Fort Sumter

Autor: hambac 🕔︎︎ 👁︎ 35.960

Každá válka má nějakou příčinu a záminku. Příčiny americké občanské války jsou všeobecně známy, co bylo ale záminkou?

Fort Sumter byla pobřežní pevností, součástí obranného systému Charlestonského přístavu spolu s Fort Moultrie a Pinckney Castle, a nacházela se přímo v jeho ústí na malém ostrůvku. Měla půdorys ve tvaru pětiúhelníku a nebyla ještě dokončena. Během níže zmíněných událostí tvořilo její posádku 73 mužů.

Reklama

Již od prosince 1860 bylo předmětem jednání mezi vládou Jižní Karolíny a federální vládou ve Washingtonu vlastnictví těchto opevnění. Vládě v Charlestonu se nelíbilo, že by na jejím území zůstala cizí vojska. Proto vyslala své zástupce do Washingtonu, aby požádali o předání těchto pevností. Došlo jen k dočasné dohodě, podle které pevnosti zůstaly v rukou federálních vojsk, jejich posádka však nesměla být zásobována ani posilována a také nemělo docházet k žádným úpravám. Konečná jednání měla proběhnout až později. Celá federální posádka čítající 73 mužů pod velením maj. Roberta Andersona obývala pouze Fort Moultrie, zbylé pevnosti zůstávaly prázdné. 26. 12. 1860, šest dní po odtržení Jižní Karolíny, se Anderson rozhodl přemístit do lépe bránitelného Fort Sumter. Své rozhodnutí ospravedlňoval obavou z útoku rebelů, kteří obsazením kopce nad Fort Moultier mohli kontrolovat celou tuto pevnost.

Tímto aktem, který byl Jižany považován za porušení smlouvy, však vyvolal v Charlestonu pobouření a byl guvernérem vyzván, aby pevnost opustil. To ale odmítl a začal F. Sumter připravovat na obranu. Mezitím byly rebely obsazeny F. Moultier, Pickney Castle a zbrojnice v Charlestonu. Zde bylo zabaveno značné množství ručních zbraní a děl, později použitých proti F. Sumteru.

Uplynuly dva měsíce, během kterých opustilo Unii dalších šest států. Obě strany se v Charlestonu připravovaly na střetnutí. Anderson žádal posily a jeho protivníci zatím reaktivovali staré pevnosti a stavěli nové palebné postavení pro baterie.

4. 3. 1861 byl Abraham Lincoln inaugurován do funkce prezidenta USA, což nadobro pohřbilo jakékoliv snahy o mírové urovnání. Lincoln, vědom si této skutečnosti, potřeboval, aby „první vystřelil“ Jih, čímž by získal na svou stranu doposud nerozhodnuté státy. Možnost se naskytla právě v Charlestonu.

8. 4. 1861 Lincoln informoval guvernéra Jižní Karolíny, že hodlá do pevnosti dodat posily a zásoby. Veliteli konfederačních vojsk v Charlestonu, generálu P. G. T. Beauregardovi, bylo nařízeno vyklidit pevnost, v případě nutnosti silou. 11. 4. bylo maj. Andersovi doručeno ultimátum. Odpověděl, že se vzdá 15. 4. v poledne, pokud do té doby nedostane jiné rozkazy nebo zásoby.

12. 4. se však objevily federální lodě a gen. Beauregard ve 3.20 ráno ozámil, že za hodinu spustí palbu. Tak se také stalo a ve 4.30 vystřelil moždíř z Fort Johnson, jedné z reaktivovaných starých pevností. Padly první výstřely americké občanské války. Postupně se přidaly všechny baterie a pevnosti kolem F. Sumteru vybavené 8, 9 a 10ti palcovými moždíři a 16, 24 a 32liberními děly.

Andersonova nejtěžší výzbroj byla umístěna na střeše pevnosti v nechráněných postaveních. Proto se rozhodl pro střelbu z děl umístěných v kasematách ve spodním patře. Kvůli problémům s municí (nešikovně uskladněna, nedostatek knotů) byl však první obranný výstřel vypálen až v 7.00. Této „cti“ se dostalu kpt. Abneru Doubledayovi, druhému nejvyššímu důstojníkovi v objektu. I tak ale nadále stříleli pomalu, aby šetřili munici.

Reklama

Zápalné střely protivníka způsobily ve Fort Sumteru několikrát menší požáry dřevěných budov na nádvoří, vždy se je ale podařilo zvládnout. Ovšem 13. 4. kolem 10.00 se oheň vymkl kontrole a došlo k výbuchu uskladněného střelného prachu. Posádka ještě chvíli odolávala, ale po poledni byla vyvěšena bílá vlajka.

Po 33 hodinách mohutného ostřelování (jenom z Fort Moultier vypálili téměř 2500 střel) Fort Sumter kapituloval. Dva muži padli. Federální lodě po celou dobu nečinně zůstávaly na otevřeném moři a nijak se nepokusily obležené posádce pomoci. Následovaly čtyři roky války, jež si vyžádala na 620 tisíc padlých a úplně zpustošila jižanské státy USA.

Zdroje:
www.us-civilwar.com
www.civilwarhome.com
www.sonofthesouth.net

 

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více