Main Menu
User Menu

Gučkov, Alexandr Ivanovič

Aleksandr Ivanovich Guchkov / Александр Иванович Гучков

Alexandr I. Gučkov - ministr vojenství a námořnictva
(1862 - 1936)


- narozen 14. října 1862 v Moskvě v rodině obchodníka
- 80. léta - studoval historii na univerzitách v Moskvě, Berlíně, Heidelberku a Vídni
- 1885-1886 - sloužil u carské gardy
- 1897 - propuštěn z armády pro účast v souboji
- 1899 - na výzvu P. Krügera se jako dobrovolník zúčastnil tzv. búrské války proti Britům
- 1900 - bojoval proti interventům v Číně za tzv. boxerského povstání
- 1904 - 1905 - účastník rusko-japonské války jako zplnomocněný zástupce ruského Červeného kříže
- 1903 - bojoval jako dobrovolník proti Turkům v Makedonii
- 1905 - zakladatel a předseda strany okťabristů, stoupenců konstituční monarchie, silné ústřední vlády "jediného
a nedělitelného" Ruska s autonomií pro národnostní menšiny
- 1910-1911 - poslanec a prezident 3. státní dumy - podporoval reformy P. A. Stolypina
- 1914 - na počátku války jmenován předsedou ruského Červeného kříže
- 1915-1917 - předseda Ústředního vojensko-průmyslového výboru - vystupoval proti vlivu G. J. Rasputina, byl obviněn ze spiknutí proti monarchii, připravovaný proces zastaven "únorovou" revolucí 1917
- 1917 březen - květen - ministr vojenství a námořnictva Prozatímní vlády knížete G. J. Lvova - prosazoval ofenzívní vedení války a byl z funkce odvolán
září - podpořil puč generála Kornilova a byl dočasně uvězněn, amnestován A. F. Kerenským
- 1918 - emigroval do Paříže, odkud finančně podporoval Dobrovolnickou armádu generála Děnikina
- zemřel v Paříži 14. února 1936


zdroj:
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Guckov-Alexandr-Ivanovic-t31258#112714Verze : 1
Alexandr Ivanovič Gučkov

Narodil se roku 1862 v Moskvě, při studiu na 2. moskevském gymnáziu chtěl jako dobrovolník do rusko-turecké války (osvobození Bulharska). Po gymnáziu vystudoval historicko-filozofickou fakultu moskevské univerzity (1886)se stážemi Berlině, Vídni a Heidelbergu.
1886 nastoupil ke smírčímu soudu v Moskvě.
1895 spoječně s bratrem Fjodorem podnikl špionážní cestu po tureckých posádkách.
1897 vstoupil do ruské armády, 1898 vyslán na Dálný východ k ochraně výstavby stavby ruskočínské železnice. 1899 propuštěn pro urážku stavebního inženýra, po které ho vyzval na souboj. Při zpáteční cestě do evropského Ruska s bratrem projel Čínu, Mongolsko a Střední Asii. Poté se jako dobrovolník přihlásil do búrské armády (dobrovolníci z Ruska byli většinou motivování pomstou angličanům za porážku v Krymské válce). v bojích v Jižní Africe byl zraněn a padl do britského zajetí.
1901 byl jmenován ředitelem moskevské banky. Finančními spekulacemi se propracoval na vedoucího pojištovací společnosti.
1903 odcestoval do Makedonie aby se účastnil protitureckého povstání.
v době rusko-japonské války působil jako představitel ruského červeného kříže na bojišti. Po bitvě u Mukdenu padl do zajetí když odmítl opustit raněné s ustupující ruskou armádou a zůstal s nimi ve městě.
Po propuštění po návratu zakládá stranu Hnutí 17. října - známé jako Okťabristé. Stává se poslancem Dumy a v letech 1910-1911 jejím předsedou.
1908 vyzval na souboj vůdce strany kadetů P.N.Miljukova za osočení ze lži, sekundanti nakonec dosáhli usmíření.
1909 proběhl souboj s členem hospodářské komory hrabětem A.A.Uvarovym, souboj skončil zraněním Uvarova.
1912 proběhl souboj s podplukovníkem S.N.Mjasojedovem
Těsně před první světovou válkou se Gočkovovi dostalo do rukou několik dopisů - mezi nimi i list carevny - adresovaný G.J.Rasputinovi, což ho zdiskreditovalo v očích cara.
Za války působil na frontě jako zplnomocněnec ruského červeného kříže. 1915-17 působil v čele vojenskoprůmyslové komise - organizace, vytvořené průmyslovými magnáty k účelu zásobovat armádu. V roce 1915 založil Gučkov Progresivní blok, koalici s Konstitučními demokraty. V roce 1916 začal spolu s nezávislým průmyslníkem Michailem Tereščenkem a Kadetem Nikolajem Někrasovem přesvědčovat cara, aby se vzdal.
Za únorové revoluce 1917 byl vedoucím dočasné komise která přebírala ministerstvo války. 2.3.1917 se v Pskově účastnil abdikace Nikolaje II. z trůnu. Stal se ministrem války a námořnictví za Prozatímní vlády, ale místo na refurmu armády se zaměřil na čistky, což nakonec vedlo k rezignaci v dubnu 1917. Oficiálním důvodem bylo nepotlačení anarchie v armádě.
Poté žil v Kyslovodsku, skrýval se před bolševiky a agitoval pro Bílé a finančně je podporoval. Dělal politického poradce A.I. Děnikonovi. Ten ho poté poslal jako svého vyslance do Evropy.
v emigraci dožil ve Francii, umírá po nemoci v únoru 1936



ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Guckov-Alexandr-Ivanovic-t31258#552997Verze : 0
MOD
Diskuse
     
Příjmení:
Surname:
Gučkov
Jméno:
Given Name:
Alexandr Ivanovič
Jméno v originále:
Original Name:
Александр Иванович Гучков
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
praporčík
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
14.10.1862 Moskva /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
14.02.1936 Paríž /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
ministr války Prozatímní vlády
předseda III. Dumy
ředitel Moskevské banky
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
ru.wikipedia.org
cs.metapedia.org
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Gu%C4%8Dkov
URL : https://www.valka.cz/Guckov-Alexandr-Ivanovic-t31258#552993Verze : 0
MOD