Současná zahraniční politika Íránu: Závěr

Autor : 🕔30.10.2010 📕12.742

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Současná zahraniční politika Íránu
  2. Současná zahraniční politika Íránu: Úvod
  3. Současná zahraniční politika Íránu: 1. Historický vývoj Íránu ve 20.století
  4. Současná zahraniční politika Íránu: 2. Vnitropolitický vývoj Íránu
  5. Současná zahraniční politika Íránu: 3. Soudobé zahraničně-politické vztahy
  6. Současná zahraniční politika Íránu: Závěr
  7. Současná zahraniční politika Íránu: Přílohy
  8. Současná zahraniční politika Íránu: Seznam zkratek, seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Současná zahraniční politika Íránu je vedena poměrně pragmaticky. Proto mluvit o teokratickém režimu, který se chová iracionálně, je přehnané. Výroky prezidenta Ahmadínežáda vyvolaly velký odpor a radikalizovaly podobu Íránu. Zahraniční politika Íránu však z velké míry záleží na nejvyšším vůdci, který zastává umírněnější postoj. Vzhledem k vnitropolitickým bojům mezi reformisty a konzervativci je politika Íránu vedena často na základě kompromisu.

Navzdory novému zaměření íránské zahraniční politiky na sledování národního zájmu je současná zahraniční politika Íránu stále ovlivněna především islámskou revolucí z roku 1979, která vychází z Chomejního doktríny o islámském státě. Před rokem 1979 byly hlavním spojencem Íránu USA, zatímco po islámské revoluci se staly hlavním nepřítelem. Írán sám sebe z mnoha důvodů považuje za zemi vhodnou pro post regionální mocnosti. Sleduje takové zájmy, které by ho k takovému cíli dovedly.

Obecně se po roce 1989 vztahy Íránu s ostatními zeměmi zlepšily. Vznikly však i nové problémy. Kromě jaderného programu a výroků prezidenta Ahmadínežáda se jedná o následek rozpadu Sovětského svazu, který vytvořil nové státy při hranicích Íránu. S těmi musí Írán počítat při rozdělování bohatství Kaspického moře. Rusko, stejně jako Čína, je pro Írán důležité z hlediska dodávání zbraní a budování ropné infrastruktury. V souvislosti s budováním jaderné elektrárny za pomoci Ruska je Rusko kritizováno ze strany USA.

Írán má v současnosti kromě problémů sociálních i velké problémy se zastaralým ropným zařízením, které zemi neumožňuje plně využívat své bohatství. Tento problém mu může pomoci vyřešit pomoc ze zahraničí, která je však z důvodu amerického postoje k Íránu omezená. Americkou neochotu pomoci Íránu při obnově jeho ropné infrastruktury využívají však jiné země, jako například Rusko a Čína, ale i EU. Jejich firmy zde investují a získávají i odbyt pro své výrobky. Evropská unie se na rozdíl od USA snaží s Íránem jednat. Jaderný program euro-americké pozice sblížil.

Sankce uvalené na Írán na základě jeho jaderného programu způsobují izolaci země. Podle Íránu je však program mírový, zaměřený na výrobu energie, kterou z důvodu zastaralé ropné infrastruktury potřebuje. Je však i dost pravděpodobné, že se Írán snaží získat jadernou zbraň nikoliv pro přímý útok na Izrael nebo jiné nepřátelské státy, ale z důvodu své snahy stát se regionální mocností. K tomu jaderná zbraň patří. Nemohl by se stát regionální mocností mezi státy, které vlastní jadernou zbraň. Jaderná zbraň by zvýšila i bezpečnost Íránu, což by mu pomohlo překonat strach ze zasahování cizích států do jeho záležitostí.

Vzhledem k prezidentským volbám konaným tento rok, do kterých se jako kandidát přihlásil opět bývalý prezident Chátamí, by se v případě jeho zvolení mohla stát zahraniční politika Íránu umírněnější. Spolu s nově zvoleným americkým prezidentem Obamou by mohlo dojít ke zlepšení vztahů mezi oběma státy. Vztahy mezi USA a Íránem ovlivňují i vztahy s ostatními státy podle toho, zda jsou spojenci či odpůrci USA. I vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou z velké míry založeny na politice Íránu s USA, které Izrael potřebuje pro svoji bezpečnost. Sblížení USA a Íránu by bylo pro Izrael nepříznivé.

Současnou zahraniční politiku bychom neměli hodnotit na základě výroků prezidenta Ahmadínežáda, ale podle skutečných aktivit, které Írán provádí a na jejich základě usuzovat, jakým směrem zahraniční politika směřuje. Myslím, že vše nasvědčuje tomu, že se Írán snaží stát se regionální mocností. Vzhledem k jeho ekonomické a mezinárodní situaci to však je dlouhodobá záležitost. Jeho napojení na teroristické organizace může být součástí jeho strategie, jak dosáhnout tohoto cíle.

Islámský charakter státu, kterého se Západ obává, se v blízké budoucnosti nezmění. Ten je pevně zakotven v islámské revoluci, na níž je současný Írán postaven. Náboženští duchovní jsou v Íránu z velké míry zapojeni do vedení země a celé společnosti. Proto nelze očekávat, že by se jejich vliv výrazně oslabil. Nejdůležitější osoba v Íránu je nikoliv lidmi volený prezident, ale nejvyšší vůdce – náboženský představitel. Na rozdíl od totalitního státu v Íránu funguje parlament a konají se svobodné volby. Kandidující jsou však přísně prověřováni. Nemohou kandidovat uskupení či lidé, kteří nesouhlasí se současným charakterem státu. Vzhledem k dlouhé historii sporů mezi konzervativci a reformisty se v Íránu konají i poměrně otevřené debaty. Oproti jiným islámským zemím je zde rozšířená svoboda slova a tisku.

Aby se Írán mohl stát regionální mocností, musí zlepšit své vztahy s USA. Tím by se zlepšily i vztahy s ostatními státy a dostal by se z mezinárodní izolace. V důsledku toho by se zlepšila i jeho ekonomická situace. Mohl by obchodovat s mnoha zeměmi, které by mohly v Íránu investovat do jeho ropné infrastruktury. Základním problémem ve vztazích mezi USA a Íránem je jaderný program, kterého se však Írán alespoň podle současné situace nevzdá. Musel by přesvědčit mezinárodní společenství, že jeho cílem je opravdu mírové využití jádra. To se mu však zatím zejména z důvodu neochoty spolupráce s mezinárodním společenstvím nedaří. Kromě jaderného programu existují i další problémy - napojení Íránu na teroristické organizace, výroky proti Izraeli, neochota spolupracovat při řešení situace na Blízkém východě a porušování lidských práv. Cesta Íránu k pozici regionální mocnosti bude dlouhá.

Seriál

  1. Současná zahraniční politika Íránu
  2. Současná zahraniční politika Íránu: Úvod
  3. Současná zahraniční politika Íránu: 1. Historický vývoj Íránu ve 20.století
  4. Současná zahraniční politika Íránu: 2. Vnitropolitický vývoj Íránu
  5. Současná zahraniční politika Íránu: 3. Soudobé zahraničně-politické vztahy
  6. Současná zahraniční politika Íránu: Závěr
  7. Současná zahraniční politika Íránu: Přílohy
  8. Současná zahraniční politika Íránu: Seznam zkratek, seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔30.10.2010 📕12.742

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago