Main Menu
User Menu

Pěší pluk č. 63 [1873-1918]

63rd Infantry Regiment / Infanterieregiment Nr. 63

     
Název:
Name:
Pěší pluk č. 63
Originální název:
Original Name:
Infanterieregiment Nr. 63
Datum vzniku:
Raised/Formed:
DD.MM.1873
Předchůdce:
Predecessor:
Řadový pěší pluk č. 63
Datum zániku:
Disbanded:
DD.MM.1918
Nástupce:
Successor:
-
Nadřízené velitelství:
Higher Command:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Dislokace:
Deployed:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR

Velitel:
Commander:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR, ( )
Podřízené jednotky:
Subordinated Units:
Čestný název:
Honorary Name:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Decorations:
DD.MM.RRRR
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Wrede, Alphonse von - Semek, Anton: Geschichte der k. u. k. Wehrmacht I
URL : https://www.valka.cz/Pesi-pluk-c-63-1873-1918-t47329#415559Verze : 0
MOD
Peší pluk č. 63 (IR 63)


Infanterieregiment Freiherr von Pitreich Nr.63
(vytvorený v roku 1860)


Mierová dislokácia pluku vo februári 1914:
veliteľ - Oberst Johann Hefner
veliteľstvo pluku, II, III. a IV. prápor (Besztercze), I. prápor (Mostar)
nadriadené útvary: 35. pešia divízia (XII. armádny zbor)


Stav pluku v júli 1914:
národnostné zloženie: 73% Rumuni, 23% ostatní
doplňovací obvod: Besztercze (v súčasnosti Bistrita v Rumunsku)


Zaradenie pluku v auguste 1914:
IR 63 (II, III, a IV. prápor) v zostave 70. pešej brigády 35. pešej divízie (XII. armádny zbor) – pluk určený pre front v Haliči proti Rusku
I. prápor IR 63 v zostave 1. horskej brigády (brigáda podriadená priamo XVI. armádnemu zboru) – prápor určený pre front v Bosne a Hercegovine proti Srbsku



https://www.austro-hungarian-army.co.uk/
https://www.kitzbuhel.demon.co.uk/austamps/dixnut/
URL : https://www.valka.cz/Pesi-pluk-c-63-1873-1918-t47329#184871Verze : 0
Infanterieregiment Freiherr von Pitreich Nr.63


Pěší pluk číslo 63 byl vytvořený v únoru 1860 v Innsbrucku, převodem dvou kompletních praporů již existujících pěších pluků:
3. praporu pěšího pluku číslo 41
2. a 3. praporu pěšího pluku číslo 62


Pluk byl doplňován ze Sedmihradska, oblasti jižního Maďarska, která je nyní součástí severního Rumunska. V roce 1914 tvořilo pluk asi 73 % etnických Rumunů a zbytek byl směsí různých národností, včetně německy mluvících obyvatel ze Sedmihradské oblasti. Majitelem pluku byl General der Infanterie Heinrich Freiherr von Pitreich, od roku 1903 až do zániku pluku. Po vypuknutí první světové války byl velitelem pluku Oberst Johann Hefner, velitelem 70. brigády, pod kterou IR 63 spadal, byl Generalmajor Wenzel Bauriedl a velitelem 35. pěší divize FML Viktor Njegovan. Jako součást XII sboru Generála pěchoty Hermanna Kovess byl zařazen ke 2 armádě Generála kavalerie Eduarda Bohm-Ermolliho na balkánské frontě. Oddělený první prapor, pod velením majora Thomase Filipeska, byl přiřazený k 1. horského oddílu Generalmajora Guida Novaka von Arienti, pod přímé velením XVI sboru polního zbrojmistra Wenzela Wurma v rámci šesté armády Polního zbrojmistra Oskara Potioreka, která byla určena pro operace proti Srbsku.


Následně byl pluk odeslán na severní bojiště, kde byl nasazen v rámci 2. armády a účastnil se boje v Zloczowě od 26. do 28. srpna 1914 a dále podstoupil bitvu v Gnila Lipě od 29. do 30. srpna 1914. Bojová sestava 35. pěší divize v této době byla následující:


35. ID. (Klausenburg): FML Viktor Njegovan
69. IBrig.: GM. Franz Hauninger, IR. 50 (3), 51 (3)
70. IBrig.: GM. Wenzel Bauriedl, IR. 62 (3), 63 (3)
Dionskav: 5., 6. Schwd. HR. 2
35. FABrig. Obst. Alfred Gröschl, FKR. 35 (5), II. Dion. FHR. 12 (2)


Dne 8. a 9. září se 35. pěší divize účastnila útoku přes řeku Wereszyca a v nepřetržitém boji v nejbližším okolí Lvova, odkud se 11. září 1914 celá 2. armáda stáhnula přes Karpaty zpět. Na začátku října se divize účastnila dalších akcí v Chyrowě a na jižně od pevnosti Przemsyl a dále koncem října v Starer Samboru. Od 6. listopadu byly velké části 2. armády přesouvány z Karpat k pruskému Slezsku. Zde se 35. pěší divize od 16. do 28. listopadu účastnila bitev v Czestochowě a dále bojů na jih od Lodze, které probíhaly od konce listopadu až do 16. prosince 1914. Následovaly pro pluk úspěšné bitvy v oblasti Limanowa-Lapanow a pluk byl zapojen i do pronásledování ustupujících ruských sil severně od řeky Visly v období od 15. do 18. prosince. Zbytek roku pluk strávil pozičních bojích, v okolí Tomaszowa. Zimu 1914/15 pluk strávil opět v pozičních bojích, přičemž byla 35. divize součástí armádní skupiny Kövess (XII sbor) ktera byla podřízena německé armádě Woyrsch pod velením Generalobersta Remuse von Woyrsche:


Armee Worsch: Generaloberst von Woyrsch
Armeegruppe Kövess (XII. Korps): GdI. von Kövess
35. ID.: GM. von Podhoránszky
69. IBrig.: GM. von Baitz, IR. 50 (4), 51 (4)
70. IBrig.: GM. Edler von Salmon, IR. 63 (5)
Dionskav: 5., 6. Schwd. HR. 2
35. FABrig. Obst. Alfred Gröschl, FKR. 35 (6), II. Dion. FHR. 12 (2), 3. Bt. sFHD. 4, KnBt. sFHD. 15
6.Komp. SB. 12


Na začátku května 1915 se pluk zapojil do ofenzivy rakousko-uherských sil u Gorlice a v rámci 35. pěší divize se účastnil bitvy v Opatowě, která probíhala od 15. do 22. května. V období od 16. do 18. července se pluk účastnil průlomu v Sienno. Do konce měsíce července 1915 pak postoupil k Ivangorodu a překročil řeku Vislu u Ryczywół. Pevnost Ivangorod byla dobyta dne 4. srpna a následoval další postup přes Lukow-Siedlec a Misie-Hadynow. Brest Litowský byl dobyt 26. srpna a další postup vedl k řece Jasiolda a Szczara, kde se pluk zapojil do bojů v období od 8. do 27. září. Od října 1915 boje probíhaly v okolí města Baronowiczi. Zima a následné jaro proběhlo ve znamení pozičních bojů v okolí Baronowiczi, ještě pod velením Generalobersta von Woyrsch:


Armee Worsch: Generaloberst von Woyrsch
XII. Korps: GdI. Ritter von Henriquez
35. ID.: FML. von Podhoránszky
69. IBrig.: GM. von Baitz, IR. 62 (3), 63 (4)
70. IBrig.: GM. Edler von Salmon, IR. 51 (4), k. k. LstIR. 51 (3), k. u. LstIR. 34 (2)
Dionskav: 5., 6. Schwd. HR. 2
35. FABrig. GM. Alfred Gröschl, FKR. 35 (6), FHR. 35 (4), 2. Bt. sFAR.16, 2 Flakzüge
5. Komp. SB. 10, 6. Komp. SB. 12


Zatímco rakousko-uherské frontové jednotky směrem na jih zažívaly během letní Brusilovovy ofenzivy v roce 1916 extrémně těžké časy, armáda Woyrsch s rakousko-uherským XII sborem úspěšně držely pozice kolem Baronowiczi. Po stabilizaci ruské fronty, strávil pluk zbytek roku a celou následující zimu v pozičních bojích na řekách Szczara a Berezina, ještě pod velením XII sboru v rámci skupiny Woyrsch, která byla v květnu 1917 přesunuta na sočskou frontu. Pluk dorazil na sočskou frontu právě včas, aby se mohl zapojit do 10. a 11. bitvy na Soči, kde podléhal velení FML Maximilianu von Csicseric v rámci XXIII. sboru, který v sektoru III pokrýval jižní stranu.
V rámci pluku bojoval jako velitel roty i pozdější generál wehrmachtu Friedrich Franek, který byl po válce oceněn vojenským řádem Marie Terezie. V období 12. bitvy na Soči v říjnu 1917, byla 35. pěší divize přiřazená 2. Sočské armádě, pod velením jejich bývalého velitele sboru GdI. Rittera von Henriquez:


Gruppe Kosak: FML. Ferdinand Kosak
35. ID.: FML. von Podhoránszky
69. IBrig.: Oberst Guha, IR. 51 (3),64 (3)
70. IBrig.: GM. Funk, IR. 62 (2),63 (4)
Dionskav: 6. Schwd. HR.4, Pionierzug HR.15
6.Komp. SB. 5, 8.Komp. SB.14


Divize se účastnila vítězného postupu k řece Tagliamento a následného stíhání ustupujících italských jednotek k Piave, kde byl pluk zapojen do bojů po obou stranách řeky Vidor. S reorganizací rakousko-uherských pěších pluků na začátku roku 1918 byly dva prapory Infanterieregimentu Nr. 63 vyčleněny pro nově utvořený Infanterieregiment Nr. 103. Infanterieregiment Nr. 63 zůstal zařazen v 70. brigádě jako nyní standardní pluk se třemi prapory.
Na začátku bojů během Piavských bitev v červnu 1918 byla divize zařazena v armádní rezervě sočské armády Generalobersta von Wurms. Pluk se účastnil bitvy od 15. do 25. z června a následně v červenci 1918 byl odeslán na západní frontu jako součást německého armádního oddílu C. Pluk se ještě stačil účastnit bojů u St. Mihiel v období 12. a 13. září a do vlasti se vrátil v listopadu 1918.


Oddělený první prapor bojoval během první světové války nejdříve v Srbsku a Černé Hoře. A po další tři roky na řece Soči a v jižním Tyrolsku, než se nakonec stal součástí Infanterieregimentu Nr. 103. První prapor byl součástí 1. horské brigády, která se účastnila v srpnu 1914 bojů u Goradze a útoku na Černou Horu a dále pak bojů na Drině od 6. září do 4. srpna 1914. Prapor bránil most u Zvorniku a účastnil se bitvy na řece Kolubaře a Ljig od 16. do 28. listopadu.
Prapor se účastnil po svém přesunu v květnu 1915 krvavých bojů na řece Soči, jako součást 18. pěší divize Generalmajora Eduarda Boltze a podílel se na obraně důležité kóty 383 na v okolí městečka Plava. Prapor se účastnil všech ranných bitev na Soči a následně bitev ve Valu Sugana v dubnu 1916. Dále pak bojů v jižním Tyrolsku ofenzivní ve Folgaria a Lavarone od 15. do 26. května 1916. Do října 1916 byl prapor podřízen skupině Vidossich v rámci III. sboru General der Infanterie Rittera von Krautwald.


Velitelé pluku 1914-1918:


Oberst Johann Hefner: duben 1912 - září 1914
Obstlt Heinrich Netsch (interim): září - listopad 1914
Oberst Wilhelm Teutsch (interim): listopad 1914
Oberst Johann Hefner: listopad 1914 - květen 1915
Oberst Richard Skoday: květen 1915 - červen 1917
Obstlt Friedrich Buckeisen: červen - září 1917
Obstlt Heinrich Tordek Edler von Brestovica: září 1917 - listopad 1918


Zdroj: volně přeloženo z https://kuk.armiam.com
URL : https://www.valka.cz/Pesi-pluk-c-63-1873-1918-t47329#369998Verze : 0
Zdroj: SCHEMATISMUS FÜR DAS KAISERLICHE UND KÖNIGLICHE HEER UND FÜR DIE KAISERLICHE UND KÖNIGLICHE KRIEGSMARINE FÜR 1914
Zdroj: www.vyslouzilci.cz
URL : https://www.valka.cz/Pesi-pluk-c-63-1873-1918-t47329#411124Verze : 0