Borgia, Cesare

Cesare Borgia byl italský condotiér, nemanželský syn papeže Alexandra VI. z rodu Borgiů a Vanozzi z Cattanei. Když dovršil sedmnáct let, jmenoval ho otec arcibiskupem valencijským a kardinálem, následně pak papežským legátem ve Francii. Cesare se však vzdal se duchovních hodností, aby se ve službách krále Ludvíka XII. se vrátil do Itálie. Za manželku pojal francouzskou princeznu a věnem obdržel Romagnu.


Společně se svým papežským otcem plánoval Cesare Borgia vytvoření středoitalského království, jehož základem měl být Papežský stát. Vedl několik válek proti nepřátelům svého otce, ten ale roku 1503 zemřel a nový papež Julius II. nechal Cesara zatknout a uvrhnout do vězení. Po několika nevydařených pokusech o útěk nakonec uprchl do Navarry ke svému švagrovi. V jeho službách také roku 1507 padl.


Život Cesare Borgii se stal inspirací pro knihu Nicola Machiavelliho Vladař - o knížeti hodlajícím sjednotit Itálii a zbavit ji cizí nadvlády, kdy zájem státu ospravedlňuje jakýkoliv zločin.