Samohybný minomet
Historie samohybného minometu PRAM-S sahá až na konec sedmdesátých let dvacátého století, kdy se Československá lidová armáda začala poohlížet po nové dělostřelecké výzbroji. První výzkumné práce se v národním podniku Konštrukta Trenčín rozběhly v roce 1978. Jejich cílem bylo ověřit základní technicko-taktické parametry, protože se jednalo o první prostředek tohoto typu konstruovaný v tehdejším Československu. Samotný vývoj se rozeběhl v roce 1980, šéfkonstruktérem se stal Anton Kubán. O rok později byla vyhotovena technická dokumentace pro výrobu prototypů, jež byly dokončeny na konci roku 1982. Léta 1983 – 1985 byla obdobím zkoušek. Prototypy minometů se testovaly ve všech ročních podmínkách a na základě získaných poznatků se několikrát modifikovaly. V roce 1990 bylo v podniku ZŤS Dubnica nad Váhom vyrobeno 12 exemplářů ověřovací série. Kvůli dohodám o snížení konvenčních zbraní se však do výzbroje armády nedostaly a byly skladovány ve VÚ 010/01 Záhorie.
Náklady na vývoj minometu dosáhly částky (v cenách roku 1984) 86 965 984 Kčs. Cena vývoje minového náboje 120 OFd se vyšplhala na 63 822 942 Kčs.
Automaticky nabíjený samohybný minomet PRAM-S je postaven na bázi prodlouženého podvozku BVP-1.
Podvozek se skládá ze sedmi párů pojezdových kol, čtyř párů vodících kladek, jednoho páru hnacích kol v přídi a jednoho páru napínacích kol v zádi vozidla. Pancéřování vozidla zajišťuje ochranu před palbou lehkých pěchotních zbraní a střepinami dělostřeleckých granátů.
V pravé přední části prostředku se nachází motorový prostor. Zde je umístěna převodovka s pěti převodovými stupni pro jízdu vpřed a jedním pro jízdu vzad. Na ni navazuje naftový, kapalinou chlazený motor UTD-20 s uspořádáním válců do V pod úhlem 120°. Maximální výkon motoru při 2 600 otáčkách za minutu činí 220 kW. Celý motorový prostor je od zbytku vozidla oddělen tepelně a zvukově izolovanou přepážkou.
V levé přední části prostředku, vedle motoru je řidičský prostor. Zde se nachází sedačka řidiče, ovládací ústrojí vozidla, přístrojová deska a pozorovací přístroje. Řidič se mj. podílí na převedení zbraně z pochodové do bojové pozice a naopak.
Ve střední a zadní vyvýšené části vozidla je umístěn vlastní bojový prostor. Na jeho levé přední straně je umístěno stanoviště mířiče, který zaměřuje cíle a podle rozkazů velitele vede palbu. Po jeho pravé straně se nalézá automatický, zezadu nabíjený minomet ráže 120 mm. Nabíjecí automat se skládá z elevační části, nabíjecího zařízení a dopravníku. K zaměření cíle slouží mechanický zaměřovač NZ-81 s indikátorem a dělový dalekohled PP-81.
Palebný průměr činí 80 ks minových nábojů. V dopravníku je uloženo 21 kusů minových nábojů. Další munice je uložena v zásobnících po stranách zadní části prostředku. Levý zásobník je určen pro uložení 35 kusů a pravý pro 24 kusů minových nábojů.
V pravé přední části nástavby se nalézá pracoviště velitele, jemuž je k dispozici věžička s příklopem, v níž je umístěn pozorovací přístroj TKN-3B. V zadní části samohybného minometu své úkoly vykonává čtvrtý člen osádky, nabíječ. Ten plní dopravník municí a upravuje parametry minových nábojů (náplň, zapalovač). Pokud nastane potřeba, obsluhuje doplňkovou výzbroj prostředku - protiletadlový kulomet NSV ráže 12,7 mm (zásoba munice: 300 ks) a protitankový raketový komplet 9K113 Konkurs (zásoba munice: 3 ks PTŘS 9M113).
Před účinky chemických, biologických a jaderných zbraní je osádka chráněna filtroventilačním zařízením. K odhalení těchto látek slouží přístroj GO-27.
Samohybný minomet slouží k palebné podpoře mechanizovaného praporu, tzn. k eliminaci protivníkovi živé síly, lehce pancéřovaných prostředků a lehkých polních krytů. Předností prostředku je velká mobilita v terénu a vysoká rychlost střelby, při které dokáže během minuty pokrýt úsek o velikosti dva kilometry.
Při rozpadu Československa se 12 vyrobených minometů ověřovací série dělilo v poměru 2:1. Osm kusů se tak dostalo do VTÚPV Vyškov. Zde je opět čekalo uskladnění, které skončilo v roce 1995 rozhodnutím Ministerstva obrany ČR zařadit je do výzbroje armády. Do AČR bylo celkem zařazeno devět těchto samohybných minometů, které se staly výzbrojí 42. mechanizovaného praporu dislokovaného v Táboře. Osm minometů bylo zařazeno do dvou čet, poslední stroj sloužil jako školní trenažér. Na konci devadesátých let se PRAMy přesunuly k 71. mechanizovaného praporu dislokovanému v Hranicích na Moravě. V rámci reformy a reorganizace AČR se samohybné minomety posléze přesunuly k minometné baterii 72. mechanizovaného praporu v Přáslavicích.
Česká republika, Slovensko
ShM vz.85 PRAM-S | ||
Ráže | 120 mm | |
Rozměry | délka hlavně | 1 917 mm |
délka | 7 470 mm | |
výška korby | 2 250 mm | |
výška při náměru 40° | 2 500 mm | |
šířka | 2 940 mm | |
rozchod pásů | 2 550 mm | |
světlá výška | 370 mm | |
Rychlost | maximální | 63 km/h |
v terénu | 28-33 km/h | |
při plavání | 7 km/h | |
Celková hmotnost | 15 970 kg | |
Jízdní dosah | 550 km | |
Rozsah náměru | 40-80° | |
Rozsah odměru | ±15° | |
Maximální dostřel | s minou 120 OFd | 8 036 m |
s minou 53-OF-843B | 7 100 m | |
Minimální dostřel | 504 m | |
Režim střelby | ran za 1 minutu | 18-20 |
ran za 5 minut | 40 | |
ran za 60 minut | 70 | |
Převedení zbraně z pochodové do bojové polohy | do 1 minuty | |
Počet vezených min | 80 ks |
Při dělení československé federace se na území České republiky dostal i tento PRÁM-S, který zde později sloužil jako školní trenažér
Minový náboj 120 OFd | ||
Hmotnost | miny se zapalovačem | 16 kg |
zapalovače MZ-81 | 0,621 kg | |
trhaviny | 2,660 kg | |
Délka miny se zapalovačem | 6,133 ráží | |
Počet | přídavných náplní | 6 |
dálkových náplní | 1 | |
Hmotnost | přídavné náplně | 77 g |
dálkové náplně | 790 g | |
V0 s dálkovou náplní | 352 m/s |
Minový náboj 53-OF-843B | ||
Hmotnost | miny se zapalovačem | 16 kg |
zapalovače MZ-81 | 0,535 kg | |
trhaviny | 1,750 kg | |
Délka miny se zapalovačem | 5,558 ráží | |
Počet | přídavných náplní | 6 |
dálkových náplní | 1 | |
Hmotnost | přídavné náplně | 77 g |
dálkové náplně | 720 g | |
V0 s dálkovou náplní | 335 m/s |
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více