Stíhací esa

Autor : 🕔21.04.2003 📕8.715
Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Konec

Je to skoro neuvěřitelné, že jsem tehdy tato vzrušující nebezpečí přežil... Člověk ale snese mnoho, když je mladý.
Arthur Gould Lee, pilot Camelu u 46. squadrony RFC v letech 1917-18

Byly právě dvě hodiny ráno 11. listopadu 1918. Podplukovník Louis Strange, onen muž, který si kdysi jako první pilot RFC namontoval na letadlo kulomet, klidně spal, když mu jeho rozrušený příkazník přišel oznámit, že Němci toho dne mají kapitulovat. Strange byl ale tak unavený předešlým vzdušným bojem, že mu ani neodpověděl:
„Otočil jsem se na druhý bok a znova jsem usnul; v duchu jsem se divil, že jsem se nedokázal vzbudit ani natolik, abych byl tou zprávou nadšený, a napadlo mě, co proboha budeme ráno dělat, když není válka.“

Po celé Francii vybíhali piloti na letištní plochy, s lahvemi v rukou se objímali a stříleli do vzduchu ze signálních pistolí. Někteří neunesli náhlé uvolnění vybičovaných nervů a psychicky se zhroutili, další dali přednost samotě ve ztichlých hangárech nebo postávali u svých letounů, nervózně kouřili a pozorovali oblaka plující na nebi. Poprvé mohli vnímat jejich krásu a nemuseli se na ně dívat z taktického hlediska, nemuseli uvažovat, kam se v nich schovat, aby mohli zabít a sami nebyli zabiti. Nebe přestalo být bojištěm, na němž padlo tolik jejich kamarádů.

Když se letci vrátili domů, byla květy slávy zasypána především stíhací esa. Tedy alespoň ti, kteří měli to štěstí a přežili neslýchané útrapy čtyř válečných let. Avšak tisíce letců, jejichž jména už dnes nejsou vůbec známa, prokazovaly v bojích nesmírnou odvahu. Ti všichni, kteří byli natolik stateční a vzlétli nad zákopy se svými letouny, ať už měli na křídlech kokardy, kříže nebo hvězdy, byli hrdinové. V žádném případě nelze snižovat hrdinství ostatních vojáků a námořníků. Pro letce ale válka nebyla hromadným masakrem, kde každý voják má vedle sebe kamaráda, který mu pomáhá či ho hlídá. Letci bojovali osamoceni, bez pomoci a bez důstojníka, který by jim stál za zády. Pro ně válka nebyla bojem z donucení, ale každý start představoval akt vlastního obětování. Dělali to dobrovolně, den co den, a při každém vzletu podrobovali svoji vůli a odvahu nemístné zkoušce. Byli to mimořádní muži a v oblacích sváděli své mimořádně tvrdé a kruté bitvy.

Když se dnes zahledíme na blankytné nebe, uvidíme už jenom prázdné jeviště. Kulisy byly přestavěny, rekvizity zničeny. Aktéři už všichni dávno odešli. Už se nimi nikdy neprolétneme mezi oblaky.

Zůstaly jen zažloutlé fotografie. Muži a jejich letouny na nich zachycené tvoří jedinečný časový úsek, který se již nikdy nevrátí. Nic podobného neexistovalo ani předtím, ani potom. Avšak naštěstí mnoho těchto okamžiků bylo zachyceno na film a uchováno tak ve prospěch historie a poučení novým generacím.

A ještě zůstaly vzpomínky. Ale za vzpomínku ti stateční muži jistě stojí.

Ve vzdušných bojích I. svět války zahynulo na 20 000 letců, což je jistě vzhledem k celkovému počtu 9, 5 miliónu padlých číslo nevelké, avšak, ve srovnání s počty letců na počátku války, zarážející. Německo mělo např. v srpnu 1914 jen 817 letců, avšak v době uzavření příměří jejich ztráty vykazovaly 6 840 letců, z toho asi 6 300 na frontě. Francie ztratila 7 200 letců, což bylo zhruba 40% létajícího personálu, v boji padlo z tohoto počtu asi 5 500 mužů. Velká Británie utrpěla těžké ztráty, jež čítají 16 623 mrtvých letců, z nichž však jen 6 166 padlo v boji. Rakousko - Uhersko ztratilo v boji pouze 360 letců, což ukazuje, kde leželo těžiště letecké války.

Celkem bylo nad západní Evropou, kde byly boje nejintenzívnější, sestřeleno více než 10 000 letadel, z toho více než 2000 protivzdušnou obranou.

V německém letectvu sloužilo 363 letců s pěti a více vítězstvími, ve francouzském bylo 158 es a v britských vzdušných silách sloužilo pozoruhodných 784 es.

I. svět válka začala pouhých 11 let po prvním letu letadla těžšího vzduchu. V jejím průběhu se však rychlost letadel zdvojnásobila, stoupavost a maximální dostup se ztrojnásobil, výkon motorů vzrostl pětinásobně a nosnost bomb stonásobně.

Zatímco do knih o válce z let 1914-18 se dostali téměř výlučně generálové, v oblasti letectví nebyl zapomenut leckterý poddůstojník.

V jedenáct hodin 11. 11. 1918 bylo podepsáno příměří a s okamžitou platností zastavena palba. Po čtyřech strašlivých letech plných krve a utrpení se nad francouzskými poli rozhostilo ticho. Ticho tak husté, že se dalo krájet, ticho, které zvonilo v uších, ticho, z něhož třeštila hlava. Vojáci, nezvyklí na takový nervy drásající klid, si téměř přáli, aby se vše vrátilo do starých kolejí, aby se fronta znovu začala ozývat svými obvyklými zvuky. Jen nesměle začali vystrkovat hlavy ze zákopů a vylézat z obranných postavení.

Válečná pole umlkla. Dozněly výbuchy, štěkot výstřelů, ječení útočníků, příšerný křik raněných a umírajících. Vzduch nad bitevními poli už nebyl zahalen oblaky dýmu a jedovatého plynu, opuštěné zákopy se začaly brzy rozpadávat. Jen holé plochy půdy na bývalých bojištích, prosycené jedovatými látkami určenými kdysi lidem, kde se ještě po desetiletích neujal ani plevel, připomínaly, jakého násilí je člověk schopen vůči člověku.

Když zazněla sto a jedna dělová salva, slavnostně zakončující nejděsivější konflikt v dějinách, domnívalo se lidstvo, šokované hrůznou tváří moderní války a její strašlivou zbytečností, že je to naposledy, co slyšelo hřmění děl. Vojákům, kteří otevřeli národům oči, když museli snášet nelidské utrpení zákopové války, měl svět navěky zachovat svou vděčnost. Jenže muži, kteří padli na bílých ruských pláních, ve flanderském bahně, na Sommě, u Verdunu, u Capporeta či na Piavě, leželi ve svých hrobech teprve pár let, a už nebyli pro lidstvo ničím než abstraktními postavami. A to lidé netušili, že za dvacet let přijde konflikt ještě krvavější a mrtví ze zákopů zůstanou trvale ve stínu jeho obětí.

„Zapomene se. Smuteční závoje opadají jako podzimní listí. Obraz zmizelého vojáka se v srdci těch, kdo ho tolik milovali, pomalu smaže. A všichni padlí zemřou ještě jednou.“
Roland Dorgeles

Na jednom z verdunských hřbitovů, kde se do nedohledna, od obzoru k obzoru, táhnou nekonečné řady prostých bílých vojenských křížů, stojí socha ženy s tragickým výrazem ve tváři, kladoucí si prst na ústa. Na jejím podstavci je nápis:

„Buďte tiše, hrdinové odpočívají.“

Autor : 🕔21.04.2003 📕8.715

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Štefan Sotak Zaujímavé je, že keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sa o nich píše ako o hrdinoch. A keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sú to zradcovia (Jidášske dolary a podobné frázy).

    Co pudí špiony · 5 days ago

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 2 weeks ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 2 weeks ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 3 weeks ago