Stíhači v boji II

Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 81.134,- Kč
♡ Chci přispět

Afroamerické obyvatelstvo to nemělo v předválečných Spojených státech jednoduché. Dokonce ani, když chtělo za svou nevděčnou vlast položit život. Náhled na celou věc změnila hrstka pilotů, kterým se říkalo Tuskegee Airmen.

Vojáci černé pleti byli ministerstvem války považováni za podřadné, neschopné zvládnout složité moderní zbraně a byli odsouzeni k plnění pomocných úloh. Řízení stíhacího letounu pro ně nepřicházelo vůbec v úvahu.

Až prezident Roosevelt pod nátlakem Národní asociace pro rozvoj barevného obyvatelstva NAACP (National Association for the Advancement of Colored People) a dokonce i své vlastní manželky nařídil v roce 1939 otevření pilotního kurzu pro černošské studenty.

První letecká jednotka s čistě černošským personálem byla 99. Squadron nasazená ve Středomoří.

V červnu 1944 se k ní připojily další tři černošské peruti a společně 332. Fighter Group … známou jako Tuskeee Airmen. Jejich letouny s červeně pomalovanými ocasy si brzy vybojovaly respekt, především při doprovodech bombardérů, které pokud byly pod dohledem 332. FG utrpěly jen minimální ztráty.

Přesto piloti bombardérů dlouho odmítali uvěřit, že Mustangy s rudými ocasy pilotují černoši. Postupně však nedůvěra opadla a 322. se stala při eskortách žádanou skupinou.

Jedním z významných dnů byl 18. červenec 1944. Ten den, se pilotům 332. FG při náletu na Memingen podařilo sestřelit 12 německých stíhaček. Významného úspěchu dosáhl poručík Clarence „Lucky“ Lester. Kolik letadel sestřelil, se dozvíte v úvodu dvanácté části seriálu Stíhači v boji, nazvané Letci z Tuskegee.

Činnost 332, stíhací skupiny byla významná i z jiného důvodu. Její piloti se 24. srpna 1944 zúčastnili eskorty bombardérů 15. letecké armády útočících na leteckou základnu Luftwaffe v Pardubicích. Při této akci došlo k celé řadě leteckých soubojů. Poručík Charles McGee sestřelil jeden Fw -190. Celá akce je pro nás o to zajímavější, že se jí věnuje hlavní pasáž dvanáctého dílu seriálu Stíhači v boji, nazvaného Letci z Tuskegee a souboj je detailně rozebrán.

Že byly předsudky vůči černošským pilotům zcela neoprávněné, dokazuje souboj Mustangů 332. FG s nejmodernějšími stíhačkami německé Luftwaffe, s proudovými Me-262. Ty svou maximální rychlostí převyšovaly všechny spojenecké stíhačky. Pilotů, kterým se rychlý letoun podařilo dostihnout a sestřelit bylo pomálu. Mimo jiné i proto, že setkání s tímto letounem bylo vzácné a zájemců o cenný úlovek do sbírky mnoho.

Pilotům 332. FG se podařilo nad Berlínem utkat se čtveřicí Me-262, které útočily na americké bombardéry. Jak souboj dopadl, se dozvíte v závěru dvanáctého dílu seriálu Stíhači v boji, nazvaného Letci z Tuskegee.

Na konci války měla 332. stíhací skupina (332. Fighter Group) na kontě 108 sestřelených nepřátelských letadel, piloti obdrželi 744 leteckých medailí, 150 záslužných křížů letectva, 14 bronzových hvězd a jednu stříbrnou hvězdu.

Přesto se piloti vrátili do rasově segregovaných Spojených států a už při vystupování z lodi je vítaly ukazatele „bílí vojáci vlevo“, „barevní vpravo“.

Problém rasové segregace se podařilo vyřešit až v roce 1948 rozkazem prezidenta Trumana. Dnes je služba v ozbrojených silách Spojených států otevřená pro muže i ženy bez rozdílu barvy pleti.

Více o celém seriálu na stránkách