Vojenský řád Sv. Jakuba z meče

Řád Svatého Jakuba z meče přišel do Portugalska ze severní části poloostrova a počátky tohoto řádu je třeba hledat v kraji zvaném Galicie.
Apoštol Jakub Starší nebo přesněji Větší, bratr apoštola Jana, byl podle skutku apoštolských prvním apoštolem, který zemřel mučednickou smrti. Herodes Agripa I., chtěje se zalíbit Židům, dal Jakuba stít roku 42 po Kristu. Meč, kterým byl apoštol stať, se stal atributem tohoto světce. Podle tradice bylo tělo Svatého Jakuba pohřbeno nejdříve v Jeruzalemě, odtud se dostalo do Saragossy, po vpádu Arabů na Iberský poloostrov bylo uschováno a znovu nalezeno roku 840 v Galicii v jeskyni. Na místě byl vystavěn chrám k poctě Sv. Jakuba a brzy kolem vznikla osada, jejíž jméno je odvozeno od světcova jména SANTIAGO DE COMPOSTELA, kde přívlastek znamená pole, nebo místo pohřebního kamene, či náhrobku. Dnes toto místo, které je živým městem biskupa je jedním z nejslavnějších poutních míst na světě, protože Sv. Jakub se stal patronem Španělska a Portugalska a přeneseně mnoha míst v Latinské merice.
Rytířský řád Sv. Jakuba z meče byl založen roku 1170 leonským králem Ferdinandem II. A je úzce spjat s uvedeným poutním místem, protože jeho úkolem bylo chránit na cestách poutníky spěchajícími ke hrobu apoštolovu.
Podobně jako u řádu Sv. Benedikta z Avis, i zde došlo k separaci na větev španělskou a portugalskou, což potvrdil svou bulou roku 1288 papež Mikuláš IV., r. 1320 papež Jan XXII. poskytl portugalské větvi autonomii, ovšem absolutní nezávislost byla uznaná Svatou stolici až v roce 1440 a potvrzena bulou Mikuláše V. roku 1452. Jak je vidět, i cesta určitého řádu k nezávislosti není vždy rychlá a snadná. Je otázkou do jaké míry zde šlo i o problém politický, protože po osamostatnění portugalské části řádu se jeho řízení ujal časem sám portugalský král. Řádový převor, který vykonával v Pamele i biskupskou jurisdikci, se potom domohl významného postavení mezi hodnostáři královského dvora.
Znakem řádu byl červený někdy fialový mečový kříž.

Vojenský řád Jakuba z meče má název „Vojenský“ jako pouhou připomínku historického vzniku tohoto řádu a potom zde u tohoto řádu se stává jeho přídomek „MILITAR“ přímo anachronismem. Řád je totiž určen jen jako odměna za zásluhy na poli literárním, vědeckém a uměleckém a tento charakter mu byl již přiřazen při řádových reformách v XIX století. Proto také navrhování na vyznamenání spadá do resortu ministra národní výchovy a ministra pro zámoří. Aby nebylo pochyb o určení tohoto řádu, tak má jako jediný z uváděných historických řádů insignii doprovázenou nápisem CIENCIAS, LETRAS E ARTES (Věda, literatura a umění).
Ze západoevropských záslužných řádů je tomuto řádu nejvíce svým určením podoben francouzský řád Za vědu a umění. Insignie je zde opět inspirovaná historickým křížem řádu Svatého Jakuba, což byl červený kříž se třemi rameny liliovitě zakončenými a dolním ramenem vybíhajícím v čepel meče. Současná insignie je tvořená karmínově smaltovaným křížem uvedeného tvaru, který je podložen palmovými ratolestmi zeleně smaltovanými s bílou páskou, na niž je zlatými písmeny deviza řádu. Kříž je zavěšen na věnci vavřínových ratolestí zelených. Barva stuhy je fialová.

Literatura: Ordens Honorifica Portuguesas,Imprensa Nacionál de Lisboa,1968