Main Menu
User Menu
Président Joseph Kasavubu (známý také jako Kasa Vubu)


žil:udávány roky 1910, 1913, 1915 nebo 1917, blízko města Tchela - 24.3.1969, Boma
u moci:1960 - 25.11.1965


Jakkoliv není znám rok narození prvního konžského prezidenta, je známo, že se Kasavubu narodil do rodiny, pocházející z kmene Mukongo, jeden z jeho dědečků byl ale Číňan. Kasavubu navštěvoval katolické školy a chtěl být knězem, později se ale rozhodl pro dráhu učitele a ze semináře přestoupil na učitelské učiliště. Učitelem byl jmenován roku 1940 a následující dva roky učitelské povolání skutečně vykonával. Později byl přijat jako zaměstnanec finanční správy belgické koloniální vlády.


Od 40. let 20. století se také datuje Kasavubuova činnost v politické oblasti. Její začátky ale nebyly nijak lehké, protože belgická koloniální správa patřila- přinejmenším co se týče poskytování politických práv (a to bez rozdílu bělochům i černochům)- k těm nejtvrdším. Jedinou možností seberealizace na politickém poli byly spolky bývalých spolužáků, pod jejichž rouškou politické aktivity probíhaly. Sám Kasavubu se organizoval ve spolku, který se při vymýšlení názvu inspiroval belgickým územ- totiž vymýšlet dlouhé názvy a jen o málo kratší zkratky těchto názvů- a stal se členem spolku Union des Intérêts Sociaux Congolais (UNICSO).


V roce 1950 byla založena další politická organizace Konžanů s neméně sáhodlouhým názvem- Association des Bakongo pour l'Unification, l'expansion et de la Défense de la Langue Kikongo (ABAKO). Kasavubu do ní okamžitě vstoupil a v roce 1955 už byl jejím předsedou. Za jeho vedení byla ABAKO přebudována z původně jazykoobranářského spolku v plně funkční politickou stranu. V srpnu 1956 přinutil nátlak Konžanů (a především Kasavubuovy ABAKO) belgickou vládu povolit v koloniích politické strany a vyhlásit volby do některých místních samospráv. V nich se prosadila ABAKO a Kasavubu se stal starostou města Dendale.


V dubnu 1958 znovu zesílilo volání po nezávislosti na Belgii, což se projevilo ve vzniku silného rivala pro ABAKO- pod vedením Patrice Lumumby vzniklo hnutí Mouvement National Congolais (MNC). Toto hnutí nebylo zpočátku organizována jako politická strana a nemělo žádnou pevnou členskou základnu. Přesto se však stalo pro Kasavubua a ABAKO silným protivníkem. Po nepokojích v Léopoldville, vyvolaných touhou po nezávislosti, bylo celé vedení ABAKO (včetně Kasavubua) 8.1.1959 zatčeno a celá organizace o 4 dny později zakázána. Nicméně už o několiki dní později nařídil belgický ministr pro Kongo van Helmrijk propustit Kasavubua a jeho dva nohsledy Daniela Kanzu a Simona Nzezu. Všichni tři byli neprodleně dopraveni do Belgie. Nejsou známy žádné podrobnosti o jejich pobytu tam, ale zanedlouho se směli všichni do Konga vrátit.


Po návratu se ABAKO přeorientovala na prosazování federalistického uspořádání se slabou centrální vládou. Za tímto účelem se spojila s jinými stranami- Parti Solidaire Africaine (PSA) Antoina Gizenga a odpadlíky od Lumumbova MNC vedenými Albertem Kalonji. vzhledem k rozporům v tomto hnutí a neschopnosti Kasavubua cokoliv na belgické vládě vymoci se vedení národního hnutí přesunulo k Patrici Lumumbovi.


V květnu 1960 se v Belgickém Kongu konaly volby, ve kterých Kasavubuova ABAKO zůstala hluboko za Lumumbovým MNC. Přesto pověřil belgický generální guvernér sestavením vlády Kasavubua. Ten ale nemohl vytvořit parlamentní většinu a tak tento úkol přešel na Lumumbu. Tomu se podařilo vládu sestavit a stal se premiérem.


Kasavubu ale nezůstal odstrčený dlouho. Už na první schůzi nového parlamentu byl zvolen prezidentem Konžské republiky, která byla prohlášena po udělení nezávislosti Belgičany 30.6.1960.


Nová vláda byla ale stižena rozkladem veřejné správy, odbojem policejních jednotek, secesionistickým hnutím různých částí a v neposlední řadě také konfliktem mezi konzervativním Kasavubuem a radikálním Lumumbou. Ten vyvrcholil 5.9.1960, když se Kasavubu a Lumumba navzájem prohlásili za sesazené. Tím vytvořili patovou situaci, kterou vyřešil vojenským pučem až
plukovník Joseph-Desiré Mobutu. Ten ale namísto toho, aby sám vládnul, předal moc Kasavubuovi. Lumumba měl ale silné pozice v Hnutí nezúčastněných států, což zapříčinilo Kasavubuovi velký problém s uznáním jeho vlády.


V následujících pěti letech vedl sám Kasavubu několik slabých vlád, až v roce 1964 jmenoval vládu Moise Tshombeho, aby tato potlačila ultralevicovou rebelskou vládu ve Stanleyville. Tshombemu se to podařilo až s pomocí belgických a amerických jednotek. Tshombemu ale neúměrně narostlo sebevědomí a začal ohrožovat dominantní postavení Kasavubua. Ten ho tedy 13.11.1965 odvolal.


Byla to už ale labutí píseň prvního konžského prezidenta- Joseph-Desiré Mobutu, v té době už Lieutenant-General, jej 24.11.1965 svrhl a sám se prohlásil hlavou státu.


Kasavubu se poté stáhl z politiky a žil pokojně ve městě Boma. V roce 1968 byl jmenován senátorem na doživotí, ale už o rok později zemřel přirozenou smrtí ve městě Boma.


zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Kasa-Vubu
Kasavubu, Joseph - Joseph Kasavubu v civilu

Joseph Kasavubu v civilu
Kasavubu, Joseph - Joseph Kasavubu v uniformě, podle výložek patrně hodnost Colonel General

Joseph Kasavubu v uniformě, podle výložek patrně hodnost Colonel General
URL : https://www.valka.cz/Kasavubu-Joseph-t40985#157854Verze : 1