Potopení svazu Z

Autor: Tomáš Hasoň / cyki 🕔︎︎ 👁︎ 34.177


Repulse eskortující poslední konvoj do Singapuru, prosinec 1941
H.J. Abrahams - oficiální fotograf Royal Navy, media.iwm.org.uk, commons.wikimedia.org

4. prosince dorazila do Singapuru nově vytvořená Východní flota kterou tvořila bitevní loď Prince of Wales, bitevní křižník Repulse a několik torpédoborců. Velení bylo svěřeno viceadmirálu Thomasu Philipsovi. Odpůrcem vyslání lodí do Malajska byl velitel britské Home Fleet admirál sir John Tovey, který poukazoval na to, že na Prince of Wales ještě nebyl dokončen výcvik posádky a že obě lodi budou chybět při obraně atlantických konvojů. I přes jeho námitky opustily Prince of Wales a torpédoborce Express a Electra 25. října 1941 Velkou Británii a zamířily do Kapského města, odtud pokračovaly do Colomba na Cejlonu, kde se k nim připojil bitevní křižník Repulse. Mezitím ze Středomoří dorazily další dva torpédoborce, které se ke svazu přidaly, a celá flotila dorazila 2. prosince do Singapuru.

Reklama


HMS Prince of Wales připlouvá do Singapuru, 4. prosince 1941.
H.J. Abrahams - oficiální fotograf Royal Navy, media.iwm.org.uk, commons.wikimedia.org

V Singapuru přivítaly flotilu tisíce lidí, novinářů a celé velení singapurské základny. Viceadmirála Philipse čekalo po připlutí do Singapuru několik špatných zpráv. Nemohl počítat s letadlovou lodí Indomitable, která při cvičné plavbě v Indickém oceánu najela na mělčinu a byla těžce poškozena, a nemohl počítat s podporou letounů pozemních základen. Jinou letadlovou loď nebylo možno uvolnit a velení začalo uvažovat, že flotilu stáhne zpět do Anglie. To však z politických důvodů nebylo možné.

Při rozhovoru s velitelem RAF v Malajsku se Philips dozvěděl, že britské letectvo má v oblasti k dispozici jen 43 zastaralých stíhaček Brewster Buffalo. Jedna peruť byla určena k obraně Singapuru a zbytek letadel byl umístěn na letištích na západní strany poloostrova, což snižovalo jejich akční rádius v Siamském zálivu. Japonci měli ke krytí invaze vyčleněn 11. svaz námořního letectva kontraadmirála Macunagy. V říjnu 1941 byly útvary přesunuty z Tchajwanu na letiště v Indočíně, kde pokračoval výcvik posádek. V listopadu obdržel Macunaga informaci, že z Colomba pluje do Singapuru britská bitevní flotila. Dal okamžitě posílit útvary, takže Japonci měli k dispozici 123 moderních letounů s dokonale vycvičenou posádkou.

V Singapuru se o začátku války v Tichomoří dozvěděli ve 4 hodiny ráno 8. prosince tokijského času, dvě hodiny po napadení Pearl Harboru. Ve stejnou dobu se nad Singapurem objevily první bombardéry a začaly se vyloďovat japonské invazní jednotky u Kota Baharu. Odpoledne se v admirálské kajutě na Prince of Wales konala porada, jíž se zúčastnil viceadmirál Philips, náčelník jeho štábu kontraadmirál Palliser, velitel Prince of Wales kapitán Leach, velitel Repulse kapitán Tannant a vyšší důstojníci flotily. Philips jim oznámil, že se Japonci vylodili v Siamu na šíji Kra a v Malajsku u Kota Baharu. Britské jednotky utrpěly těžké ztráty a musely ustoupit. Podle zpráv leteckého průzkumu křižují v Siamském zálivu dvě japonské bitevní lodi, několik těžkých křižníků a řada menších plavidel kryjící invazní jednotky. Bylo jasné, že pobřežní vody u Kota Baharu budou přeplněny loďmi a výsadkovými plavidly převážejícími vojáky. Philips se je rozhodl napadnout a oznámil své záměry do Londýna. Požádal leteckého vicemaršála Pulforda o leteckou podporu, ten však mohl poskytnout jen několik průzkumných letadel - svaz byl tedy bez stíhacího krytí. 8. prosince 1941 v 17:35 vyrazil svaz „Z“ ze singapurské základny a zamířil do Siamského zálivu.


Prince of Wales odplouvá ze Singapuru, aby zachytil japonské transporty blížící se k Malajsku, 8. prosince 1941
W.L.G. Adams, velitel HMS Corinthian, commons.wikimedia.org


Repulse odplouvá ze Singapuru, 8. prosince 1941
W.L.G. Adams, velitel HMS Corinthian, commons.wikimedia.org

Reklama

Admirál Philips byl přesvědčen, že pokud jej nějaké nepřátelské letouny napadnou, tak se s nimi protiletecká výzbroj lodí, jež byla nedávno doplněna, bez problémů vypořádá. Předválečné zkoušky dokázaly, že výškové bombardování je proti rychle plujícím a manévrujícím lodím neúčinné, že pouze určitou šanci mají nízko letící nebo střemhlavé bombardéry. A s těmi si lodní výzbroj dokáže poradit. Japonsko mělo v té době nejlepší námořní letectvo na světě, což si admiralita neuvědomovala. Japonské letectvo bylo podceňované, i když řada expertů, ale i britský námořní atašé v Tokiu upozorňovali na jeho kvality. Nikdo jim však nevěnoval pozornost. Ráno 9. prosince vytrvale pršelo a Philips se nemusel obávat nepřátelského průzkumu. V 6:20 hlásila hlídka na torpédoborci Vampire letecký poplach, letadlo však nebylo možné identifikovat, protože okamžitě zmizelo v mracích. V 12:45 byl hlášen další letecký poplach, byla to však jediná catalina, kterou poskytl Pulford k průzkumu. Pilot hlásil, že se Japonci vyloďují severně od Singory.

Asi v 5 hodin odpoledne ustal déšť, mlha se zvedla a mraky se začaly trhat. Za chvíli se objevily nepřátelské průzkumné letouny, které kroužily nad svazem „Z“ asi 20 minut, pak ale zmizely. Philips teď stál před těžkým rozhodnutím, zda pokračovat nebo se vrátit zpět do Singapuru. Neměl strach z japonských bitevních lodí Kongo a Haruna, Prince of Wales a Repulse je palebnou silou převyšovaly. Dostal strach z nepřátelských letadel umístěných u Saigonu. Nakonec se Philips rozhodl vrátit zpět do Singapuru. V 6:30 se od svazu „Z“ odpojil torpédoborec Tenedos s rozkazem vrátit se zpět do Singapuru a druhý den odeslat zprávu, aby všechny torpédoborce na základně vypluly vstříc svazu „Z“. Tímto rozkazem chtěl Philips zmást Japonce - pokud by zachytili depeši z Tenedosu, mohli by si myslet, že Prince of Wales i Repulse je tam, kde je Tenedos.

V 13:45 svaz „Z“ zpozorovala japonská ponorka I-56. Ta okamžitě odeslala zprávu o spatření nepřátelské flotily do Saigonu, kde ji však pro špatný příjem obdrželi až o dvě hodiny později. Pilotům, kteří vzlétli, však nepřálo štěstí a flotilu nenalezli. Svaz „Z“ byl znovu spatřen ponorkou I-58, teď už byl mimo dosah japonských válečných lodí. Zaútočit na něj mohla jen letadla z 22. divize. Večer se svaz „Z“ otočil a začal se vracet k Singapuru. Ráno 10. prosince obdržel Philips zprávu ze Singapuru, že se Japonci vyloďují v Kuantanu, který je mezi Kota Baharu a Singapurem. V 8 hodin ráno Philips dorazil ke Kuantanu, ale pobřeží bylo prázdné. Šlo o falešný poplach. Vysvětlení tohoto omylu nebylo do dnešních dnů nalezeno. Japonci uskutečnili další pokus o útok na britskou eskadru, ale nenašli ji. V 11 hodin se všechna letadla začala vracet zpět na základnu. V 11:05 objevil svaz „Z“ průzkumný letoun. Lodě se nacházely 70 mil od Kuantanu.

V 11:30 radar na Prince of Wales objevil devět bombardérů. Útočící bombardéry zasáhly jednou bombou Repulse, bomba pronikla pancéřovanou palubou a vybuchla uvnitř lodi. Ta však zůstala ovladatelná a mohla plout dál rychlostí 25 uzlů. V 11:30 zachytil radar Prince of Wales další vlnu nepřátelských letadel. V 16:42 zaútočilo 16 torpédových letounů na Prince of Wales. Protiletecká obrana je nedokázala zastavit a Prince of Wales dostal zásah dvěma torpédy na zádi. Loď se okamžitě naklonila o 13° na levobok a rychlost klesla na pouhých 10 uzlů. Navíc se zablokovala hřídel vnějšího levého šroubu, která se ohnula a protrhla otvor na boku lodi. Turbíny zbavené zátěže jednoho šroubu začaly vibrovat ve vysokých otáčkách, a než se je podařilo zastavit, došlo k poškození strojů.


Silně retušovaná japonská fotografie HMS Prince of Wales (nahoře) a Repulse (dole) po zásahu japonskými torpédy 10. prosince 1941 u Malajska. Potopení byla strašná rána pro britskou prestiž.
V popředí je také vidět manévrující britský torpédoborec, buď HMS Electra nebo HMS Express.

Underwood & Underwood, commons.wikimedia.org

Ve stejnou dobu se k Repulse přiblížila další vlna japonských letounů. V okamžiku, kdy vypustily torpéda, dal kapitán Tannant rozkaz k obratu o 45 stupňů doprava a torpéda minula cíl. Svaz „Z“ byl nyní vzdálen asi 125 mil od Singapuru. Po poledni se objevila další vlna bombardérů. Devět letounů se rozdělilo na tři skupiny, dvě skupiny zamířily k Prince of Wales a jedna k Repulse. Repulse dostal zásah ve středu trupu a začal se naklánět na levobok. Mohl však pokračovat v plavbě původním kursem a rychlostí. Na Repulse zaútočila další vlna devíti bombardérů. Jedno torpédo zasáhlo záď lodi, Repulse sestřelil dvě útočící letadla. Vzápětí se objevily další tři letky bombardérů útočících na Repulse ze všech stran. Další zásah torpédem zablokoval kormidlo a loď se stala stejně jako Prince of Wales neovladatelnou. V krátkém okamžiku byla loď zasažena dalšími třemi torpédy a kapitán Tannant dal rozkaz k opuštění lodi. Za tři minuty v 12:33 se Repulse převrátil na bok a potopil se.


HMS Repulse poté, co byl zasažen bombou (dole na fotografii), 10. prosince 1941
U.S. Navy, commons.wikimedia.org

Teď byl na řadě Prince of Wales. Nalétávalo na něj devět výškových bombardérů a loď plující rychlostí 8 uzlů jim nemohla uniknout. V 12:44 byl Prince of Wales zasažen přímo ve středu. Velitel lodi kapitán Leach přivolal torpédoborec Express, aby převzal na svoji palubu raněné. Na Prince of Wales bojovaly záchranné a protipožární čety o záchranu lodi, ale marně. Když byl vydán rozkaz k opuštění lodí, zbývalo posledních deset minut na záchranu 1 500 mužů posádky. V 13:20 minut se Prince of Wales potopil, svaz „Z“ přestal existovat. Viceadmirál Thomas Philips i kapitán John Leach zůstali na můstku do poslední chvíle. Nikdo z nich nepřežil. Teď se torpédoborce Express, Electra a Vampire pokoušely zachránit co nejvíce mužů z posádky Prince of Wales a Repulse. Podařilo se jim zachránit 90 důstojníků a 1 195 mužů z Prince of Wales a 45 důstojníků a 793 mužů z Repulse. Celkem zahynulo 47 důstojníků a 793 mužů. Operace, která potopila nejmodernější loď britského námořnictva Prince of Wales a bitevní křižník Repulse a která připravila Brity o námořní podporu pozemních jednotek, stála Japonce celkem 5 letadel.


Posádka potápějícího se HMS Prince of Wales se evakuuje na na torpédoborec HMS Express
Cartwright, media.iwm.org.uk, commons.wikimedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více