Ulysses S. Grant – Americký prezident, voják i milovník pokeru

Autor : 🕔27.07.2017 📕1.763

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Velitel armády Unie, Ulysses S. Grant, se stal také jedním z řady amerických prezidentů, kteří se zamilovali do karetní hry poker. Grant tuto hru miloval a není úplnou náhodou, že se před svými dvěma funkčními obdobími vypracoval v geniálního vojevůdce a vítěze mnoha bitev. Právě karetní průprava může být jedním ze zásadních důvodů, proč Ulysses S. Grant uspěl. Jak na bojišti, tak u pokerového stolu, je totiž potřeba ukázat cit pro své protivníky a správně předvídat jejich tahy. 

Grant hrál karty od svého dětství až do své smrti. Hrál dokonce i jako kadet mezi roky 1839 a 1843, přestože byly karetní hry, stejně jako alkohol a tabák, zakázány.

Během prvního ročníku kadetství se Grant se připojil k tajné skupině Twelve in One (Dvanáct v jednom), kterou popsal historik Charles Bracelet jako "tucet spolužáků, kteří slíbili věčné přátelství a kteří nosili prsteny s významem, který znali jen oni sami". Mezi zábavy Twelve in One se stala "karetní hra s názvem Brag", která je zmiňovaní také jako předchůdce pokeru, jak ho známe dnes.

I přes to, že se poker stal oblíbenou Grantovou zábavou, nikdy se sám neobtěžoval o své zálibě cokoliv sepsat. Jeho autobiografie s pamětmi (vydaná pokerovým zastáncem Markem Twainem v roce 1885) v zásadě neobsahuje žádné historky nebo příběhy přímo ze hry. Ve všech jednatřiceti svazcích lze najít pouze velmi krátké zmínky, ovšem spíše se jedná o nepodstatné zmínky o tom, že se kartám Grant také věnoval.

Žurnalista George A. Townsend, který se proslavil hlavně díky reportážím z války, ale i vraždě Abrahama Lincolna, popisoval Grantovu lásku k hazardním hrám v casinu a kartám, kterým se Grant věnoval, i když to popíralo jak výchovu ve West Pointu, tak přání jeho otce. Právě Townsend si všiml, že právě Grantovo umění pokeru mohlo pomoci i jeho schopnostem vojenského velitele. Právě schopnost podstupování kalkulovaného rizika při sázení se ukázala na bojišti jako extrémně výhodná.

 

Jak se svět dozvěděl o Grantově lásce ke kartám

O Grantově lásce k pokeru se veřejnost začala dozvídat až po jeho smrti v roce 1909 přes Ferdinanda Warda – obchodního partnera Grantova syna. Ward se zapletl do korupčního skandálu a přišel o obrovské jmění. To samé se stalo i Grantovi, který také zainvestoval a prakticky zbankrotoval.

Přestože Grantovi investice čtvrt milionu dolarů (v té době obrovské jmění) nevyšla, tak jí Ward popisuje jako ukázku Grantovi nebojácnosti a touhy hrát o vše. Ward Granta popisoval jako naprosto nebojácného člověka, který strach pravděpodobně nikdy nepoznal. Tuto nebojácnost Ward také nesmírně obdivoval a spojoval právě s Grantovou zálibou v pokeru. Ne každý hráč je schopný se srovnat s faktem, že je možné i prohrát. Grant ovšem tímto strachem rozhodně netrpěl a to mu dávalo nesmírnou výhodu jak u karetního stolu, tak na bitevních polích.

Právě Ward také začal zmiňovat i některé historky, které se týkaly právě hry za pokerovými stoly. Jednou z nejznámějších je pokerový souboj mezi Grantem a Philipem Sheridanem – generálem Unie a Grantovým přítelem. Že se jednalo o člověka s ostrými lokty, dokazovala i jeho přezdívka Fightin’ Phil.

Při jedné hře pokerové varianty five card draw, při které hráči drží všech 5 karet a v průběhu hry si vyměňují karty z ruky za karty v balíčku. Grant si vyměnil 3 karty z ruky a Sheridan ani jedinou. Sheridan vsadil maximum a dočkal se pouze Grantova navýšení. Sheridan si nenechal nic líbit, znovu navýšil a poté pouze dorovnal, když uviděl další Grantovo navýšení. Grant ukázal pár devítek a bank vyhrál, protože Sheridan blafoval. Grant se po hře pouze usmál a sdělil svému soupeři, že by navyšoval, dokud by mu peníze stačily, protože si byl jistý, že soupeř blafuje.

Ward pouze dodává, že Grant měl pro hru neuvěřitelný cit, který hraničil se čtením myšlenek svých soupeřů. Vše dovedl neuvěřitelně využít ve svůj prospěch a dovést své soupeře na pokraj zoufalství. Stejné pocity museli mít i vojenští generálové, kteří se s Grantem utkali na bojišti a kteří tvrdě doplatili na schopnosti a nebojácnost svého soupeře. Jak je vidět, i poker může vyhrávat bitvy, nebo dokonce i celé války.

(placená reklama)

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔27.07.2017 📕1.763

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře