Česká krev

Autor : 🕔01.08.2003 📕13.534

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Česká krev
  2. Česká krev
  3. Česká krev
  4. Česká krev
  5. Česká krev
  6. Česká krev
  7. Česká krev

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč
♡ Chci přispět

Příloha

Jména českých rytířů, kteří zahynuli spolu s Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku zmiňuje jedna pozdější veršovaná báseň, tato jména však nejsou potvrzena dobovými prameny. Do této skupiny patří např.:

Dalibor z Kozojed – červenozlatě polcený štít se třemi zlatými koulemi v rudém poli. Figura tří koulí, vyjadřujících podle středověké symboliky sféru lásky, moudrosti a přírody, byla ve středověku velmi oblíbená.

Valkún z Pořešína – Zlatá střela v modrém poli. Obliba a rozšířenost této erbovní figury, znázorňované vždy s nepoměrně velkým hrotem a opeřením, aby dobře vykryla plochu štítu, vyjadřuje značnou střeleckou zálibu našich předků. Český vladycký rod, příbuzný s Bavory ze Strakonic, připomínaný v letech 1315 – 1423 na hradě Pořešín u Kaplic.

Soudobé zprávy jmenují s určitostí tyto rytíře:

Jindřich z Rožmberka – planá rudá pětilistá růže ve stříbrném poli. Znamení této růže nosil na svém štítě starý rod Vítkovců sídlících na jihu Čech. Podle staré legendy rozdělil předek rodu Vítek z Prčice svým pěti synům rodové panství a každému dal do erbu znamení růže v různých barvách tak, aby se jednotlivé větve rodu od sebe odlišily. Jeho potomci zdědili skutečně veliký kus země na jihu království a jednotlivé větve rodu tak záhy nabyly významu samostatných rodů. Nejvýznamnější z nich byli páni z Rožmberka, český panský rod, který (především v 15. a 16. století) „byl první po králi a proto také v osudy země mocně zasahoval, maře nejednou zámysly králů a stran“. Jindřich byl nejstarším synem nejvyššího královského komorníka Petra z Rožmberka.

Jindřich z Klimberka – Zlaté kolo v černostříbrně děleném štítě. Starý německý panský rod sídlící od 13. století na Moravě. Jan z Klimberka byl za panování krále Václava II. přijat za obyvatele Českého království. Jeho syn Jindřich bojoval po boku Jana Lucemburského u Kresčaku, kde „vedl slepého krále skrze spojené uzdy mezi svým a královým koněm. Do poslední chvíle byl při králi a hrdinsky s ním zahynul.“ (z druhé strany vedl krále Jindřich Mnich Basilejský – „Tam u uzdy jeho koně byl Moine de Bale, který jej nikdy neopustil“ )

Jindřich Bítovský z Lichtenburka – dvě zkřížené černé ostrve ve zlatém poli. Figura tvořená sukovitými kmeny stromů s pahýly po osekaných větvích k zlézání hradeb. Erb jednoho z nejmocnějších českých rodů Ronovců, kteří ovládali již ve 12. století velká území na severu Čech. Z rozrodu Ronovců odvozovalo svůj původ několik významných českých rodů. Také samozřejmě Lichtenburkové, starý český panský rod, větev Ronovců, stojící vždy věrně při Českém království. Smil Světlický, předek rodu, byl v letech 1193 – 1197 druhem knížete a pozdějšího krále Přemysla I. Otakara v jeho vyhnanství. Jeden z jeho potomků Smil (zemřel 1269), proslul svojí odvahou a dovedností v rytířských turnajích, při nichž si dle kronik vydobyl roku 1248 v německých oblastech znamení červeného kapra do klenotu svého erbu. Na svém panství na horním toku Sázavy otevřel stříbrné doly, které mu přinesly takové bohatství, že se stal jedním z předních šlechticů své doby. V pol. 13. století založil hrad Lichtenburk (Lichnici), která se stala kolébkou rodu. Ten se pak dělil na českou a moravskou větev. Česká větev se pak dále dělila na dvě odnože - Krušiny a Pykny. Z Krušinů proslul zejména Jan Krušina, nejvyšší purkrabí v letech 1404 – 1407 a především pak jeho syn Hynek Krušina, jenž byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu. Jeho zásluhou zvítězili husité pod Vyšehradem. Bítovští z Lichtenburka sídlili od konce 13. stol. na Moravě kde počátkem 14. stol. získali hrad Bítov a později i Vranov, Jemnici, Moravské Budějovice a další panství.

Heřman z Miličína – pokosem dělený černozlatý štít. Starý český rod z Miličína u Votic, kde se poprvé připomíná roku 1283. Heřman z Miličína byl v družině krále Jana Lucemburského a roku 1322 bojoval po jeho boku v bitvě u Mühldorfu s takovou odvahou, že „dvě dlouhé ulice mrtvol po sobě zanechal“. Král Jan mu za jeho odvahu věnoval mimo jiné i hrad Kamýk. V erbovníku české šlechty se hovoří o tom, že jeho syn, také Heřman, padl s králem Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku, přičemž byl posledním z české větve rodu.

Autor : 🕔01.08.2003 📕13.534

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře