Main Menu
User Menu

Micubiši B5M1 [Mabel]

Mitsubishi B5M1 / 三菱 B5M1・ 九七式二号艦上攻撃機

     
Název:
Name:
Micubiši B5M1
Originální název:
Original Name:
九七式二号艦上攻撃機
Kategorie:
Category:
bombardovací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1936-DD.MM.1941 Mitsubishi Heavy Industries, Ltd., Nagoya /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1936-DD.MM.1941
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
125
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.1936
Osádka:
Crew:
3
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOBAR - standardní vzlet, přistání s pomocí brzdících lan
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
2342 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
4000 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
4400 kg
Rozpětí:
Wingspan:
15,300 m
Délka:
Length:
10,234 m
Výška:
Height:
3,720 m
Plocha křídla:
Wing Area:
39,64 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
100,91 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Micubiši MK8D Kinsei 43 (Ha-33-43) o vzletovém výkonu 746 kW, 738 kW v h= 2 800 m.
Vrtule trojlistá stavitelná o průměru 3 200 mm, rozsah nastavení úhlu náběhu vrulových listů 16°- 30°
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
1 200 l
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
381 km/h v 2200 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
256 km/h v 2000 m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
7,1 min do 3000 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
8260 m
Dolet:
Range:
1910 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
2322 km
Výzbroj:
Armament:
1x kulomet Type 92 ráže 7,7 mm pro obranu zadní části.
Pumový náklad: 1x torpédo ráže 457 mm, nebo pumy do hmotnosti 800 kg
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
九七式二号艦上攻撃機 / Kjúnanašiki nigó kandžó kógekiki / Námořní palubní torpédový bombardér Typ 97-2
Spojenecké kódové jméno: Mabel


Letová vytrvalost: 9,25 h
Zdroje:
Sources:
Rene J. Francillion Ph.D, Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
Robert C. Mikesh a Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
L+K 16/1975 Letadla 1939-45
https://airwiki.org/enc/bww2/b5m.html
https://www.combinedfleet.com/ijna/b5m.htm
archiv autora

Micubiši B5M1 [Mabel] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-B5M1-Mabel-t30172#108770Verze : 1
MOD

Mitsubishi B5M1


九七式二号艦上攻撃機 / Kjúnanašiki nigó kandžó kógekiki / palubní útočný bombardér Typ 97- 2


Kódové jméno: Mabel


Historie a služba.


Společnost 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi) odpověděla svým projektem Ka-16 na specifikace námořního letectva 10-Shi z roku 1935. Velení námořního letectva (海軍航空本部 Kaigun Kōkū Hombu) pomocí těchto specifikací oznámilo výrobcům letecké techniky technické požadavky a podmínky, které měl splňovat nový palubní torpédový bombardér. Tento nově požadovaný letoun měl nahradit zastarávající bombardéry Yokosuka B4Y1. Požadavky námořního letectva byly na svou dobu poměrně náročné, požadována byla dostatečně vysoká maximální rychlost (nad 330 km/h), vytrvalost letu čtyři hodiny při bombardovacích letech a sedm hodin při plnění průzkumných úkolů, letoun měl unést až 800 kg pum nebo letecké torpédo o stejné hmotnosti. Křídla musela být sklopná, aby se usnadnilo hangárování a manipulace letounu na palubách letadlových lodí.


Právě tyto požadované výkony odradily některé výrobce od účasti v soutěži, nakonec se do této soutěže přihlásily pouze dvě společnosti. Jednak to byla 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima), která navrhla projekt, který nesl tovární označení „Typ K“, námořním letectvem byl později označen B5N1 10-Shi. Při zkouškách tohoto letounu prováděných na námořní základně v Oemashi se projevilo několik vážných nedostatků, ty bylo nutno urychleně odstranit a konstrukci bombardéru zjednodušit.


Druhým účastníkem soutěže byla společnost Mitsubishi, která do soutěže přihlásila svůj projekt a později i prototypy Ka-16. Byly to celokovové dolnoplošníky, jejichž eliptická křídla se sklápěla ručně. Tyto letouny byly pojaty mnohem konzervativněji, než stroje předvedené konkurencí. Na druhou stranu však nabízely, právě díky své jednodušší konstrukci, snadnější údržbu v případném operačním provozu. Jednoduchost spočívala především v pevném aerodynamicky kapotovaném podvozku, který byl také mnohem odolnější, konkurenční letouny měly podvozek zatažitelný.


V době, kdy se na prototypu společnosti Nakajima (B5N1 10-Shi) objevilo několik vážnějších závad a nedostatků, bylo Kaigun Kōkū Hombu více nakloněno právě prototypům Mitsubishi B5M1, takové bylo námořní označení prototypů Ka-16. Japonské námořnictvo nebylo v té době příliš nakloněno „nespolehlivým novinkám“ a právě takto byl zatahovací podvozek často označován. Navíc výkony B5M1 byly dokonce mírně vyšší než dosahoval B5N1 se zatahovacím podvozkem, vyšší výkony umožnil výkonnější motor Mitsubishi Kinsei 3.


Nakonec si však velení námořního letectva přeci jen uvědomilo, že prototyp Nakajima B5N1 má vyšší výkonový potenciál, chytře potom využilo nastalé situace a na společnost Nakajima byl vytvářen nátlak, aby co nejrychleji odstranila závady a nedostatky, které se při zkouškách objevily. Nakajima neměla do poslední chvíle žádnou jistotu, že tuto zakázku získá a již pouhá existence konkurenčních prototypů ji nutila k velmi vstřícnému jednání vůči všem požadavkům Kaigun Kōkū Hombu. Továrnímu konstrukčnímu týmu se to povedlo a námořní letectvo přijalo v roce 1937 do své výzbroje upravený bombardér B5N1 jako námořní palubní torpédový bombardér typ 97 model 1.


Japonsko v té době vedlo rozsáhlé boje v Číně a potřebovalo velké množství letadel všech kategorií pro toto bojiště, tak se stalo, že ani společnost Mitsubishi nakonec nepřišla zkrátka a vyrobila 65 letadel z celkem 125 postavených torpédových bombardérů B5M1 (zbylé letouny vyrobil 11. námořní arzenál). Tento letoun byl přijat do výzbroje jako námořní torpédový bombardér typ 97 model 2. Sériové letouny létaly s výkonnější verzí motoru označenou Kinsei 43. Letadla B5M1 byla intenzivně nasazena do bojů, jejich značnou výhodou byl právě pevný podvozek, který dovolil letounu operovat nejen z palub letadlových lodí, ale také z nepříliš upravených polních letišť, kde byl tento typ využíván především.


Bojové operace v Číně měly jeden společný charakteristický prvek, čínské letectvo nebylo rovnocenným soupeřem a palubní bombardéry s pevným podvozkem létaly v doprovodu vlastních stíhacích letadel, nebo bez doprovodu při hlídkování nad mořem, zde jej však neohrožovalo stíhací letectvo nepřítele. To byl hlavní důvod, proč se neprojevily zásadní konstrukční nedostatky těchto letadel a námořnictvo je prozatím mohlo přehlížet. Tento stroj postrádal jakoukoliv pasivní ochranu, to ostatně v té době charakterizovalo naprostou většinu japonských letadel. Bombardér tak zcela postrádal pancéřovou ochranu prostoru pro osádku nebo motoru, palivové nádrže byl rovněž bez jakékoliv ochrany a obrana pomalého letounu jedním pohyblivým kulometem puškové ráže byla v případě setkání s modernějšími stíhačkami také nedostatečná. Leteckým i pozemním personálem však byl tento letoun značně oblíben a to především pro jeho jednoduchou obsluhu a značnou spolehlivost.


Spojenecká rozvědka tomto bombardéru přidělila kódové jméno Mabel. Na začátku tichomořské války se ještě objevilo označení Kate 61, B5M1 byl tehdy spojeneckou zpravodajskou službou mylně považován za verzi B5N, který byl ve spojeneckém kódu pojmenován Kate.




Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press Annapolis, Maryland 21402, 1990, ISBN: 1-155750-563-2
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945. Vol.1. Mitsubishi Aircraft, Shuppan-Kyodo, rok 1981.
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu 1931 - 1941, Prolog, Svět Křídel Cheb, rok 1994, ISBN: 80-85280-26-4
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
https://airwiki.org/enc/bww2/b5m.html
https://www.combinedfleet.com/ijna/b5m.htm
archiv autora

Micubiši B5M1 [Mabel] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-B5M1-Mabel-t30172#108776Verze : 1
MOD
Fotografie Mitsubishi B5M1 Mabel za letu a pohled na odkrytovaný motor. Ze stejného zdroje - uveden výše.
Micubiši B5M1 [Mabel] -


Micubiši B5M1 [Mabel] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-B5M1-Mabel-t30172#108788Verze : 0
MOD
Trocha obrázků, zdroj www.ijnafpics.com/jbwb5m1.htm a base13.glasnet.ru/aoj/mi/b5m1-s.htm:
Micubiši B5M1 [Mabel] -


Micubiši B5M1 [Mabel] -


Micubiši B5M1 [Mabel] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-B5M1-Mabel-t30172#108785Verze : 0
MOD