Rusko otevírá nový kosmodrom Vostočnyj

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 14.539

Jestliže všechno půjde dobře, ve středu 27. dubna zahájí Rusové provoz na novém kosmodromu Vostočnyj (Východní). Má ho otevřít start rakety Sojuz 2-1a, která dopraví do vesmíru tři družice. Nosič pochází z rodiny sojuzů a má vynášet na nízkou dráhu náklad až 7,8 tun, původní Sojuz měl kapacitu 6,5 tuny.

Moderní technika pro Dálný východ

Potřebu nové raketové základny začala pociťovat Moskva po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní kosmodrom Bajkonur totiž leží v Kazachstánu, tedy na cizím území. Podařilo se domluvit jeho pronájem do roku 2050, ročně za 155 milionů dolarů. Samotná údržba stojí ročně 50 milionů dolarů.

Reklama

Kromě tohoto politického podnětu jsou tady i důvody ekonomické. Předně Rusko chce vynášet do vesmíru stále víc komerčních družic. A za druhé vznik tohoto moderního vědeckého středisko by mělo podpořit ruský Dálný východ.

Už jednou tam kosmodrom existoval – nazýval se Svobodnyj a fungoval v letech 1997–2006. Vypustili odtud jenom pět lehkých raket Start. Jeho provoz však nebyl efektivní, proto ho zrušili.

Přesto se stále uvažovalo o nové raketové základně na Dálném východě. Rozhodnutí o její stavbě padlo v roce 2007. Práce však zabrzdila ekonomická krize a prudké snížení příjmů do ruského státního rozpočtu za export ropy a zemního plynu.

Až v říjnu 2011 začali inženýři novou základnu projektovat. Šest tisíc stavbařů však dostalo neskutečně krátký termín: dokončení v roce 2015. Přitom jich tam mělo podle původního plánu pracovat 12 tisíc.

Místo se nachází asi 8 000 kilometrů na východ od ruské metropole. Nedaleko leží městečko Uglegorsk, které chtějí pojmenovat po Konstantinu Ciolkovském, vědci považovaném za jednoho z teoretických zakladatelů kosmonautiky.

Jenom malé zpoždění

Stavba dosud přišla na 100 milionů rublů. I když její průběh bedlivě sledoval Kremlem, provázela ji spousta potíží typických pro Rusko – nepořádek, korupce, potíže s financováním, nevyplacené mzdy. Loni dvě stovky dělníků několik dnů stávkovali, protože nedostali platy. Musel zasahovat jak prezident Vladimír Putin, tak viceprezident Dmitrij Rogozin, který má kosmonautiku na starosti. Rogozin dokonce okamžitě vyhodil ředitele jedné stavební firmy.

Původně chtěli kosmodrom otevřít za přítomnosti Putina už loni v prosinci. Třebaže je přirozené, že takové komplexy mají vzhledem k nečekaným obtížím zdržení, v tomto případě se budování mimořádně prodloužilo. Zpoždění oproti vládnímu harmonogramu je podle oficiálního přiznání 125 dnů, neoficiálně nejméně čtyři měsíce.

Menší než Bajkonur

Reklama

Vostočnyj bude desetkrát menší než Bajkonur – díky novým technologiím. Staví tam být pouze dvě startovací rampy, montážní hala, dále továrna na výrobu paliva. Všechny objekty spojí 115 kilometrů silnic a 125 kilometrů železničních tratí. Na letišti mají přistávat gigantická letadla An-124 Ruslan s bloky raket. Vedle se dokončuje město, ve kterém má bydlet na 25 tisíc pracovníků kosmodromu se svými rodinami.

Zatím budou odtud startovat rakety jenom s družicemi. Kosmonauti měli podle původního plánu odtud létat v roce 2018, ale poslední zpráva hovoří o roce 2023.

Sověti/Rusové používají ke startům do vesmíru vedle Bajkonuru ještě kosmodrom Pleseck. Z obou základen se každoročně uskutečňovalo 90–100 startů. Kreml předpokládá, že se jejich počet může zvýšit ještě asi o 50. Plus další z Dálného východu.

Naše vlastní kosmická infrastruktura a moderní síť kosmodromů umožní Rusku posílit pozici přední vesmírné supervelmoci a zajistí mu nezávislost ve vesmírné činnosti,“ řekl Putin, když se v září 1914 vrátil inspekčního letu helikoptérou nad staveništěm. „V budoucnu se kapacita kosmodromu rozšíří, aby posloužil programům na průzkum Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů.“

Kosmodrom Kapustin Jar

První pokusy s raketami, které přivezli z Německa, začali sovětští odborníci poblíž vesnice Kapustin Jar, asi 150 kilometrů jihovýchodně od Stalingradu (dnes Volgograd), v létě 1947. Původně se tato základna nazývala Ústřední vědecko-výzkumný polygon ministerstva obrany, dnes figuruje jako 4. státní zkušební polygon ministerstva obrany.

Brzy se ukázalo, že na vypouštění mohutné mezikontinentální rakety R-7 je toto místo nevhodné. Proto se začala budovat základna Bajkonur. Nicméně odtud startovaly některé družice včetně těles programu Interkosmos s československými přístroji.

Kosmodrom Bajkonur

Tuto základnu začali budovat v lednu 1955 v Kazachstánu poblíž městečka Ťuratam jako 5. státní vědecko-výzkumný polygon ministerstva obrany. Odtud vypouštěli první družice a automatické sondy. Když měli Sověti označit místo startu prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina, tvrdili, že letěl z Bajkonuru. Přitom hornické městečko tohoto jména leží 320 kilometrů na severovýchod. Bylo to zbytečné mlžení – americká špionážní letadla U-2 zachytila stavbu už na jaře 1955 a později převzaly její sledování špionážní družice. Postupem času tam vyrostlo 19 startovacích ramp všech typů a 34 montážních hal, továrny na výrobu paliva a další.

Dnes se nazývá Federální kosmické středisko Bajkonur, které obhospodařuje Federální kosmická agentura (Roskosmos), vojáci ho vedou jako 5. státní zkušební kosmodrom. Město se po několika peripetiích (Taškent-90, Ťuratam, Zvezdograd, Leninsk) jmenuje Bajkonur. Původně v něm a v jeho okolí bydlelo na 70 tisíc lidí, dnes podstatně méně, protože příplatky k platu, které tam za sovětské éry fungovaly, značně klesly.

Z této hlavní ruské kosmické základny startují všichni kosmonauti, vypouští se většina družic a všechny meziplanetární sondy.

Kosmodrom Pleseck

Reklama

Původně vznikla v roce 1957 asi 180 kilometrů jižně od Archangelska vojenská raketová základna. O devět let později ji začali používat i k vypouštění družic. Je zajímavé, že její existenci objevili studenti jednoho britského gymnázia, kteří se zabývali sledováním rádiového vysílání družic.

Jako vojenský objekt podléhal tento kosmodrom přísnému utajení. To se však zlomilo v roce 1968, kdy odtud začali vypouštět družice Interkosmos, do kterých montovali přístroje rovněž českoslovenští odborníci. Také československé družice Magion startovaly odtud. Později rovněž tělesa francouzská a dalších západních zemí.

Je tam devět vypouštěcích ramp. Jednu dobu byl nejfrekventovanějším kosmodromem. Oficiálně se nazývá Kosmodrom Pleseck – 1. státní zkušební kosmodrom.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více