Němci vyzvědače u Goddarda neměli

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 12.617

24.03.2007

Nové informace trochu zamotávají situaci, ale zase ne tolik

Reklama

Nedávno napsal Marcel Grün do iDnes, že podle Wernhera von Brauna měli Němci před válkou vyzvědače u amerického raketového průkopníka Roberta H. Goddarda. Zamejloval jsem Marcelovi a on mi poslal kratičký výňatek z nějakého spisu, kde se o tom v roce 1963 zmiňoval von Braun. Z dalšího textu vyplynulo, že okolo Goddarda vytvořil špionážní síť Nikolaus Ritter z německé vojenské výzvědné služby Abwehr.

Zajásal jsem. Major Ritter byl známou postavou, z Hamburku řídil špionáž proti Velké Británii a Spojeným státům. Sáhl jsem tedy po obsáhlé knize (skoro 700 stran) amerického historika Davida Kahna Hitler’s Spies. Je to nejlepší a nejobsáhlejší studie o německé špionáži za druhé světové války, jaká existuje. V rejstříku jsem našel nejen heslo Nikolaus Ritter, ale i rakety.

Zdroj vojenský atašé

Na straně 77 se Kahn zmiňuje o tom, že 7. ledna 1936 přišla do Berlína zpráva vojenského atašé z Washingtonu generála Friedricha von Böttinchera, která na čtyřech stranách popisuje pokusy s raketami.

Hlášení však bylo poměrně obecné. Böttincher připomněl dobu těchto pokusů (Goddard pracuje po desetiletí na problému raketového letu), jejich financování (značná podpora od Nadace Guggenheimových stejně jako Carnegieho institutu), poslední úspěch (první prakticky použitelná raketa), technické podrobnosti (výška 2 400 metrů a rychlost okolo 1 100 km za hodinu…, dlouhá 3,64 metru…, zprávy hovoří o 27 kilogramech paliva) a problémy (jistota, že raketa bude automaticky mířit vzhůru).

Odkud měl generál tyto informace? Buď z amerického tisku anebo mu někdo ze Smithsonova institutu dal informace o druhé chystané Goddardově monografii, která má vyjít ve sbírce studií ústavu v březnu. V ní autor shrnoval výsledky své práce za posledních asi deset let. Von Braun a jeho tým byli v té době mnohem dál.

Přitom Böttincher patřil mezi vojenské přidělence, kteří posílali vynikající informace, takže je s chutí četl i Adolf Hitler. Tentokrát však zklamal.

Reklama

A žádné další zmínky o německé špionáži proti americkým raketovým odborníkům v knize nejsou. Ani Ritter se jimi nezabýval. Třebaže byl znalcem Ameriky, zřejmě jim nepřikládal žádný velký význam. Von Braun tedy chtěl připomenout velikost Velkoněmecké říše další lží.

Zdroj paní Goddardová

Když si přečetl tuhle poznámku kamarád Martin Postránecký, který už přes tři desetiletí žije v Londýně, napsal mi, že 25. června 2000 dostal od svého amerického přítele Joela C. Simona tuto zprávu:

Minulé pondělí jsem strávil celý den s Edem Buckbeeem, který pracoval s von Braunem na Apollu a později se sblížil s Goddardovo manželkou.

Řekl mi, že kromě vynikajících zdrojů informací o Goddardových pracích z amerického Patentního úřadu a Kongresové knihovny měl von Braun před válkou ještě třetí pramen: paní Goddardovou. Zdá se, že nějaký německý mládenec posílal dopisy s otázkami, ale Goddard byl příliš zaměstnán, než aby mu sám odpovídal. A tak pisatele informovala jeho manželka.“ A identita tohoto mladíka není známá, mohl to být i von Braun, ale to už se nikdy nedovíme.

Není vyloučeno, že v obou zmíněných institucích seděli proněmecky smýšlející úředníci, kteří předávali Němcům – těžko zpřesnit komu a jakým způsobem – informace o Goddardově činnosti. Avšak že by Esther Goddardová psala neznámému Němci o tom, co manžel dělá, tomu se mi nechce věřit. Věděla, jak je opatrný a tajnůstkářský – a přece by překračovala tyhle hranice?

Také v Goddardově biografii se Jonathan Dunder zmiňuje o Ritterově síti, kterou prý opředl Goddarda. Tady opět odkazuji na Kahna.

Závěr? Nejspíš nějací Američané s německými kořeny chtěli pomáhat své pravlasti a občas někomu z ambasády podstrčili nějaké informace anebo je napsali někomu ze staré otčiny. Všechno ostatní jsou kecy, které mají dokázat dvě věci: že Esther bezdečně zrazovala svého manžela, jehož velikost se ve skutečnosti snažila propagovat, a že abwehr byl vždycky navýši. Jak je to prosté.

Reklama

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více