Versaillská mírová smlouva (české znění) - Část II. - Hranice Německa. Čl.27.- Čl.30.

Autor: František Vach / Quatí 🕔︎︎ 👁︎ 22.102

Část II.
Hranice Německa.

Čl.27.- Čl.30.

Čl.27.

Německé hranice budou stanoveny takto:

1. S Belgií: Od bodu společného třem hranicím, belgické, nizozemské a německé, směrem jižním:
severovýchodní hranice bývalého území neutrálního Moresnetu, pak východní hranice kraje eupenského, pak hranice mezi Belgií a krajem Montjoie, pak severovýchodní a východní hranice kraje Malmédy až k jejímu styčnému bodu s hranicí lucemburskou.

Reklama

2. S Lucemburskem: Hranice z 3. srpna 1914 až k jejímu spojení s francouzskou hranicí z 18. července 1870.

3. S Francií: Hranice z 18. července 1870 od Lucemburska až k Švýcarsku s výhradou ustanovení článku 48 Oddílu IV (Pánev Saarská), Části III.

4. Se Švýcarskem: Hranice nynější.

5. S Rakouskem: Hranice z 3. srpna 1914 od Švýcarska až k Československu, níže vymezenému.

6. S Československem:Hranice z 3. srpna 1914 mezi Německem a Rakouskem od svého styčného bodu s bývalou správní hranicí, oddělující Čechy a Horní Rakousy, až k severnímu bodu výběžku bývalého rakouského Slezska, ležícímu asi 8 km východně od Prudníku (Neustadt).

Reklama

7. S Polskem: Od bodu právě určeného až k bodu, který se určí na místě samém asi 2 km východně od Lorzendorfu:
hranice, jaká bude stanovena podle čl. 88 této smlouvy;
odtud k severu až k bodu, kde správní hranice Poznaňska protíná řeku Barycz (Bartsch):
čára, jež se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Skorýšov, Reichthal, Trubačov, Kunčice, Slezov, Velké Kozlí, Hněvošice, Rybín, Kníž. Nivky, Pavlov, Čechy, Konrádov, Jánovo, Modzenovo, Bohdej (Skorischau, Reichthal, Trembatschau, Kunzendorf, Schleise, Gross-Kosel, Schreibersdorf, Rippin, Fürstlich-Niefken, Pawelau, Tscheschen, Konradau, Johannisdorf, Modzenowo, Bogdaj) a Německu místa: Lorzendorf, Koulovice, Gluch, Dalbersdorf, Resevice, Stradom, Modzanovo, Krašen, Mezibor, Domaslovice, Vedlovice, České Hamry (Lorzendorf, Kaulwitz, Glausche, Dalbersdorf, Reesewitz, Stradam, Gross-Wartenberg, Kraschen, Neu-Mittelwalde, Domaslawitz, Wedelsdorf, Tschechen-Hammer);
odtud k severozápadu správní hranice Poznaňska až k bodu, kde protíná železnici Rawicz-Wasocz (Rawitsch-Herrnstadt);
odtud až k bodu, kde správní hranice Poznaňska protíná silnici Rydzyna-Černina (Reisen-Tschirnau):
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na západ od Třebuze a Jablonné (Triebusch a Gabel) a na východ od Záborovic (Saborwitz);
odtud správní hranice Poznaňska až k jejímu styčnému bodu s východní správní hranicí kraje (Kreis) wschowského (Fraustadt);
odtud k severozápadu až k bodu, který se zvolí na silnici mezi místy Kargowa a Kopanica (Unruhstadt a Kopnitz):
čára, která se určí na místě samém, jdoucí na západ od míst: Debowa Leka, Brenno, Wieliň, Kaszczor, Klebel (Geyersdorf, Brenno, Fehlen, Altkloster, Klebel), a na východ od míst: Olbrachcice, Bukowe, Lgiň, Wijewo, Lupice, Swiete (Ulbersdorf, Buchwald, Ilgen, Weine, Lupitze, Schwenten);
odtud k severu až k nejsevernějšímu bodu Chlopského jezera:
čára, která se určí na místě samém, podél střední čáry jezer; avšak město a stanice Zbaszyň (Bentschen), (čítaje v to spojku drah Šwiebodzin-Zbaszyň a Cylichów-Zbaszyň [Schwiebus-Bentschen a Züllichau-Bentschen] zůstanou na území polském;
odtud k severovýchodu až ke styčnému bodu krajů (Kreise) skwirzyňského, miedzychodského a miedzyrzeczského (Schwerin, Birnbaum a Meseritz);
čára, která se určí na místě samém, jdoucí na východ od Pszczewa (Betsche);
odtud k severu hranice dělící kraje (Kreise) skwirzyňský a miedzychodský, pak k východu severní hranice Poznaňska až k bodu, kde tato hranice protíná řeku Noteč (Netze);
odtud proti proudu až k jejímu stoku s Gildou (Küddow):
tok Noteče;
odtud proti proudu až k bodu, který se zvolí asi 6 km na jihovýchod od Pily (Schneidemhl):
tok Gildy (Küddow);
odtud k severovýchodu až k nejjižnějšímu hrotu prohybu utvořeného severní hranicí Poznaňska asi 5 km na západ od Stahren:
čára, která se určí na místě samém a ponechává v této krajině železnici Pila-Chojnice (Schneidemühl-Konitz) úplně na území německém;
odtud k severovýchodu hranice Poznaňska až k vrcholu výběžku, jejž hranice ta tvoří asi 15 km na východ od Zlotova (Flatow):
odtud k severovýchodu až k bodu, kde se řeka Kamionka setkává s jižní hranicí kraje (Kreis) chojnického asi 3 km na severovýchod od Gronowa (Grunau):
čára, která se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Jazdrawy, Lutowo, Lutówko, Witkowo (Jasdrowo, Luttau, Kl. Luttau, Wittkau), a Německu místa: Wielki Buczek, Szyszkowo, Batorowo, Buk, Gronowo (Gr. Butzig, Cziskowo, Battrow, Böck, Grunau);
odtud k severu hranice mezi kraji (Kreise) chojnickým a cluchowským (Schlochau) až k bodu, kde tato hranice protíná řeku Brdu (Brahe);
odtud až k bodu hranice pomořanské, ležícímu 15 km na východ od Miastka (Rummelsburg):
čára, která se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Konarzyny Kielpin, Brzežno Šlachetské (Konarzin Kelpin, Adl. Briesen), a Německu místa: Sapolna, Nowa Wieš, Steinfort, Pietrzykowy (Sampohl, Neuguth, Steinfort, Gr. Peterkau);
odtud k východu hranice Pomořanska až k jejímu styku s hranicí krajů (Kreise) chojnického a cluchowského (Konitz, Schlochau);
odtud k severu hranice mezi Pomořanskem a Západním Pruskem až k bodu na řece Redě (asi 3 km na severozápad od Góry), kde se do této řeky vlévá přítok tekoucí od severozápadu;
odtud až k bodu, který se zvolí na ohbí řeky Pjasnice asi 1.5 km na severozápad od Warzkowa (Warschkau):
čára, která se určí na místě samém;
odtud tok řeky Pjasnice po proudu, pak střední čára Žarnovického jezera a konečně bývalá hranice Západního Pruska až k Baltskému moři.

8. S Dánskem: Hranice, jak bude určena podle ustanovení článků 109 až 111 Části III, Oddíl XII (Šlesvik).

Čl.28.

Hranice Východního Pruska budou určeny, jak dále uvedeno, s výhradou ustanovení Oddílu IX (Východní Prusko) Části III: od bodu ležícího na pobřeží Baltského moře asi 1.5 km na sever od kostela vesnice Przebrno (Pröbbernau) v přibližném směru 159stupňů (počítaje od severu k východu):
čára asi 2 km, která se určí na místě samém;
odtud v přímé čáře na maják stojící v ohbí elblagského (Elbing) koryta k přibližnému bodu: 54stupňů 19 a 1/2 minut sev. šířky a 19stupňů 26 minut vých. délky od Greenwiche;
odtud až k nejvýchodnějšímu ústí Nogatu v přibližném směru 209stupňů (počítaje od severu k východu);
odtud proti proudu tok Nogatu až k bodu, kde tato řeka opouští Vislu (Weichsel);
odtud hlavní plavební koryto Visly proti proudu, pak jižní hranice kraje kwidzyňského (Marienwerder), pak hranice kraje suszského (Rosenberg) k východu až k jejímu styčnému bodu s bývalou hranicí Východních Prus;
odtud bývalá hranice mezi Západními a Východními Prusy, pak hranice mezi kraji ostródským a nibórským (Neidenburg), pak po proudu tok řeky Škotovy (Skottau), pak proti proudu tok Nidy až k bodu, který leží asi 5 km na západ od Bialut (Bialutten) a je nejblíže k bývalé hranici ruské;
odtud k východu až k bodu ležícímu přímo na jih od průseku silnice Nibork (Neidenburg)-Mlava a bývalé hranice ruské:
čára, která se určí na místě samém, jdoucí na sever od Bialut;
odtud bývalá hranice ruská až na východ od Schmalleningken, pak po proudu hlavní plavební koryto Němanu (Memel), pak deltové rameno Skierwieth až ke Kuronské zátoce (Kurisches Haff);
odtud přímá čára až ke styčnému bodu východního břehu Kuronské kosy (Kurische Nehrung) se správní hranicí asi 4 km na jihozápad od Nidy (Nidden);
odtud tato správní hranice až k západnímu břehu Kuronské (Svěží) kosy.

Čl.29.

Hranice, jak byly právě popsány, jsou vyznačeny červeně na mapě 1:1,000.000, která jest připojena k této smlouvě pod č. 1.

Vzniknou-li rozpory mezi textem smlouvy a touto nebo jakoukoli jinou připojenou mapou, rozhoduje text.

Čl.30.

U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy znamenají: jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryta. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více