Radiolokační metody a technika

Autor : 🕔20.01.2001 📕8.438
Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Historie, vznik a první využití RADARu

Potřeba systému včasné výstrahy vznikla již ve 30. letech 20. století, kdy byly vyvinuty celokovové bombardovací jednoplošníky.

Možnosti těchto bombardérů se projevily již za španělské občanské války, kdy střední bombardéry He 111 a Ju 52 z německé elitní legie kondor za 3 hodiny srovnaly se zemí město Guernica.

Britové si nebezpečí bombardérů uvědomovali, a proto začali v polovině 30. let budovat zvukové lokátory (obr. 1), které měly zachytit zvuk motorů blížících se bombardérů.


obr. 1 Zvukový lokátor na anglickém pobřeží kanálu La Manche

Britští vědci však pracovali na jiné metodě detekce letadel na velkou vzdálenost. Jejich práce byla vedlejším produktem neúspěšného výzkumu elektronického paprsku smrti. Systém spočíval ve vysílání radiových impulsů, jejich odrazu od cíle a zpětné zachycení na zemi.

Prvním objektem zjištěným pomocí radaru byl bombardér Heliford, který v únoru 1935 přeletěl blízko radiového stožáru v Deventri.

Na základě tohoto výzkumu Britové začali budovat domácí síť radiolokátorů. Počátkem roku 1939 jich existovalo již přes 30 a byly rozmístěny tak, aby pokrývaly celé východní pobřeží. Tyto radiolokátory vysílaly na frekvenci 20 MHz výkonem 150 kW. Výkon byl později zvýšen na 1 MW. Impuls měl délku 12 ms, opakovací kmitočet byl 85 Hz a měl dosah 200 km. V roce 1940 byl tento systém doplněn o radiolokátory CHL, pracující na kmitočtu 200 MHz.

Britský systém včasné výstrahy byl založen na systému soustředění informací ze všech radarových stanic do jednoho místa a jejich následné rozeslání na všechny stupně velení stíhacího letectva RAF. Následně byly stíhačky uvedeny do pohotovosti a pozemní pozorovatelé je naváděli na cíl.

V pozdějších letech války, kdy iniciativa přešla do rukou spojenců byli i Němci nuceni vyvíjet svůj vlastní obranný radar. Tento radar dostal krycí jméno Würtsburg (obr. 2). Pracoval na frekvenci 600 MHz a měl dosah 120 km. Tento radar však neuměl určovat výšku zachycených objektů, proto byl kombinován s dalšími radiolokátory, které měly krycí jméno Freya. Radary Freya byly umístěny v těsné blízkosti baterií protiletadlového dělostřelectva a byly přímo používány pro řízení palby. Freya pracovala na kmitočtu 125 MHz a měla dosah 2,4 km.


obr. 2 Würtsburg na Francouzském pobřeží kanálu La Manche

Další zlom v radarové technice nastal, když Britové vynalezli radar pracující na kmitočtu 3 GHz. Tento radar měl mnoho variant. Jedna varianta se montovala na hlídkové letouny velitelství pobřežního letectva RAF. Tento radar se velmi dobře osvědčil při vyhledávání vynořených ponorek a tím způsobil zvrat v bitvě o Atlantik. Jeho největší výhodou byl fakt, že na rozdíl od předchozích typů radarů vysílal na frekvenci, na kterou zatím němečtí vědci nevyvinuli přijímač a tudíž posádky ponorek nebyly předem varovány. Jiná varianta decimetrového radaru s názvem H2S sloužila k navigaci bombardérů. Byla namířena dolů a snímala terén pod letadlem. Ke konci války dostali britští letci rozkaz používat H2S co nejméně. Němci v té době vyvinuli přijímač jeho signálu a jejich stihači podle něj velmi snadno zaměřili britské bombardéry.

Autor : 🕔20.01.2001 📕8.438

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Štefan Sotak Zaujímavé je, že keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sa o nich píše ako o hrdinoch. A keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sú to zradcovia (Jidášske dolary a podobné frázy).

    Co pudí špiony · 3 days ago

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 2 weeks ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago