Balóny a vzducholodě

Autor : 🕔20.01.2001 📕15.056
Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč
♡ Chci přispět

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

1918

Rok 1918 nezahájila námořní vzduchoplavba šťastným způsobem, neboť již 5. ledna ji postihla tragédie v Ahlhornu. V 17:30 při opravách L.51 došlo k požáru a následnému výbuchu. Ten zničil samozřejmě L.51 a kromě ní L.46, L.47, L.58, SL.20, čtyři hangáry a bylo zabito mnoho mužů pozemního personálu. Když připočteme ztráty z noci z 19. na 20. října 1917, dostaneme 11 ztracených vzducholodí v necelých třech měsících. Za I. sv. války vyvstala domněnka, že se jednalo o práci britské špionážní služby, zkoumání materiálů tuto verzi však vyvrátilo.

Samotné vzducholodě se velmi těžko svými kulomety bránily letounům. Vznikl tak nápad parazitního stíhacího letadla, zavěšeného pod kýlem vzducholodi, jež v případě nebezpečí odstartovalo, vypořádalo se s nepřítelem a pak přistálo. 26. ledna se proto uskutečnil takovýto pokus. Ve výšce 1380 m se odpoutal stíhací dvouplošník Albatros D-III. I přes úspěšnost pokusu nebyl tento projekt uveden v praktické užívání. Částečně díky skepsi Petra Strassera.

Po africkém letu prováděla L.59 také bombardovací lety. 10. března „dovezla“ Neapoli 6350 kg pum při letu o délce 37 hodin a 10 minut. 20. března letěla nad Port Said v Egyptě, avšak pro nepřízeň počasí se nic nekonalo. Ve vzduchu však strávila 52 hodin 23 minut. 7. dubna, při letu nad Maltu, se zřítila do moře nad Otrantským průlivem z nevyjasněných příčin (jiné prameny udávají sestřelení, další poruchu samotné vzducholodi). 

12. dubna se uskutečnil poslední nálet na Anglii, při němž nebyl nikdo zraněn či usmrcen.

Přestože nebezpečí německých vzducholodí neustále klesalo, brali je Angličané zcela vážně. To také potvrzuje útok sedmi letadel Sopwith 2F.1 Camel na Tondern. Ta vzlétla z letadlové lodě Furious asi 150 km od cíle. První tři stroje opustily loď po třetí hodině ranní a po nich pak další čtyři. Každý vybaven dvěma 25 kg bombami. Pozemní personál zastihly zcela nepřipravený. Útočníci zničili L.54, L.60 a hangáry, v nichž byly uloženy. Jedno letadlo bylo sestřeleno, jedno přistálo nouzově na moři, jedno se vrátilo zpět na Furious a zbytek přistál v Dánsku.

5. srpna vstoupil na palubu L.70, jejíž kapitánem byl von Lossnitzer, Fregattenkapitän Peter Strasser, aby velel celé bombardovací akci vedené proti cílům v Anglii sám. Kromě L.70 startovaly ještě L.65, L.63, L.56, L.53 ze základen Nordholz, Tondern a Ahlhorn. Proti vetřelcům vzlétla letadla RFC. Mezi nimi i z Great Yarmouth startující De Havilland D.H.4 s posádkou Egbertem Cadburym a „Bobem“ Leckiem. Ve výšce asi 5 500 m začala po dvou dávkách z kulometu hořet a zřítila se do vln Severního moře u pobřeží Norfolku. Sám Strasser tak okusil smrt v hořícím pekle. Ostatní vzducholodě v náletu nepokračovaly. 21. srpna byli oba muži vyznamenáni vyznamenáním DFC (Distinguished Flying Cross).

V srpnu se uskutečnila jedna velmi zajímavá událost. Na moře vyplul svaz anglických lodí, aby vylákal zeppeliny z jejich úkrytů. Společně s nimi plul i HMS Redoubt, který za sebou táhl pontonovou plošinu, upravenou pro start letadla Sopwith 2F.1. Do pasti se chytla L.53 a Kanaďan F/L Stuart D. Culley se stal posledním mužem I. sv. války, který sestřelil vzducholoď. Událo se 11. srpna.

Poslední let německých vzducholodí v I. sv. válce se uskutečnil 12. října, kdy L.63 a L.65 provedly nedlouhý hlídkový let nad Německou zátokou.

Seriál

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔20.01.2001 📕15.056