Main Menu
User Menu

Leopold I.

Císař římský, král český a uherský, arcivévoda rakouský Leopold I.


narozen: 9. června 1640
zemřel: 5. května 1705


1654 - po smrti bratra Ferdinanda IV. následníkem trůnu
1655 - korunován uherským králem
1656 - korunován českým králem
1657 - po smrti svého otce Ferdinanda III. se ujímá vlády
1658 - císařská korunovace
URL : https://www.valka.cz/Leopold-I-t21676#82734Verze : 0
MOD
Druhý syn Ferdinanda III. a Anny Marie Španělské se narodil 9. června 1640 ve Vídni. Následníkem trůnu měl být jeho starší bratr Ferdinand IV., jemu byla určena církevní dráha, náhlá bratrova smrt v létě 1654 ale vše změnila.
Ještě za otcova života v roce 1655 byl korunován na krále uherského a 14. září 1656 se stal i českým králem. Rok po Ferdinandově smrti se roku 1658 stal i římským císařem a to po velkém vyjednávání.

Habsburská monarchie musela za jeho vlády čelit dvěma silným protivníkům - francouzskému králi Ludvíku XIV. na západě a tureckému nebezpečí z jihu. Kromě toho monarchii zevnitř ohrožovala nestabilní politická situace v Uhrách. Leopold, ač byl osobně nevýbojný a mírný a pro vládnutí nebyl připravován, svoji úlohu v nelehké historické situaci zvládl s bravurou. Pomohlo mu to, že byl uvážlivý a dal na radu schopných ministrů a generálů, kterými se obklopil. Navíc byl velmi pracovitý a umělecky činný hudební skladatel.

V roce 1866 se oženil se španělskou infantkou Markétou Marií Terezou, čímž se stal švagrem Ludvíka XIV. S ním pak uzavřel nevýhodný mír v Nijmegenu roku 1679, aby si uvolnil ruce pro válku s Turky. Zároveň uzavřel mír se Švédy a v roce 1683 spojenectví s polským králem Janem III. Sobieským. Ten mu přispěchal na pomoc, když Turci téhož roku oblehli Vídeň, a společnými silami jim uštědřili drtivou porážku. Poté byli Turci postupně vytlačeni z Uher a Sedmihradska, které ho přijalo za vládce tzv. dekretem leopoldským a roku 1699 se Vysoká porta těchto území vzdala karlovickým mírem.


Současně byl Leopold I. nucen vést v letech 1688-97 tzv. devítiletou válku s Ludvíkem XIV. Spojenectvím s anglickým králem Vilémem III. mu ale umožnilo nejen válku na dvou frontách ustát, ale přimět mírem z Rijswijku krále Ludvíka XIV. vrátit všechna území, která získal v předchozí válce. Nemalou roli při úspěšném vedení všech válek od 90. let do konce Leopoldova panování měl vojevůdce princ Evžen Savojský.


V domácí politice pokračoval v posilování absolutismu a byl nucen řešit i složitou sociální situaci na venkově, proto provedl určité reformy nevolnického systému, kde posílil regulační úlohu státu. Za jeho života byla zahájena výstavba rezidence rakouských panovníků - Schönnbrunnu u Vídně, která se svou nádherou a okázalostí měla vyrovnat Versailles.


Po vymření španělských Habsburků v roce 1700 se snažil prosadit kandidaturu svého druhého syna Karla na španělský trůn, což vyvolalo dlouholetý konflikt s Francií, tzv. válku o dědictví španělské. Během ní byl nucen potlačovat stavovské povstání v Uhrách, České země však byly po celou dobu jeho panování válečných hrůz ušetřeny.


Leopold I. zemřel 5. května 1705 ve Vídni.
URL : https://www.valka.cz/Leopold-I-t21676#88405Verze : 0
URL : https://www.valka.cz/Leopold-I-t21676#169601Verze : 0
MOD
Leopold I.


Jeho otec mu dal zaujímavé mená. Volal sa Leopold Ignác Jozef Baltazár František Felicián.


V čase keď nastúpil na trón bojovala cisárska armáda spoločne s poľskou armádou v "prvej severnej vojne" proti Švédsku. Táto vojna sa skončila podpisom mierovej zmluvy v Olive v roku 1660. V roku 1663 znova prepukli boje proti Osmanskej ríši, ktorá si robila nárok na Sedmohradské kniežactvo. Táto vojna vyvrcholila 1. augusta 1664 bitkou pri Sv. Gottharde, víťazstvom cisárskych vojsk. Bola to prvá významná bitka, od bitky pri Moháči, v ktorej boli Turci porazení. No 10. augusta 1664 bol podpísaný pre Uhorsko značne nevýhodný "Vašvársky" mier. Turci si mohli ponechať strategicky významnú pevnosť Nové Zámky. V tejto vojne sa už naplno prejavilo zaostávanie osmanského vojenstva voči lepšej výzbroji a vojenskej taktike európskych armád.


Uhorská šľachta však od Leopolda očakávala pokračovanie bojov proti Turkom a oslobodenie Uhorska. Ten však v boji nepokračoval. Preto sa uhorské mocenské špičky rozhodli detronizovať Leopolda. Skupina sprisahancov vedená Františkom Vešelénim, plánovala uniesť Leopolda a tak ho donútiť k abdikácii. O tomto pláne sa dozvedeli aj v Istanbule. Osmanský sultán nebol nadšený touto myšlienkou a oboznámil Leopoldových vyslancov s plánom sprisahancov. Štyroch hlavných predstaviteľov sprisahania v roku 1671 popravili.


Viedeň toto sprisahanie využila ako zámienku na zrušenie uhorskej autonómie. V roku 1673 bola v Uhorsku zavedená guberniálna správa na čele s Gašparom Ampringerom. Množstvo protestantov bolo vyhnaných z Uhorska a ich majetok pripadol cisárovi. Toto násilie voči protestantom vyvolalo v Uhorsku veľký odpor a vyústilo do dalšieho protihabsburského povstania, vedeného Imrichom Tokolim. Toto povstanie prinútilo Leopolda zrušiť gubernium, čiastočne obnoviť slobodu vierovyznania a obnoviť stavovskú ústavu. Stalo sa tak na sneme v Šoproni v roku 1681.
V lete 1683 obliehala 200 tisícová turecká armáda Viedeň. Spojené vojská Leopolda, poľského kráľa Jána Sobieského, bavorských, lotrinských a saských kniežat porazili tureckú armádu. Táto porážka bola začiatkom konca tureckého panstva v Uhorsku. V roku 1686 dobili Leopoldove vojská Budín.


V októbri 1687 bol do Bratislavy zvolaný uhorský snem. Na ňom bolo odhlasované automatické dedenie uhorskej koruny pre mužských príslušníkov Habsburgovcov. Takisto bol zrušený 31. článok Zlatej buly Ondreja II. z roku 1222, ktorý priznával právo uhorskej šľachte pozdvihnúť zbrane proti panovníkovi, ak by obmedzoval šľachtické slobody.


V roku 1689 vypukla vojna o falcké dedičstvo. Tento vojenský konflikt predľžil vojnu s Osmanskou ríšou na 16 rokov. V septembri 1697 porazil Eugen Savojský tureckú armádu pri Zente. Po tejto bitke Osmanská ríša stratila takmer všetky uhorské provincie.


V roku 1703 vypuklo v Uhorsku ďalšie povstanie vedené Františkom II. Rákocim. Toto posledné stavovské povstanie sa skončilo "Satumárskym" mierom v roku 1711. No toho sa už Leopold nedožil.


Jednou z Leopoldových záľub bol sústruh, na ktorom vyrobil množstvo drevených výrobkov.


Leopold mal tri manželky. Margarétu Teréziu Habsburskú (Španielsku), Klaudiu Felicitu Habsburskú (Tirolskú) a Eleonóru Magdalénu Wittelsbachovú. Mal s nimi pätnásť detí. Podľa jeho súčasníkov bol vzorným manželom.



Kolektív autorov -Kniha Kráľov
- Slovenské pedagogické nakladateľstvo- Mladé letá -Bratislava 2003, ISBN 80-10-00324-7
Vojtech Dangl, Vojtech Kopčan - Vojenské dejiny Slovenska II.
- vydalo Ministerstvo obrany SR- Bratislava 1995 - ISBN 80-967113-2-8
URL : https://www.valka.cz/Leopold-I-t21676#185962Verze : 0
.
Leopold I. - Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.

Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.
URL : https://www.valka.cz/Leopold-I-t21676#427361Verze : 0