Informace nebo provokace?

Autor : 🕔23.09.2008 📕5.718

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Smějí média jen informovat a nikoliv provokovat anebo je jim dovoleno provokovat s cílem přiblížit podstatu informace? Podobnou otázku si lze položit v souvislosti se dvěma nedávnými případy z Francie.

Na žádost obhájců byl jeden kriminální případ před soudem v Rennes odložen „z formálních důvodů“. Na první pohled nic mimořádného. Leč šťouralům věc nedala spát. Obžalovaní jsou totiž muslimové a počátkem září začal muslimský postní měsíc. Co kdyby odklad procesu a ramadán spolu souvisely. Šli s tím do novin a vyšlo najevo, že obhájci obžalovaných dosáhli odložení procesu s odvoláním na ramadán. Obžalované prý povinný muslimský půst, který začal počátkem září, příliš vyčerpává, než aby byli schopni stanout před soudem.

Smrt deseti francouzských vojáků v Afghánistánu v minulém měsíci nepřestává veřejnost šokovat a děsit. Velkou polemiku proto vyvolala reportáž zveřejněná v týdeníku Paris Match. Dávat promluvit afghánským tálibům, dokonce těm, jenž mají francouzské mrtvé na svědomí. Hanebná vstřícnost médií nezdravému „čumilství“ anebo provokace s cílem informovat?

Na oko vypadá první případ otřepaně. Soud a advokáti přikryli skutečný motiv odkladu soudního jednání neškodnými „formálními důvody“. Leč tisk dokázal pod zdánlivě banální informací najít stále běžnější nešvar. Osobní „práva“ a dílčí zájmy se příliš snadno stavějí proti zájmu veřejnému, jenž v daném případě zní neztěžovat a nezdržovat práci soudům. Projevy nezdravé tolerance se množí. Nejprve se kupříkladu zahaleným ženám povolilo vstupovat do jednacích síní francouzských občanských a tudíž nenáboženských soudů. Pak se bez sebemenší výhrady a apelu na respekt k sekularismu francouzského práva nechaly svědčit před porotami. Nakonec se akceptuje jako argument pro odklad soudního jednání výlučně náboženská záležitost, totiž ramadán. Média u veřejnosti „vyprovokovala“ zamyšlení nad závažným jevem – nad neznatelně, ale jistě postupující degradací sekulárního občanského prostředí země.

Bezprostřední dojem z druhého případu je odpudivý. Fotografie ukazují vrahy a jejich válečnické rekvizity. A pak rozhovor s jedním z tálibů, jenž bez vzrušení a do detailů popisuje přípravu a realizaci masakru francouzských pěšáků v Afghánistánu. Drsná pravda nežádala něco podobného. Redakce se hájí tím, že reportáž je apolitická a nechtěla víc, než ukázat pachatele smrtonosné potyčky. Mezi brutální skutečností krvavého divadla, jehož souvislosti nejsou autorkou dosud plně objasněny, a chybí nadhled, zamyšlení. Zůstává jen holá zvědavost ohledně jedné skupiny nepřátel Francie a křesťanského Západu, sebevědomé a hrdé na své zabíjení, jež vydává za „legitimní obranu“.

Není na místě pohoršovat se nad servilností médií před pokleslým sklonem čtenářstva hltat senzace a okukovat bolest a trápení druhých. Navíc, když toto pohoršování jde ruku v ruce s hlasy bravurních expertů, volající po návratu tálibů na afghánskou veřejnou scénu, přestože je dobře známo, jaké představy mají ti barbaři a nesmiřitelní muslimští konzervativci o politice, společnosti a lidstvu.

Je inkriminovaná reportáž odrazem takových scestných názorů a má být snad i jejich reklamou? Pokud čtenáři nejsou nenapravitelní tupci, kteří zaměňují legitimní obranu s šílenstvím fanatiků, pak je tomu spíše naopak. Autorka nedodala tálibům na věrohodnosti a nestaví je do lepšího světla. Jen způsob obrany, kterým nyní čelí vlně kritiky redakce, není v pořádku. Vyrukovala se štítem nestranné informace. Do této kolonky lze sotva vtěsnat případ, jenž chtě nechtě musí přetékat pochopitelnými emocemi, zejména pak u rodin zabitých vojáků. Copak mezi tragédií Francouzů, kteří nepřišli do Afghánistánu posedlí chutí zabíjet a připouštějí, že jejich mise není nekritizovatelná, a přestřelkou tálibů, pro něž každý mrtvý cizinec je vítězstvím, existuje nějaká rovnocennost?

Autorce reportáže by bývalo slušelo, kdyby zpovídanému tálibovi více odporovala. Patrně tak neučinila z obavy, aby ho nerozzlobila. Osvětlila tak jen okolnosti potyčky, aniž by zazněly širší představy, jež mají tálibové uchystány pro zemi a její lid. Škoda. Prozradilo by se, že jsou to vize scestné a hrůzné. Zmínku zaslouží i fakt, že delikátní téma zadal bohatý a známý týdeník mladé nezávislé novinářce bez velkých zkušeností. Proč asi? Nabízí se jednoduchá odpověď. Vyjde mu to levněji a nic neriskuje.

A co když tu byl ještě další motiv? Sazka na snaživé novinářské mládí. Nemá snad méně zábran a více chuti vnášet do médií provokace? Viděno přes současný trend médií nejen komentovat události, zajišťovat komunikaci politiků s veřejností a zachycovat ekonomickou a finanční realitu, ale čas od času vyvolat rozruch, je takové vysvětlení docela logické. Dá se dokonce i pochopit. S jedinou výhradou. Šokování a hrabání se v nechutnostech nesmí zůstat konečnou metou, nýbrž pouze prostředkem, jak se přiblížit ke skutečnému stavu věcí a událostí. Jistě, taková akrobatická bravura se neobejde bez profesionality a pevných morálních zásad.

Tak tedy, informace nebo provokace? Z uvedených příkladů vidno, že to občas funguje ruku v ruce. Jednou je informace osvětlující provokací, podruhé provokace vytahuje na světlo informace a iniciuje zdravou polemiku.

Převzato se svolením autora z
https://muller.blog.idnes.cz/c/49249/Informace-nebo-provokace.html
Autor : 🕔23.09.2008 📕5.718

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago