Generál Marcel Bigeard – hrdina, nebo zloduch?

Autor : 🕔16.06.2011 📕12.920

Marcel Bigeard se narodil 14. února 1916 v Toulu do rodiny vlastenecky založeného železničního dělníka. Již od svých čtrnácti let pracoval jako bankovní úředník u Société Générale. V roce 1936 nastoupil vojenskou službu. V roce 1939 byl mobilizován. Avšak v červnu 1940 byl zajat Němci. Nicméně v následujícím roce se mu podařilo uprchnout a odjet do Afriky. V Senegalu nastoupil ke koloniální pěchotě a v roce 1943 již byl podporučíkem. V roce 1944 byl vysazen v oblasti Pyrenejí, aby v departementu Ariège úspěšně vedl odbojovou skupinu. Válku zakončil v hodnosti kapitána.

Po válce byl v hodnosti majora nasazen v Indočíně, kde velel nově vytvořenému 6. koloniálnímu výsadkovému praporu. Jednotka si záhy získala dobrou pověst, neboť její příslušníci platili za fyzicky výborně připravené a neohrožené bojovníky. Bigeard byl ke svým vojákům tvrdý, ti ho přesto obdivovali. Museli se bez ohledu na okolnosti každý den holit a místo tradičního přídělu vína fasovali česnek. Bigeard patřil mezi skvělé taktiky a stál u zrodu technik protipovstaleckého boje. Pohrdal pupkatými generály z vážených rodů a rodin, kteří veleli ze zadních pozic. Sám měl ve zvyku být v čele útoku. Řada těchto armádních špiček, z nichž většina prošla vojenskou školou v Saint-Cyru, proto tohoto výstředního samorosta, který postupoval díky svým schopnostem a zkušenostem a ne předepsanému vzdělání a konexím, nesnášela a intrikovala proti němu.

V březnu 1954 byl prapor nasazen jako posila francouzské posádky u Dien-Bien-Phu. Bigeardovi muži měli za úkol vést aktivní protipovstalecký boj a bránit strategické pozice Eliane 1 a Eliane 2. Prapor zasazoval nepříteli těžké rány i přes mnohonásobnou přesilu sil Viet Minhu. Bigeard si vysloužil povýšení na podplukovníka a jeho muži velký respekt na obou stranách. Avšak celkové porážce zabránit nedokázali. Bigeard odmítl návrhy na to, aby před zajetím skryl svoji pravou totožnost. V zajetí pak nepřistoupil na požadavek Viet Minhu, aby účinkoval v propagandistickém dokumentu o svém zatčení. Po šesti měsících zajetí byl repatriován do Francie.

Dlouho v ní ovšem nepobyl, protože byl krátce poté nasazen v Alžírsku, kde velel 3. koloniálnímu výsadkovému pluku. Ten byl součástí 10. výsadkové divize, jíž velel generál Jacques Massu. Nejznámější operací pluku bylo vyčištění čtvrti Casbah od povstalců v rámci bitvy o hlavní město Alžír v roce 1957. Klíčem k úspěchu bylo použití vhodné protipovstalecké taktiky a s největší pravděpodobností též kruté výslechové metody – čili mučení zajatců. Bigeard nezastíral, že francouzští vojáci používali zostřené výslechy. Avšak upozorňoval na to, že tito vojáci byli nezřídka svědky devastujících bombových útoků povstalců na francouzské civilisty. Bigeard také popíral osobní účast na mučení, které ovšem pokládal v dané situaci za nutné zlo. Existují ovšem svědectví, která jeho účast zmiňují. Mezi jinými to uvedl i generál Massu. Známé je také označení Bigeardovy krevety – tak byli označováni zajatí povstalci shazovaní z vrtulníků do moře. Generál Paul Aussaresses dokonce uvedl, že bitva o Alžír mohla být vyhrána jen díky tomu, že nebylo přihlíženo k žádným právním normám.

Kvůli intrikám svých odpůrců byl krátce před koncem války stažen do Francie, kde cvičil mladé důstojníky v technikách neregulérního boje. Bigeard se z Alžírska vrátil jako jeden z nejpopulárnějších a nejvíce vyznamenávaných vojáků. Prezident de Gaulle si ho vážil a označoval ho za hrdinu Francie. Dobrý vztah s de Gaullem potvrdil Bigeard v roce 1961, kdy se odmítl zúčastnit puče části vojenských špiček proti prezidentovi kvůli jeho rozhodnutí vyklidit Alžírsko. Bigeard odmítal zasahovat z pozice vojáka do politiky.

V roce 1967 byl Bigeard povýšen do hodnosti brigádního generála a převzal velení francouzských sil v Senegalu. Mezi lety 1970 a 1973 velel francouzským silám na územích v Indickém oceánu. Od roku 1975 do roku 1976 zastával funkci státního tajemníka na ministerstvu národní obrany. V roce 1976 Bigeard odešel z aktivní vojenské služby a následně byl činný jako poslanec za region Meurthe a Moselle. Generál Marcel Bigeard zemřel 17. června 2011 ve věku 94 let. Během svého života obdržel celou řadu vyznamenání. Mezi hlavní patří DSO, Medaile osvobození, Válečný kříž, Velkokříž čestné legie a komandér Americké legie. Během své služby byl pětkrát zraněn v boji. Je autorem řady knih o protipovstaleckém boji.

Zdroje:
https://www.telegraph.co.uk/news/obituaries/military-obituaries/army-obituaries/7841910/General-Marcel-Bigeard.html
https://www.nytimes.com/2010/06/19/world/europe/19bigeard.html
https://www.lefigaro.fr/actualite-france/2010/06/18/01016-20100618ARTFIG00433-marcel-bigeard-la-mort-du-centurion.php
https://secretdefense.blogs.liberation.fr/defense/2010/06/le-general-bigeard-est-mort.html
https://www.france24.com/en/20100618-marcel-bigeard-veteran-french-wars-algeria-indonesia-obituary-france#
https://www.independent.co.uk/news/obituaries/general-marcel-bigeard-soldier-who-served-in-three-conflicts-and-became-an-expert-on-counterinsurgency-2015150.html
Autor : 🕔16.06.2011 📕12.920

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 2 weeks ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 2 weeks ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 1 month ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago