Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
11,000 m
36ft 1,06in
Délka: Length:
8,090 m
26ft 6,5in
Výška: Height:
3,220 m
10ft 6,76in
Plocha křídla: Wing Area:
20,40 m2
219.58 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
162,75 kg/m2
33.33 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Piaggio P.XIbis RC.40, douhvězdicový vzduchem chlazeny čtrnáctiválec o výkonu 735 kW (1 000 k), vrtule trojlistá Piaggio s konstantními otáčkami.
Piaggio P.XIbis RC.40, fourten-cylinder two row radial air cooled, rated 960 hp, driving Piaggio three-bladed constant speed propeller.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
674 l
148.2 UK gallons
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
510 km/h v 5500 m
316.9 mph in 18045 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
412 km/h v 4900 m
256 mph in 16076 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
14,8 m/s
2913.4 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
7,1 min do 4000 m
min to ft
Operační dostup: Service Ceiling:
9800 m
32152 ft
Dolet: Range:
720 km
447.4 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
2x pevný kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm nad motorem, 300 nábojů pro každý a 2x pevný kulomet Breda-SAFAT ráže 7,7 mm v křídlech, 600 nábojů pro každý. Pumový náklad: do 500 kg.
Two 0.5 inch Breda-SAFAT fixed forward-firing in the upper nose, 300 rpg and two 0.303 inch Breda-SAFAT fixed forward-firing mouted in the wings, 600 rpg. Bomb load: Up to 1,102 lb.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Italské ministerstvo letectví požadovalo dvoumístný průzkumný letoun, který by se vyráběl souběžně se stíhacím bombardérem Re.2002. Vývoj tohoto typu započal v roce 1941. Průzkoumný letoun měl nést kamea pro panoramatické snímkování. Druhý prototyp byl ve své podstatě již letounem sériovým, výzbroj byla doplněna o další dva kulomety nýní ráže 7,7 mm a pod trup a pod křidla byly nainstalovány pumové závěsníky. Po dokončení letounu Sn. MM.12415 byla výroba ukončena, protože stroje této kategorie již nebyl zájem. Letoun vykazoval dobré letové vlastnosti.
A parallel development to the Re.2002 was the two-seat Re.2003 tactical reconnaissance aircraft, development of which had been requested by the Ministero in 1941. Provision was made for the installation of both panoramic and planimetric cameras. A second prototype (MM 12415) was built, this embodying a number of the features of the Ariete II, including a rather similar engine cowling, although the engine retrained the same as that of the first prototype, and the twin fuselage-mounted 12,7-mm SAFAT machine guns were supplemented by a pair of wing-mounted 7,7-mm weapons, while bomb racks were added beneath the fuselage and wings to provide the aircraft with attack capability.
V roce 1940 byla firma Reggiane vyzvána, aby svou stíhačku Re.2000 upravila do podoby dvoumístného letounu určeného hlavně pro plnění pozorovacích úkolů. Tovární konstrukční tým proto upravil letoun sériového čísla MM.478 přidáním prostoru pro pozorovatele za pilotní kabinu.
Poté byl letoun předán k vojenským zkouškám, které prokázaly dobré letové vlastnosti i výkony a zároveň byl doporučen k sériové výrobě. V říjnu 1942 vzlétl druhý, upravený prototyp sériového čísla MM.12415. Letoun měl aerodynamicky upravený kryt motoru a do křídel přibyly další dva kulomety ráže 12,7 mm. Výroba sériových letounů ale nakonec nezačala a druhý prototyp převzali po kapitulaci Itálie Němci. Ti také uvažovali o výrobě menší série těchto letounů, ale i z toho sešlo.
