Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod

Autor : 🕔21.05.2010 📕6.889

Seriál

  1. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Obsah
  2. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod
  3. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 2. Autoritativní a demokratické režimy
  4. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 3. Autoritativní režimy a Latinská Amerika
  5. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 4. Venezuela a Hugo Chávez
  6. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 5. Jak se tvoří chavismus v 21. století
  7. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 6. Závěrečné zhodnocení
  8. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Použitá literatura

Podobné články

Další články autora

Venezuelský prezident Hugo Chávez patří mezi současné nejznámější představitele Latinské Ameriky. Kroky jeho politiky nového socialismu v 21. století přinutily mnohé odborníky z řad politologů zamyslet se nad režimem, který ve Venezuele panuje. Právě prováděné politické reformy současného venezuelského prezidenta přivedly politology k jeho spojení s autoritativními režimy. Díky historickému odkazu latinskoamerických států v podobě autoritativních režimů, jež se ve spletitých dějinách tohoto regionu často objevovaly u moci, vyvstala otázka, zda se i režim Huga Cháveze nedá mezi ně zařadit.

Cílem této práce je zjistit, zda se dá režim Huga Cháveze zařadit mezi autoritativní režimy, či zda patří mezi režimy demokratické. Kritéria k tomu použitá jsou sepsána v následující kapitole. Základní obecnou metodou použitou v této práci je historicko-politologická analýza režimu Huga Cháveze. Zjištěné změny především v nově vzniklé ústavě, ekonomických strukturách země a odezvách obyvatelstva na prováděné politiky prezidenta budou následně využity jako argumenty pro závěrečné zhodnocení režimu. Pro zkoumání cíle práce budou určena kritéria, která společně s využitím historických pramenů budou použita pro samotnou analýzu režimu Huga Cháveze, pro zjištění do jaké míry naplňuje stanovená kritéria klasifikace autoritativních režimů.

Práce bude dělena, s ohledem na vymezený cíl práce, na dvě logické části. První část (kapitoly 1 a 2) se bude věnovat teoretickým podkladům pro analýzu, představení autoritativních režimů a regionu Latinské Ameriky a druhá část (kapitoly 3 a 4) poskytne hlubší analýzu a zaměří se přímo na případ Venezuely. Vymezení základních pojmů a především definování složitého pojmu autoritativních režimů jejich odlišení od ostatních typů režimů se bude věnovat první kapitola. Druhá kapitola se bude zaobírat nástinem historického vývoje politických režimů v Latinské Americe s důrazem na režimy autoritativní. Uvedení konkrétních příkladů bude následně využito k ukázání možných společných rysů se současným venezuelským politickým stavem.

Druhá část práce bude rovněž představovat autoritativní režimy ale tentokráte ve spojitosti se státem Venezuela. Autoritativní režimy hrají v historii politického systému Venezuely podstatnou úlohu, a proto je nutné vzhledem k cílu práce zasadit současný režim do kontextu dějin. Třetí kapitola bude věnována historii tohoto jihoamerického státu především na změny v politických systémech v zemi a jejich efektech na tamní obyvatelstvo. Dále pak přiblíží osobnost Huga Cháveze a události, které ho ovlivnili, a nastíní důvody pro jeho styl vlády. Na závěr pak shrne nejdůležitější události z prvních dvou Chávezových funkčních období. Čtvrtá kapitola pak bude věnována změnám v politických, ekonomických a sociálních strukturách Venezuely pod vedením Huga Cháveze. Zde bude položeno mnoho důležitých argumentů pro závěrečné zhodnocení Chávezova režimu.

Závěrečná kapitola bude analyzovat na základě předložených faktů Chávezův režim a dle daných kritérií z první kapitoly se bude pokoušet odpovědět na otázku uvedenou v cíli práce.

Analýzou režimu Huga Cháveze se zabývá z různých pohledů celá řada odborných textů. V práci jsem vycházel především z následujících publikací Wilpert, Gregory. 2007. Changing Venezuela by taking power : the history and policies a Ellner, Steve a Salas, Miguel Tinker. 2007. Venezuela: Hugo Chávez and the decline of an "exceptional democracy," které přinášejí ucelený pohled na změny v politických, ekonomických a sociálních strukturách Venezuely před a po nástupu Huga Cháveze k moci, což následně posloužilo k analýze těchto kroků a přijatých zákonů s ohledem na cíl práce. Autoři se soustřeďují především na dopady změn v ekonomických a sociálních politikách státu. Pro historické pozadí cesty k moci a samotné osoby Huga Cháveze byla využita další publikace Marcano, Cristina a Tyszka, Alberto Barrera. 2007. Hugo Chávez, která podává širší pohled na zázemí současného prezidenta. Některé z primárních dokumentů především analyzované zákony venezuelské vlády byly relativně dobře dostupné. Zároveň krom internetových stránek venezuelské vlády bylo nutné také citovat i některé internetové zpravodajské servery vzhledem k důležitým událostem, které se staly na začátku letošního roku.

Jak již vyplývá z předchozího textu, vzhledem k obsáhlosti tématu, se tato práce nesnaží poskytnout detailní popis veškerých autoritativních režimů Latinské Ameriky. Omezuje se na zhodnocení současného venezuelského režimu, za využití zevrubného přehledu historických souvislostí latinskoamerických autoritativních režimů.

Seriál

  1. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Obsah
  2. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod
  3. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 2. Autoritativní a demokratické režimy
  4. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 3. Autoritativní režimy a Latinská Amerika
  5. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 4. Venezuela a Hugo Chávez
  6. Autoritativní režimy v Latinské Americe... : 5. Jak se tvoří chavismus v 21. století
  7. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 6. Závěrečné zhodnocení
  8. Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: Použitá literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔21.05.2010 📕6.889

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 6 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 2 weeks ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 2 weeks ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 1 month ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago