Main Menu
User Menu

HQ-1 (protilietadlový raketový systém)

HQ-1 - v Čínskej ľudovej republike licenčne vyrábaný sovietsky PLRK S-75
URL : https://www.valka.cz/HQ-1-protilietadlovy-raketovy-system-t39623#150682Verze : 0
MOD
HQ-1 (zkratka HQ znamená v anglické transkripci Hongqi (čteno Chung Čchi = Rudá vlajka] je čínská kopie sovětského PLRK SA-75 Dvina (v kódu NATO SA-2a GUIDELINE).


Prvních pět komplexů Dvina dodal SSSR do Číny v červnu 1959 a byly rozmístěny v okolí Pekingu. Již o rok později však došlo ke zhoršení sovětsko-čínských vztahů, což znamenalo odvolání sovětských poradců z Číny a také zastavení dalších dodávek zbraní pro čínské komunisty.


Když Sovětský svaz stáhnul své experty v srpnu 1960, čínská vláda se rozhodla, že se již nadále nebude orientovat na sovětské dodávky a spolehne se na vlastní technickou sílu.


Státní rada a vojenská komise ústředního výboru komunistické strany Číny nařídila, že Pátá výzkumná akademie ministerstva národní obrany, ve spolupráci se všemi významnými složkami národní obrany a průmyslovými organizacemi, provede okopírování v SSSR vyrobeného PLRK SA-75 a připraví jeho výrobu. Zmíněná 5. akademie byla ustavena hlavní projekční jednotkou; druhé konstrukční oddělení první pobočky akademie se ujalo technických prací při výrobě kopie řízené střely; druhá pobočka akademie se ujala technických prací při výrobě kopie řídicího systému řízené střely; úřad č. 1 druhého ministerstva strojírenství měl zorganizovat spolupráci více než stovky továren pracujících v odvětví letectví, elektroniky, zbrojního a těžkého strojírenského průmyslu tak, aby práce probíhaly koordinovaně a byl též odpovědný za vývoj kompletního zbraňového systému.


Maršál Nie Rongzhen nařídil shromáždit čínské odborníky, kteří v únoru 1961 uspořádali konferenci. Řada vědců a techniků 5. akademie, na základě usilovného studia originální provozní dokumentace a technických výkresů, sestavilo prvotní plán, jenž počítal s nutností vytvořit zpětné projekty celkem 47 hlavních výrobních položek - patřil sem zejména hlavní projekt řízené střely, řídicího systému a stanice navedení. Vědci v promyšlené technické zprávě shrnuli problematiku související s veškerými návrhy subsystémů. Musely se vytvořit jednotlivé konstrukční kanceláře, z nichž každá se měla zabývat jednou z částí systému, přičemž další zase měly veškeré práce koordinovat a jiné zase projekty přenést do výroby.



Zhang Lizhong a Qian Wenji byli jmenováni hlavními projektanty, Xu Xinbo a Wu Zhan jejich náměstky a také byli jmenováni techničtí šéfové každého jednotlivého podsystému. Během zpětného projektu vzniklo 23 600 stran technických dokumentů. Později bylo opraveno 23 000 konstrukčních výkresů, překresleno 570 kreseb, muselo být vyřešeno 241 klíčových technických problémů ve výrobě.


Čínský průmysl se potýkal také s problémy moderní strojní výroby – bylo nutno v extrémně krátké době zvládnout technologie svařování hliníku a hořčíku v argonové atmosféře, válcování extrémně tenkých plechů, jejich přesné ohýbání atd. Také samotnou strojírenskou výrobu nyní bylo potřeba zvládnout v nebývalé kvalitě. Číňané zápolili s kmitáním kormidel PLŘS, s tolerancemi palivových ventilů apod.


Výroba byla úspěšně ukončena v dubnu 1963. V červnu téhož roku byly odpáleny dvě PLŘS (se zajištěnými kormidly, bez bojové nálože a s balasty náplní) k letovému testu, který se ukázal jako úspěšný. V květnu roku 1964 byl poprvé proveden ostrý odpal na koutový odražeč shozený na padáku. Raketa cíl úspěšně zničila.


O měsíc později byl postřelován dálkově řízený Mig-15, avšak ačkoli PLŘS proletěla těsně kolem cíle, nedošlo k roznětu bojové nálože. Ukázalo se, že byl špatně naladěn radiolokační zapalovač. Odstraněním závady byl pověřen Peng Hougang, náměstek ředitele 4. oddělení PLŘS. Po dlouhém období testů a výpočtů se konečně podařilo problém vyřešit a 26. září 1964 byl již dálkově řízený Mig-15 úspěšně sestřelen.


10. prosince téhož roku Státní rada a vojenská komise ústředního výboru komunistické strany Číny schválila předběžně sériovou výrobu a zařazení do výzbroje nového PLRK. Ke konečnému schválení však nedošlo, protože se stále objevovaly problémy s anténami stanice navedení. Vyřešením problému by pověřen jako vedoucí pracovník Chen Jingxiong. Po více než roce, během něhož bylo provedeno na 100 testů, byla závada odstraněna a vývoj systému HQ-1 byl v červnu 1966 definitivně ukončen.


Nicméně v té době již byl tento systém beznadějně zastaralý, koneckonců šlo o kopii první verze SA-75 Dvina, čemuž odpovídaly i bojové možnosti komplexu. Proto ještě před dokončením vývoje systému HQ-1 čínští odborníci začali souběžně vyvíjet modernizovanou variantu HQ-2, vyznačující se především zvýšenou odolností proti rušení. 8. září 1967 tři čínské protiletadlové raketové oddíly, vyzbrojené dvěma PLRK HQ – 2 a jedním HQ- 1, postřelovaly a zničily tchajwanský špionážní letoun U - 2 konající výzvědný let nad provincií Jinagsu v blízkosti Šanghaje. Pilot Jung-Bei Hunag zahynul. Byl to první úspěch v Číně vyrobeného protiletadlového raketového systému.



Zdroje: www.globalsecurity.org
www.sinodefence.com
area51specialprojects.com
URL : https://www.valka.cz/HQ-1-protilietadlovy-raketovy-system-t39623#290647Verze : 0
MOD