Stíhací esa

Autor : 🕔20.04.2003 📕11.255

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Stíhací esa
  2. Stíhací esa
  3. Stíhací esa
  4. Stíhací esa
  5. Stíhací esa
  6. Stíhací esa - První esa
  7. Stíhací esa
  8. Stíhací esa
  9. Stíhací esa
  10. Stíhací esa
  11. Stíhací esa
  12. Stíhací esa
  13. Stíhací esa
  14. Stíhací esa
  15. Stíhací esa
  16. Stíhací esa
  17. Stíhací esa
  18. Stíhací esa
  19. Stíhací esa
  20. Stíhací esa
  21. Stíhací esa
  22. Stíhací esa
  23. Stíhací esa
  24. Stíhací esa
  25. Stíhací esa
  26. Stíhací esa
  27. Stíhací esa
  28. Stíhací esa
  29. Stíhací esa
  30. Stíhací esa
  31. Stíhací esa

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Úvodem

HOMO HOMINI LUPUS

Člověk člověku vlkem – Plautus

Mnohem více lidí zahynulo přičiněním lidí, než jakoukoli jinou pohromou - Cicero

Válka ...

Žádné jiné slovo lépe nevystihuje lidskou bezmocnost. Lidé vědí, že války jsou hrozné a nepřinášejí nic dobrého, přesto je však vedli, vedou a pravděpodobně je budou vést i nadále. Jsou, třebaže umožňují projevit nejhorší i nejlepší lidské vlastnosti, bezesporu tím nejstrašnějším, co lidstvo stvořilo. Provázejí vývoj člověka od jeho stvoření až do dnešních dnů. A protože s tím lidstvo stále nedokáže nic udělat, budou nejspíše bojovány i v budoucnu.

Smutnou skutečností je, že vše co kdy člověk vyrobil, záhy zneužil k válečným účelům. Pěstní klín byl možná poprvé použit jako nástroj, podruhé však zcela určitě jako zbraň. Jeho nasazením na tyč vznikl oštěp, vsazením do rozštípnuté větve kyj. Obě tyto zbraně byly použitelné k lovu i k boji a k oběma účelům byly užívány stejně často. S vynálezem bronzu se objevily okamžitě nové zbraně, protože vykovány byly nejprve napodobeniny dosavadních kamenných nástrojů. A tak pěstní klín nahradila dýka, kyj sekera, prodloužením čepele oštěpu vznikl meč. O hospodářském nářadí se uvažovalo až jako o druhořadé záležitosti. Pár let poté, co Sumerové vynalezli vůz, se válečná vozba proháněla po všech bitevních polích starověku. Člověk se snažil vyrábět stále lepší zbraně, které by ho zvýhodňovaly před ostatními. Zbraně se staly nejdokonalejšími výrobky své doby, protože do jejich vývoje společnost vždy investovala všechen svůj um, schopnosti a prostředky.

Bohužel.

Už od pradávna lidé uměli bojovat na zemi a na vodě. Byli však svědky vzdušných bojů dravých ptáků a chtěli tedy přenést boj také do vzduchu. Svědčí o tom např. legendy o vzdušných válečných vozech Asyřanů nebo středověká vyobrazení vzdušného boje v představách malířů. Počátkem tohoto století se jejich touha naplnila. Vznikl letoun a stejně jako mnoho vynálezů před ním byl i on zasvěcen válce.

Jako ve všech odvětvích lidské činnosti se i ve válečnictví objevili jedinci ovládající své řemeslo lépe než ostatní. Vzhledem k tomu, že lidé obvykle bývají fascinováni experty v tomto oboru (zejména pro soubor jistých nezbytných vlastností a to jak kladných, tak i záporných) proslavili se svými schopnostmi, jak o tom svědčí nejrůznější záznamy a kroniky. Není tedy divu, že věhlas a popularitu si vedle římských gladiátorů, středověkých rytířů a pistolníků Divokého západu, získala i letecká esa.

Důvodů bylo hned několik. Jedním z nich je vůbec způsob vzdušného boje. Je to boj jednotlivců, muže proti muži, stroje proti stroji. Je to souboj leteckého a střeleckého umění, vůle, vytrvalosti a odvahy. Vítězí jen ten, kdo je morálně i technicky vyspělejší. Vzdušný boj více než cokoliv jiného připomíná nebeský balet. Letouny jakoby záhadně mizí a objevují se v prostoru, kloužou vzduchem jako hračky, kreslí na nebi půvabné arabesky. Překrásná podívaná s bohužel nevyhnutelným a většinou příšerným zakončením. Ale i způsob zabíjení byl jiný. Chyběl zde onen odstrašující moment, kdy vrážíme čepel do soupeřova břicha, abychom ho zabili. Stačilo stisknout knoflík na řídící páce...

A i potom se pilot mohl utěšovat tím, že protivníka vlastně možná nezabil. Ale pokud k tomu přece jen došlo, pak u toho nikdo nebyl a nemusel tomu přihlížet. V porovnání s bojem pozemních armád bojovaným v kouři, krvi a blátě, bojem tisíců lidí zoufalých strachem a ženoucích se do bodákových útoků, se vzdušný souboj blíží spíše dávným rytířským turnajům.

Dalším důvodem byl malý počet letadel použitých zpočátku v letecké válce. Pilotů bylo málo a respektovali navzájem zásady rytířských tradic. V neposlední řadě tu svoji roli sehrála také skutečnost, že letectvo se stalo elitní zbraní. Výcvik letce byl nejnákladnější z hlediska financí, času i obtížnosti. Letcům byla svěřena do té doby nejdražší technika určená jednotlivcům. A stíhači tvořili nejvybranější vrstvu mezi letci a byli pokládáni za muže výjimečných kvalit.

Ještě jednu věc je však třeba poznamenat. Stíhací esa jsou svým počtem pouhým zlomkem z celkového počtu stíhacích pilotů. Válečné letectvo se navíc neskládá jen ze stíhačů, ale také pilotů letounů bombardovacích, průzkumných, bitevních, dopravních. Létající personál však netvoří pouze piloti, ale také střelci, navigátoři, pozorovatelé, bombometčíci apod. Nehledě k tomu, že žádný letoun by se do vzduchu nevznesl, nebýt pozemního personálu - mechaniků, zbrojířů, techniků, taktických a operačních důstojníků a dalších. Tihle všichni zůstali jak logicky, tak nezaslouženě ve stínu té elitní hrstky, patřící do onoho exkluzivního klubu stíhacích es. Esa je tedy třeba brát jako muže, kteří dosáhli pěti a více sestřelů. Nic víc, nic míň.

Rozhodně však nelze spatřovat v obdivu k výkonům leteckých es něco jako velebení války. Dosud byla každá válka tragédií, ale mladí muži vždy bojovali za svou zem s nezměrnou odvahou a pravděpodobně tomu tak bude i v budoucnu - pokud budou války. Právě tyto vysoké morální kvality, tato chrabrost, díky jíž jsou muži ochotni postavit určité hodnoty a ideály nad své životy, a s níž riskují tyto životy pro svou vlast, je hodná obdivu.

„Zabezpečit lepší svět a odstranit války můžeme jen tehdy, když budeme mít lepší muže a ženy. Jiná a kratší cesta neexistuje.“
Sir Bernard Law Montgomery

Autor : 🕔20.04.2003 📕11.255

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago