Main Menu
User Menu

Vojín

Private

Česky:
Czech:
Vojín
Anglicky:
English:
Private
Další názvy:
Other names:
Bělorusky / Belarusian - Радавы (Radavy), Шараговец (Šaragovec)
Finsky / Finnish - Sotamies
Francouzsky / French - Soldat
Hebrejsky / Hebrew - טוראי (Turai)
Italsky / Italian - Soldato
Japonsky / Japan -
Maďarsky / Hungarian - Közkatona, Honvéd
Německy / German - Soldat, Gemeiner
Polsky / Polish - Szeregowy
Rumunsky / Romanian - Soldat
Rusky / Russian - Солдат (Soldat), Рядовой (Rjadovoj)
Slovensky / Slovak - Vojak
Španělsky / Spanish - Soldado
Ukrajinsky / Ukrainian - Солдат (Soldat)
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
-
URL : https://www.valka.cz/Vojin-t240758#666157Verze : 2
MOD
Etymologie slova Vojín
Slovo vojín má původ v předpokládaném praslovanském slově vojinъ. Ve staroslověnštině slovo znělo voinъ. Slovo vzniklo připojením individualizující přípony -inъ ke slovu vojь, které v praslovanštině a staroslověnštině označovalo vojenský oddíl či jednotku, respektive původně zřejmě šlo o dějové či činitelské jméno od nedoloženého slovesa odpovídajícího významu pronásledovat.

Etymologie slova Voják
Předpokládané praslovanské slovo vojakъ je odvozeno od vojь. Etymologie je tedy podobná jako v případě slova vojín.

Etymologie slova Private
Slovo pochází z latinského privus či privo, které označovalo individuální osobu a později osobu bez úřadu, případně osobu úřadu zbavenou. Jako vojenská hodnost se slovo vyskytlo poprvé v 16. století, když se objevila možnost vstoupit do armády dobrovolně, na základě individuálního kontraktu (private contract). Za svou službu dostával jedinec peníze, nešlo tedy o povinnou službu lennímu pánovi bez jakékoliv náhrady.

Etymologie slov Soldat, Soldato a podobných
Původ slova Soldat se nachází v latině. Za císaře Diokleciána se začala razit zlatá mince zvaná solidus. Jednalo se o kvalitní minci, která byla ražena po dlouhou dobu až do středověku (ve Francii se pojmenování posunulo ze solidus na soldus, pak na solt, sol a nakonec sou). Středověká latina již znala slova soldum a soldarius, přičemž soldarius bylo označení pro vojáka, respektive žoldnéře. Z latiny se slovo přeneslo v upravené podobě do dalších jazyků. Staroitalština znala slova soldo (mince) a soldare (najímat za úplatu). Na apeninském poloostrově se po velmi dlouhou dobu razila stříbrná mince s názvem soldo a slovo soldo se již tehdy používalo jako výraz pro žold. Takto sloužící voják se pak označoval jako soldato. Odtud se slovo dostalo do němčiny, kde slovo Sold znamená žold a slovo Soldat znamenalo nejprve válečníka sloužícího za žold a později vojáka obecně. Z latiny se slovo dostalo i do starofrancouzštiny. Z latinské označení mince solidus, respektive pozdějšího francouzského označní sou, vznikla slova slova soudier, soudeer, soudeour či soldier, která označovala osobu, jež slouží jako voják za úplatu. Kolem roku 1300 se obejvuje v podobě souder. Moderní francouzské slovo je ovšem výpůjčkou z italského soldato, které francouzští vojáci převzali spolu s řadou dalších slov v 16. století během italských válek.

Slovo Soldier
Střední angličtina ze starofranzouštiny převzala slovo soudeour, které pak vyvinulo do současného Soldier, které ale znamená vojáka obecně.









Zdroje:
REJŽEK, Jiří: Český etymologický slovník, 2015
MACHEK, Václav: Etymologický slovník jazyka českého, 2010
NORK, Friedrich: Etymologisches Handwörterbuch der lateinischen Sprache, 1838
DRÜMEL, Johann Heinrich: Lexicon manuale Latino-Germanicum et Germanico-Latinum, 1753
Etymologisches Wörterbuch des Deutschen / Etymologisches Wörterbuch des Deutschen (online)
Online Etymology Dictionary (online)
URL : https://www.valka.cz/Vojin-t240758#666158Verze : 5
MOD