Bratrovražedný červenec 1940

Autor: František Novotný 🕔︎︎ 👁︎ 31.898

Podle článku 8 francouzsko-německého příměří, podepsaného 22. 6. 1940 v Compiegne, měla se francouzská flotila shromáždit ve sběrných bodech, vyznačených německou Kriegsmarine, a tam se za německého nebo italského dozoru odzbrojit a demobilizovat záložníky. Vlastní plavidla měla tedy teoreticky zůstat pod kontrolou skeletových francouzských posádek. Ačkoli vichistická vláda s maršálem Petainem v čele a francouzský námořní šéf admirál Darlan několikrát prohlásili, že ani jedna francouzská válečná loď nikdy nepadne Němcům do rukou, bylo otázkou, zda Vichy disponuje silou, jež by Němcům v převzetí lodí dokázala zabránit. Britové s buldočím Churchillem čerstvě v čele se rozhodli neponechat nic náhodě. V sázce bylo příliš mnoho a proto britská admiralita vypracovala bratrovražednou a drastickou operaci pod krycím názvem „Catapult“. Jejím cílem byla neutralizace francouzského loďstva. V okamžiku, kdy příměří vstoupilo v platnost, kotvily v jihoanglických přístavech 2 francouzské bitevní lodi, 4 torpédoborce, několik ponorek a přibližně 200 menších pomocných plavidel, v Alexandrii pak bitevní loď, 3 těžké křižníky, lehký křižník a ponorka. Další plavidla byla dislokována v přístavech francouzských, ale hlavně ve Francouzské Severní Africe, v Oranu 2 nové bitevní lodi a 2 staré, 6 torpédoborců a další lehká plavidla, v Alžíru 6 lehkých křižníků, v Casablance nová bitevní loď „Jean Bart“, v Toulonu 4 těžké křižníky, v Dakaru nová bitevní loď „Richelieu“ a na ostrově Martinique letadlová loď a 2 lehké křižníky. 3. července přistoupili Britové k obsazení francouzských lodí, kotvících v Alexandrii a v jihoanglických přístavech. Jejich posádky prakticky nekladly žádný odpor. Ti námořníci, kteří se chtěli vrátit domů (a byla jich většina), byli odvezeni do Francie, ti, kteří se přihlásili jako dobrovolníci, zkompletovali posádky několika menších plavidel a vytvořili námořní síly Svobodných Francouzů pod velením generála Charlese de Gaulla. Největší bojovou sílu představovala francouzská eskadra na kotvišti v Mers el-Kébir u Oranu. Proti ní byl vyslán v západním Středomoří čerstvě utvořený britský operační svaz „Force H“ pod velením admirála Sommervilla. Jádrem „Force H“ byly bitevní lodi „Valiant“ a „Resolution“ a letadlová loď „Ark Royal“. 3. července francouzský velitel, admirál Gensoul, dostal od Sommervilla ultimátum. Buď budou Francouzi dále válčit proti Němcům, anebo se nechají eskortovat do britských přístavů, kde budou jejich lodě předány Svobodným Francouzům. Jestli se ale cítí vázáni podmínkami příměří, které podepsala vláda ve Vichy -- že jejich lodě nesmějí být použity proti silám Osy -- nabízelo ultimátum východisko z nouze, mohou přeplout do některého francouzského koloniálního přístavu v Antilách a tam zůstat až do konce války. Jestli nepřijmou, musejí svoje lodě potopit, a kdyby i toto odmítli, Britové si vyhrazují právo použít sílu. Když lhůta ultimáta doběhla, britské palubní letouny položily minové pole, aby zabránily Francouzům v úniku. Poté, co v 18 hodin Gensoul ultimátum odmítl, zahájili Britové palbu a více než sto let mrtvý duch francouzsko-britské rivality a nepřátelství znovu ožil. Po čtvrt hodině ostřelování vyletěla do vzduchu bitevní loď „Bretagne“ a další dvě, „Provence“ a „Dunkerque“, aby neklesly ke dnu, najely na mělčinu. Navzdory minové závoře se podařilo uniknout bitevní lodi „Strasbourg“ a pěti torpédoborcům (do Toulonu). V bitvě, která měla charakter popravy, padlo 1600 francouzských námořníků. 8. července zaútočil jiný britský operační svaz na Dakar. Moderní bitevní loď „Richelieu“ byla zasažena torpédem, jež vypustil palubní letoun z letadlové lodi „Hermes“. 23. až 25. září 1940 se pak útok na Dakar opakoval v mnohem velkorysejším měřítku, když se Britové a Svobodní Francouzi pokoušeli zmocnit přístavu v operaci „Menace“. Avšak ta selhala. Mnoho Francouzů (hlavně v Alžírsku) nedokázalo Britům jejich zásah odpustit.

Krev téměř dvou tisíc francouzských námořníků se opět stala „zlou“ krví mezi oběma národy. Když se 8. listopadu 1942 vylodili Spojenci ve Francouzské Severní Africe, musely být prvé sledy sestaveny výlučně z amerických jednotek. Tato hořkost přetrvává až dodnes, stačí si vzpomenout na klacky, které si obě země periodicky házejí pod nohy na půdě EU.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více