Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Autor : 🕔07.12.2011 📕2.183

Seriál

  1. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  2. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  3. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  4. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  5. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  6. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  7. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  8. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

Úvod

Too many tears have been shed. Too much blood has been shed. All of us have a responsibility to work for the day when the mothers of Israelis and Palestinians can see their children grow up without fear; when the Holy Land of the three great faiths is the place of peace that God intended it to be; when Jerusalem is a secure and lasting home for Jews and Christians and Muslims, and a place for all of the children of Abraham to mingle peacefully together as in the story of Isra, when Moses, Jesus, and Mohammed, peace be upon them, joined in prayer.[1]

Barack Obama, Speech in Cairo - The New Beginning

Káhira, 4. 6. 2009

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Izraelsko-palestinský konflikt trvá již celá desetiletí. Je sporem dvou národů, které žijí bok po boku, ale ne jako dva přátelé, ale jako dva hádaví sousedé, z nichž každý věří, že jedině on má pravdu a jedině on je v právu. Ovzduší plné nedůvěry a nesnášenlivosti pak přispívá k neřešitelnosti situace a brzdí pokusy o mírové uspořádání. Oba národy - Izraelci i Palestinci - tvrdí, že právě ony mají historický nárok na území Palestiny.

Izrael se od svého vzniku v roce 1948 těší přízni Spojených států. Jejich vzájemný výjimečný či speciální vztah lze pochopit - například díky strategickém významu Izaele, který je v podstatě jedinou „demokracií“ v regionu (i když o míře demokracie bychom mohli polemizovat) a důležitým strategickým spojencem USA.

Spojené státy se významně angažovaly v mírovém procesu v izraelsko-palestinském konfliktu, ať už jako prostředníci, navrháři smluv nebo pozorovatelé. Izrael se také těší značné ekonomické a vojenské podpoře z rozpočtu Spojených států, stejně tak velkou finanční podporu získávají státy, které uzavřely s Izraelem mírovou smlouvu - tedy Egypt a Jordánsko.

Ve své práci bych se ráda zaměřila právě na americkou zahraniční politiku v mírovém procesu na Blízkém východě, konkrétně v izraelsko-palestinském mírovém procesu.

Historie izraelsko-palestinského konfliktu je komplikovaná a pravděpodobně by na ni nestačilo ani několik bakalářských prací, proto se zaměřím na současnost a na přístup a plány administrativy Baracka Obamy.

Pro pochopení kořenů konfliktu a důvodů, z jakých Spojené státy udržují s Izraelem výjimečné vztahy, je však nutné ohlédnout se do historie. První kapitolu tedy věnuji dějinám a stručně v ní shrnuji americkou politiku v mírovém procesu na pozadí konfliktu od vzniku Státu Izrael, přes šestidenní válku v roce 1967, Jom-kippurskou válku v roce 1973 a kolo mírového jednání v Camp Davidu z roku 1979. V druhé části první kapitoly potom pokračuji vývojem po skončení studené války, tedy politikami George Bushe staršího a konferencí v Madridu a Billa Clintona s úspěšným procesem v Oslu a neúspěšným Camp Davidem II. Třetí část je věnována aministrativě George W. Bushe mladšího, plánům Cestovní mapy a vývoji v regionu v novém tisítiletí až do nástupu Baracka Obamy.

V druhé kapitole se zaměřuji na speciální vztah mezi Izraelem a Spojenými státy. Jaká je výše americké zahraniční podpory? Jakou pozici má v těchto vztazích americký židovský lobbing? Hraje zahraniční pomoc Spojených států nějakou roli v mírovém procesu? V jednotlivých částech zhodnotím postupně ekonomickou, vojenskou a diplomatickou pomoc, kterou USA poskytují Izraeli. V poslední části se podívám, jaký je přínos U.S. foreign aid v rámci mírového řešení konfliktu.

Třetí kapitola se již soustředí na samotnou politiku Baracka Obamy v Izraeli a izraelsko-palestinském mírovém procesu. V jakém stavu zanechali region Obamovi předchůdci? S jakými plány nastoupil sebevědomý Obama do úřadu? V současnosti se Barack Obama dostal do poloviny svého volebního období. Sice už plánuje předvolební kampaň pro další prezidentskou kandidaturu, čeho však během prvních dvou let svého mandátu zatím dosáhl? A nakonec - jaké jsou šance na uzavření izraelsko-palestinského míru v dnešním vroucím arabském světě?

Literatura je celkem bohatá, co se týká obecně izraelsko-palestinského konfliktu či historie Izraele. Jako příklad můžu jmenovat obsáhlé a podrobné dějiny Izraele s jednoduchým názvem Israel: A history od Martina Gilberta, dále Arabsko-izraelské války od židovského autora Chaima Herzoga nebo Dějiny arabského světa od arabského autora Alberta Houraniho.

Americká zahraniční politika je předmětěm mnoha publikací a studií, málokdy však jde o ucelený pohled na americkou zahraniční politiku v izraelsko-palestinském konfliktu

od počátku vzniku Státu Izrael až po současnost. V rámci historie pro mě byla velice přínosná publikace Lucie Hindlsové Dlouhá cesta k míru: Bill Clinton a Blízký východ nebo Peace Process: American Diplomacy and the Arab-Israeli Conflict since 1967 od Williama Quandta. Čtivou a velmi zajímavou formou podává příma svědectví o americké politice autobiografie Madeleine Albrightové - Madeleine Albright: Nejlepší ze všech možných světů.

Inspiraci jsem dále čerpala z americké agentury, která se zabývá publikováním statí zabývajících se Blízkým východem - Washington Institute for Near East Policy. Oficiální stanoviska administrativy Baracka Obamy a jeho předchůdce George W. Bushe a jejich priority jsou uvedené přímo na webových stránkách Bílého domu, stejně tak jako Národní bezpečnostní strategie z příslušných let.

Jelikož se moje práce dotýká současnosti, nejnovější vývoj samozřejmě ještě nemůže být předmětem knih a publikací a většina materiálů má tak pouze internetovou podobu. Zdrojem informací se pro mě stal například Washington Institute for Near East Policy, články z Foreign Policy, The New York Times nebo Haaretz.

Poznámky

[1] Barack Obama, Speech in Cairo - The New Beginning, Káhira, 4. 6. 2009, https://www.whitehouse.gov/the-press-office/remarks-president-cairo-university-6-04-09 (28. 4. 2011).

Seriál

  1. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  2. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  3. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  4. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  5. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  6. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  7. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
  8. Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔07.12.2011 📕2.183

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 2 weeks ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 2 weeks ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 1 month ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago