Neoficiální označení c. a k. pluků

Poprosím všetkých znalcov o radu:
Píšem nový článok a narazil som na jeden problém. Zaujíma ma do akej miery ovplyvňovalo označenie plukov v rakúsko-uhorskej armáde miesto ich dislokácie. Uvediem príklad: 28. peší pluk je bežne označovaný ako "pražský". Do akej miery je toto označenie oficiálne? Ak je oficiálne, tak podľa čoho prímenie vznikalo. Nie som blbec a pár veci viem, ale narazil som na pár nezrovnalostí. Spomínaný pluk mal štáb a I. prápor dislokovaný v Insbruku, II. prápor v Schlanders ( mesto v Rakúsku), IV. prápor v Prahe a III. prápor v niekde v Taliansku. Miesto umiestnenie štábu teda nevyzerá ako základný ukazovateľ. Dislokácia iba jedného práporu na území Prahy, sa tiež nejaví ako dostatočný dôvod na označenie pluku prívlastkom pražský. Tento pluk mal však na území Prahy doplňovací obvod. Tento fakt by vysvetľoval mnoho... ale. Nikde som nenarazil na jednoznačný ukazovateľ, ktorý by vysvetlil, podľa čoho takéto označenia u C. a K. plukov vznikali. Ide len o pluky pretože, u vyšších jednotiek je takéto označenie jednoznačne jasné napr. VIII. armádny zbor " pražský", pretože velenie zboru bolo dislokované v Prahe. Ďakujem za každý názor.

Tak za prvé 28. pluk se nenazýval "pražský" , ve skutečnosti je název "Pražských dětí" a je to odvozeno opravdu od doplňovacího obvodu. Sloužili v něm synové pražských rodin, to že místo velitelství nebo jednotlivé prapory byly jinde je z tohoto pojhledu jedno, vojáci byli z Prahy a od toho je i název.

To Bitaxe: Ano správny názov je samozrejme pluk "Pražských detí", v tej rýchlosti, keď som to včera písal som si to neuvedomil. Ale aj tak ma ešte zaujíma miera oficiality takýchto názvov.

Ja žijem v tom, že neoficiálne označenia sa odvodzovali podľa doplňovacieho obvodu (napr. aj 71. pluk Trenčiansky).

K uvedenému dotazu si dovoluji vložit citaci :
"....(L) IR 28:
U pluku č. 28 lze zaznamenat přezdívek celou řadu. Kramářské písně z období koaličních válek jej označují jako „Frelich“ podle majitele, jímž byl v letech 1799–1815 FML Michael Freiherr von Frehlich (Frelich). Majitelem v letech 1832–1848 byl Theodor Graf Baillet de Latour, příslušníci jeho pluku byli přezdíváni „Latouráci“ a Friedberg uvádí k roku 1848 označení pro části pluku ve formě »od Latour«. Pluk byl od roku 1817 doplňován z Prahy a okolí a měl tam i dlouhodobě posádku, z čehož měla povstat přezdívka „Pražské děti“ ev. „děti z Prahy“. Ale označení „osmadvacátníci“ se vyskytovalo běžně ještě za I. světové války. Kromě toho byli příslušníci pluku přezdíváni „Vénové“, sami si ale říkali „váhové“..." konec citace.



Tato citace je z velmi podrobného článku:
Neoficiální a nepřesné označování součástí rakouské armády autorů Lubomíra Uhlíře – Karla Sáčka
z : www.primaplana.net

Oficiální bylo pokud vím jen "28.Infanterie Regiment" ostatní je neoficiální a měnilo se s dobou a tím kdo to používal. Běžně se to používalo tam kde byl pluk posádkou, jinde to pravděpodobně příliš neznali (no spíš vůbec) sotva někdo věděl že třeba pluk z Haliče má nějaké lidové pojmenování a naopak tam sotva věděli o pražácích Pluky se dělily na Rakouské (Předlitavské) a Uherské (Zalitavské)ale označení bylo pokud vím jen čísly. Uherské samozřejmě měly názvy v maďarštině a řeč povelů byla maďarská. Jinak běžnou řečí byla řeč místa odkud byl pluk stavěn, tedy třeba čeština, pokud pluk měl většinu českého mužstva, povely a názvy byly ale sjednoceny ve velící řeči, tedy v němčině či maďarštině. Myslím že to s řečí mužstva ale nebylo v Uhersku uplatňováno (nejsem si jist). Mimochodem důstojník přeložený k jinému pluku se musel do určité doby naučit základy řeči daného pluku (třeba češtiny) opět si nejsem jist zda to platilo v Zalitavsku.