Literární soutěž - příspěvek č.12

Autor : 🕔25.01.2009 📕5.321
Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Autor: Lukáš Herma

Já nezapomněl

Je vlahý podzimní večer. Už padla tma. Tichá londýnská ulice. Míjí mě několik pozdních chodců. Nikomu z nich není vidět do tváře, lampy jsou stále tmavé. Stejně tak i zástupy oken v okolních domech. Z jednoho probleskl paprsek světla, pohotová ruka ho rychle zadusila roletou. Nebe je tmavé, zamračené, asi se schyluje k bouři. Vzduchem se nese až podezřelý klid. Opírám se o jednu z mrtvých lamp. 

V ústech pomalu převracím doutnající cigaretu. Líně potahuji. Z kapsy saka vyndávám malé cibulové hodinky. 9:45, už tu dávno měla být. Prostupuje mě neurčitý pocit strachu. Není dobré se v těchto dobách zdržovat venku dlouho do noci. Napínám sluch a těkajícíma očima sleduji zamračenou oblohu. Bum! V dálce někdo práskl dveřmi a mně se málem zastavilo srdce. Zastavilo a vzápětí rozběhlo třikrát tak rychle.

V duchu si nadávám a nutím se ke klidu. Nasávám teplý cigaretový kouř a studený londýnský vzduch. Vypadá to, že dnes bude klid. Nádech, výdech, nádech, výdech. Tep se vrátil do normálu. Oheň na cigaretě se nebezpečně přiblížil k mým rtům. Házím oharek na zem a dusím ho podrážkou.

Co to bylo? Zpozorněl jsem a zaposlouchal se. Nic. Asi se mi jen něco zdálo. Ne, opravdu, kolena se začala pod mým tělem podlamovat. Tenhle zvuk poznám vždy a všude. Zpěv ďáblů, ďáblů přilétajících na perutích s hákovým křížem, nesoucích smrt. Ju-88. Symbol strachu a smrti pro každého obyvatele tohoto prokletého města. Motory se ozývají stále blíž a blíž. Zní mi v hlavě. Běžím k nejbližšímu krytu. 

Uši trhá další zvuk. Tentokrát ječí a kolísá zároveň. Obsluha sirén si konečně všimla přilétající smrti. Lidé vybíhají z domů. Panika ničí i jakýkoli náznak organizovanosti. Dostal jsem se do bunkru právě včas. Apokalyptický řev začíná doplňovat pískot padajících bomb a křik těch, co neměli štěstí. Půda se chvěje pod nohama, přijde mi, jako by naříkala samotná Země. 

Záchvěvy jsou stále mohutnější, to znamená, že bomby dopadají blízko. V našem bunkru se nějaké dítě rozbrečelo, je to holčička, asi pětiletá. Maminka se ji snaží uklidnit, ale ani ona nemá daleko k slzám. Obě mají přes noční košile přehozené jen kabáty. Cítím s nimi jakési spříznění, strach spojuje nás všechny. Muži se to snaží zakrýt. Utěšují manželky, děti. Bojí se ale úplně stejně. Vidím jim to na očích, nejedno se podezřele leskne, zorničky jsou rozšířené. 

Dělá se mi mdlo. Někdo nechává kolovat placatku. Zhluboka si přihnu. Je v tom cosi uklidňujícího, jak se kořalka propaluje až do žaludku. V břiše se mi rozlévá příjemné teplo. Jen nerad posílám alkohol dál. V duchu si představuji, jak startují letky blenheimů, jak sestřelují tyhle ďábly z nebes.

Vteřiny se táhnou jako smrad, minuty jsou nekonečné. Dokázal jsem rozeznat zvuk, který mi vyhnal úsměv do tváře. Pár nácků to má za sebou. Po věčnosti, i když mi moje hodinky tvrdí, že to bylo jen pár minut, je konec. Vycházím z bunkru. 

Na místě, kde stála moje lampa, je jen kráter. Ulici osvětluje zář plamenů, tvořící na zdech tančící duchy, je jako rubáš těch, co se do bunkru nedostali včas. Pod botami křupe rozbité sklo. Na ulici leží kusy těl. Jako ve snách procházím kolem smrti. Mimovolně svírám ruku v pěst. NE! NE! Prosím! Hlava se brání věřit tomu, co říkají oči. To předtím se týkalo ostatních, ale tohle mě zasáhlo do srdce. Moje nedochvilná láska tam leží napůl zavalená sutí. Běžím k ní. Vytřeštěné oči pozorují díru v břiše, kudy z ní unikl život. Poklekám a beru její dlaň do svých. Ještě je teplá, líbám ji a tiše pláču. Začíná pršet, jako kdyby se mnou truchlila i nebesa. 

Je vlahý podzimní večer, trochu fouká. Už padla tma. Stejná londýnská ulice. Kolem prochází spousta lidí. Jen někteří spěchají. Okna jsou rozsvícená, ozývá se hudba a hukot dopravy. Nebe je jasné. Lampy září jako malé hvězdy. 

Autor : 🕔25.01.2009 📕5.321

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 1 week ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • neznasam_klamstvo Pri streľbe v kasárňach zahynula len jedna žena. Druhá žena a dve deti boli len ľahko zranené, boli ošetrené spolu s preživšími vojakmi na ošetrovni v kasárňach a pokračovali v ceste do nemecka! Preživších vojakov odviezli partizáni a neskôr...

    Bratři Mašínové - fakta · 3 weeks ago