tehdy kolaborovalo s Japonskem.
Vyráběn byl především u mateřské továrny Mitsubishi v Nagoyi a asi 68 letadel dodal armádní letecký arzenál v Tachikawě.
Jistým paradoxem je, že konkurenčních Ki-32 bylo nakonec vyrobeno téměř o stopadesát kusů více.
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#135708Verze : 1
Vláďa
MOD
Reklama
fotografie Ann
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#135710Verze : 0
Vláďa
MOD
Foto z nasazení v Číně.
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#43442Verze : 0
Přídám snímek
Výzbroj: 1x pevný kulomet Type 89 ráže 7,7 mm (200 nábojů) v křídle
1x pohyblivý kulom. Type 89 ráže 7,7 mm (až 576 nábojů v bubnových zásobnících)
300 - 400 kg pum v pumovnici a na křídelních závěsech
Výzbroj: 1x pevný kulomet Type 89 ráže 7,7 mm (200 nábojů) v křídle
1x pohyblivý kulom. Type 89 ráže 7,7 mm (až 576 nábojů v bubnových zásobnících)
300 - 400 kg pum v pumovnici a na křídelních závěsech
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#97629Verze : 0
Vláďa
MOD
Reklama
Kamuflážní schéma Filipíny přelom roků 1941 a 1942 16. Sentai
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#135712Verze : 0
Vláďa
MOD
Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, Annapolis, 1990, ISBN:10-1-55750-563-2
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog, 1. vydání, Cheb, Svět křídel, 1994, ISBN: 80-85280-26-4
Chris Bishop, Encyclopedia of Weapons of World War IIm Barnes & Noblem rok 1998m ISBN: 1-58663-762-2
Václav Němeček:"Vojenská letadla 3 díl", druhé vydání; Naše Vojsko, Praha 1992; ISBN 80-206-0117-1
Zbyněk Válka, Jednomotorová bombardovací a torpédová letadla 1939-1945 Jan Piskiewicz, Větrovany, rok 2003, ISBN 80-83768-01-5
www.warbirdsresourcegroup.org
http://avia.russian.ee/air/japan/a_mitsubishi.html
http://avions.legendaires.free.fr/ki30.php
http://www.samoloty.ow.pl/str388.htm
http://www.cofe.ru/avia/M/M-149.htm
avia.russian.ee
http://cwlam2000hk.sinaman.com/ja12.htm
archiv autora
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, Annapolis, 1990, ISBN:10-1-55750-563-2
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog, 1. vydání, Cheb, Svět křídel, 1994, ISBN: 80-85280-26-4
Chris Bishop, Encyclopedia of Weapons of World War IIm Barnes & Noblem rok 1998m ISBN: 1-58663-762-2
Václav Němeček:"Vojenská letadla 3 díl", druhé vydání; Naše Vojsko, Praha 1992; ISBN 80-206-0117-1
Zbyněk Válka, Jednomotorová bombardovací a torpédová letadla 1939-1945 Jan Piskiewicz, Větrovany, rok 2003, ISBN 80-83768-01-5
www.warbirdsresourcegroup.org
http://avia.russian.ee/air/japan/a_mitsubishi.html
http://avions.legendaires.free.fr/ki30.php
http://www.samoloty.ow.pl/str388.htm
http://www.cofe.ru/avia/M/M-149.htm
avia.russian.ee
http://cwlam2000hk.sinaman.com/ja12.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#234115Verze : 1
Vláďa
MOD
Trojpohledový náčrtek Ann
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-30-Ann-t1289#103366Verze : 1
Vláďa
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.