Ruské legie zblízka

Autor : 🕔30.09.2002 📕10.761

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Ruské legie zblízka
  2. Ruské legie zblízka
  3. Ruské legie zblízka
  4. Ruské legie zblízka
  5. Ruské legie zblízka
  6. Ruské legie zblízka
  7. Ruské legie zblízka
  8. Ruské legie zblízka
  9. Ruské legie zblízka
  10. Ruské legie zblízka
  11. Ruské legie zblízka
  12. Ruské legie zblízka
  13. Ruské legie zblízka
  14. Ruské legie zblízka
  15. Ruské legie zblízka
  16. Ruské legie zblízka
  17. Ruské legie zblízka
  18. Ruské legie zblízka
  19. Ruské legie zblízka
  20. Ruské legie zblízka

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč
♡ Chci přispět

Československá polní pošta

Drobnou, ale významnou kapitolu v dějinách organizace čsl. vojska na Rusi sehrála také Čsl. polní pošta, která se stala nejspolehlivějším zprostředkovatelem korespondence v tehdejším sibiřském Rusku.

Čsl. vojsko dlouho nepotřebovalo vlastní poštovní organizaci. Až do bolševické revoluce poštovní styk zajišťovala pošta ruská, a následná přeprava do Francie činila úvahy o vlastní poště zbytečnými. Veškerá úřední agenda po rozkladu ruské státní správy byla vykonávána prostřednictvím jízdních vojenských kurýrů. Stejným způsobem byl zajišťován i rozvoz Čsl. denníku. Situace po vystoupení, rostoucí publikační agenda čsl. vojenského i politického vedení a absence kvalitních ruských služeb vedly Vojenský sjezd v červnu 1918 k rozhodnutí o zřízení vlastní poštovní organizace.

Organizací systému poštovní správy byl pověřen Antonín Novotný, před válkou výkonný rada telefonní centrály v Turnově. První poštovní ambulance (vagón) sice vyrazil na cestu z Čeljabinska přes Irkutsk do Čity (5.000km za 16 dní) už 16.záři 1918, ale až převedení polní pošty z OČSNR pod přímou správu generálního štábu v říjnu 1918 znamenalo kvalitativní pokrok v zajišťování poštovních služeb. Centrum pošty bylo zřízeno při štábu v Jekatěrinburgu. Ostatních šestnáct odboček, ve kterých pracovalo v říjnu 1918 osmdesát šest a v září 1919 kolem sto třiceti zaměstnanců, bylo po celou dobu umístěno ve vagónech v železničních stanicích ležících na poštovních linkách.

Na počátku se byli čsl. poštovní zřízenci nuceni smířit s řadou provizorií. Přestože se Technické oddělení i sborové intendantstvo snažily zajistit pro poštu co nejlepší provozní podmínky, počátky čsl. pošty byly poznamenány potížemi a nedostatkem. První čtyři poštovní vozy byly použité nákladní vagóny od uhlí a potravin, navíc ve špatném technickém stavu. Poštovní zřízenci byli nuceni se potýkat se zoufalým nedostatkem úředních formulářů a psacích potřeb. Došlo dokonce k případu, kdy přednosta jednoho poštovního úřadu poslal raport náčelníkovi pošt napsaný křídou přímo na vagóně. Aby dosáhli vysoké kvality služeb byli dokonce čsl. zřízenci nuceni, zvlášť v počátcích, podplácet zkorumpované ruské železniční zřízence, aby zásilka mohla pokračovat dál na místo určení. Postupně, zvlášť po zařazení pod správu generálního štábu, se situace zlepšovala. Technod pro potřeby pošty upravil doručovatelské vagóny, při velení každé čsl. fronty, Finanční správy a při Informačně Osvětovém Odboru OČSNR byl zřízen zvláštní poštovní úřad, čímž byla zajištěna rychlost spojení.

Od října 1918 bylo navázáno poštovní spojení s Vladivostokem, čímž se rozrostl akční rádius čsl. pošt. Bylo tím také umožněno korespondenční i finanční spojení s ČSR. Spojení Čeljabinsk - Vladivostok (7.000km) urazil čsl. poštovní vagón za 10-14 dní. Během jízdy se po čtyřiceti osmi hodinách služby střídal dvou až tříčlenný doprovod poštovního vagónu, který měl nárok na dalších čtyřicet osm hodin oddychu. Průměrná délka poštovní jízdy však činila „pouze“ 1500km, přičemž rychlost čsl. spojení byla v ruských podmínkách bezkonkurenční. To vedlo k růstu prestiže a počtu zákazníků čsl. polní pošty.

Kvalitu čsl. služeb ocenili i velitelé zahraničních vojsk v Rusku, kteří svěřili čsl. poště veškerou svou poštovní agendu. Z tohoto aktu důvěry však vyplynul střet se Sibiřskou vládou v polovině roku 1919. Ta se ve snaze získat správu poštovní agendy spojenců do svých rukou pokusila zabavit vagóny polní pošty a tím zamezit jejímu provozu. V této situaci se však za poštu vedle čsl. velení postavili i představitelé ostatních armád. Tento rozhodný krok tak přiměl Omsk ustoupit. Tímto incidentem byla zároveň i nepřímo potvrzena kvalita a důležitost čsl. polní pošty pro poštovní spojení v sibiřském Rusku.

Autor : 🕔30.09.2002 📕10.761

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře