Main Menu
User Menu

Kunikov, Cezar Lvovič

Gv. major Cezar L. Kunikov - velitel jednotky zvláštního určení - 3. bojového oddílu Námořní pěchoty


(1909 – 1943)



Hrdina Sovětského svazu


Narodil se 23. června 1909 v Rostou na Donu v rodině úředníka židovského původu. Během občanské války musela rodina uprchnout před protižidovskými pogromy bělogvardějců do Baku v Ázrbájdžánu. V roce 1924 se odstěhovala do Makarejevky, kde Cezar začal po ukončení školy pracoval jako slévač v ocelárně. O rok později odešel do Moskvy, kde začal pracoval jako dělník v továně a při práci vystudoval Moskevský strojírenský institut. V roce 1938 se stal vedoucím technického oddělení ministerstva těžkého průmyslu a strojírenství a současně redaktorem resortního časopisu „Strojník“.



Když začala válka, vstoupil k Rudému námořnictvu a v září 1941 se stal velitelem 3. bojového oddílu zvláštního určení námořní pěchoty novorossijské části Černomořské flotily. Spolu s ní se zúčastnil obrany Rostova na Donu a Novorossijska. Po jeho obsazení německými vojsky se přesunul se svojí jednotkou přes Kerčský průliv do vnitrozemí.
V čele jednotky zvláštního určení pak major Kunikov provedl 4. února 1943 výsadek v prostoru vesnice Myšako, jižně od Novorossijska, kde vytvořil nástupiště, později nazývané „Malá země“. Německá obrana provedla proti jeho postavení osmnáct protiútoků během jediného dne a postavení majora Kunikova se zdálo být bezvýchodné. Tehdy provedl v čele malého oddílu smělou akci, při níž se zmocnil nepřátelských baterií, ostřelujících obránce předmostí. Poté proti útočícím Němcům zahájil palbu z jejich vlastních děl. Současně s tím zahájili útok i zbylí obránci předmostí a společně pak zahnali nepřítele na útěk. Před pozicemi jednotky zůstalo dvě stě pobitých hitlerovců. Následujících sedm dní držel major Kunikov se svoji jednotku předmostí až do příchodu hlavních sil 12. února. Toho dne byl smrtelně raněn a přepraven do nemocnice v Gelendžiku, kde o dva dny později zemřel. Byl pohřeben ve městě Novorossijsk.


Za mimořádnou odvahu a bojové umění byl gv. majoru C. L. Kunikovovi 17. dubna 1943 udělen Titul Hrdina SSSR im memoriam. Mimoto byl nositelem Řádu Rudého praporu a Řádu Alexandra Něvského a mnoha medailí. Jeho jméno bylo trvale zapsáno do seznamu praporu námořní pěchoty a je po něm pojmenován tanker ruské obchodní flotily, křižník Černomořské flotily, hlavní třída v Novorossijsku a náměstí v Moskvě.


L. I. Brežněv ve své knize Malá země se pro jeho židovský původ o hrdinovi od Myšaka vůbec nezmínil.
URL : https://www.valka.cz/Kunikov-Cezar-Lvovic-t31532#113882Verze : 1