Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod

Autor : 🕔21.05.2010 📕7.327

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Obsah
  2. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod
  3. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 2. Autoritativní a demokratické režimy
  4. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 3. Autoritativní režimy a Latinská Amerika
  5. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 4. Venezuela a Hugo Chávez
  6. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 5. Jak se tvoří chavismus v 21. století
  7. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 6. Závěrečné zhodnocení
  8. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Použitá literatura

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Venezuelský prezident Hugo Chávez patří mezi současné nejznámější představitele Latinské Ameriky. Kroky jeho politiky nového socialismu v 21. století přinutily mnohé odborníky z řad politologů zamyslet se nad režimem, který ve Venezuele panuje. Právě prováděné politické reformy současného venezuelského prezidenta přivedly politology k jeho spojení s autoritativními režimy. Díky historickému odkazu latinskoamerických států v podobě autoritativních režimů, jež se ve spletitých dějinách tohoto regionu často objevovaly u moci, vyvstala otázka, zda se i režim Huga Cháveze nedá mezi ně zařadit.

Cílem této práce je zjistit, zda se dá režim Huga Cháveze zařadit mezi autoritativní režimy, či zda patří mezi režimy demokratické. Kritéria k tomu použitá jsou sepsána v následující kapitole. Základní obecnou metodou použitou v této práci je historicko-politologická analýza režimu Huga Cháveze. Zjištěné změny především v nově vzniklé ústavě, ekonomických strukturách země a odezvách obyvatelstva na prováděné politiky prezidenta budou následně využity jako argumenty pro závěrečné zhodnocení režimu. Pro zkoumání cíle práce budou určena kritéria, která společně s využitím historických pramenů budou použita pro samotnou analýzu režimu Huga Cháveze, pro zjištění do jaké míry naplňuje stanovená kritéria klasifikace autoritativních režimů.

Práce bude dělena, s ohledem na vymezený cíl práce, na dvě logické části. První část (kapitoly 1 a 2) se bude věnovat teoretickým podkladům pro analýzu, představení autoritativních režimů a regionu Latinské Ameriky a druhá část (kapitoly 3 a 4) poskytne hlubší analýzu a zaměří se přímo na případ Venezuely. Vymezení základních pojmů a především definování složitého pojmu autoritativních režimů jejich odlišení od ostatních typů režimů se bude věnovat první kapitola. Druhá kapitola se bude zaobírat nástinem historického vývoje politických režimů v Latinské Americe s důrazem na režimy autoritativní. Uvedení konkrétních příkladů bude následně využito k ukázání možných společných rysů se současným venezuelským politickým stavem.

Druhá část práce bude rovněž představovat autoritativní režimy ale tentokráte ve spojitosti se státem Venezuela. Autoritativní režimy hrají v historii politického systému Venezuely podstatnou úlohu, a proto je nutné vzhledem k cílu práce zasadit současný režim do kontextu dějin. Třetí kapitola bude věnována historii tohoto jihoamerického státu především na změny v politických systémech v zemi a jejich efektech na tamní obyvatelstvo. Dále pak přiblíží osobnost Huga Cháveze a události, které ho ovlivnili, a nastíní důvody pro jeho styl vlády. Na závěr pak shrne nejdůležitější události z prvních dvou Chávezových funkčních období. Čtvrtá kapitola pak bude věnována změnám v politických, ekonomických a sociálních strukturách Venezuely pod vedením Huga Cháveze. Zde bude položeno mnoho důležitých argumentů pro závěrečné zhodnocení Chávezova režimu.

Závěrečná kapitola bude analyzovat na základě předložených faktů Chávezův režim a dle daných kritérií z první kapitoly se bude pokoušet odpovědět na otázku uvedenou v cíli práce.

Analýzou režimu Huga Cháveze se zabývá z různých pohledů celá řada odborných textů. V práci jsem vycházel především z následujících publikací Wilpert, Gregory. 2007. Changing Venezuela by taking power : the history and policies a Ellner, Steve a Salas, Miguel Tinker. 2007. Venezuela: Hugo Chávez and the decline of an "exceptional democracy," které přinášejí ucelený pohled na změny v politických, ekonomických a sociálních strukturách Venezuely před a po nástupu Huga Cháveze k moci, což následně posloužilo k analýze těchto kroků a přijatých zákonů s ohledem na cíl práce. Autoři se soustřeďují především na dopady změn v ekonomických a sociálních politikách státu. Pro historické pozadí cesty k moci a samotné osoby Huga Cháveze byla využita další publikace Marcano, Cristina a Tyszka, Alberto Barrera. 2007. Hugo Chávez, která podává širší pohled na zázemí současného prezidenta. Některé z primárních dokumentů především analyzované zákony venezuelské vlády byly relativně dobře dostupné. Zároveň krom internetových stránek venezuelské vlády bylo nutné také citovat i některé internetové zpravodajské servery vzhledem k důležitým událostem, které se staly na začátku letošního roku.

Jak již vyplývá z předchozího textu, vzhledem k obsáhlosti tématu, se tato práce nesnaží poskytnout detailní popis veškerých autoritativních režimů Latinské Ameriky. Omezuje se na zhodnocení současného venezuelského režimu, za využití zevrubného přehledu historických souvislostí latinskoamerických autoritativních režimů.

Seriál

  1. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Obsah
  2. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod
  3. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 2. Autoritativní a demokratické režimy
  4. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 3. Autoritativní režimy a Latinská Amerika
  5. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 4. Venezuela a Hugo Chávez
  6. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 5. Jak se tvoří chavismus v 21. století
  7. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 6. Závěrečné zhodnocení
  8. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Použitá literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔21.05.2010 📕7.327

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago