Potopení Hochseeflotte ve Scapa Flow

Autor: Tomáš Hasoň / cyki 🕔︎︎ 👁︎ 32.204

11. listopadu 1918 uzavřely soupeřící velmoci příměří. Neznamenalo to mír, ale jen zastavení palby a další zdlouhavá vyjednávání. Součástí dohody o příměří byl článek 23 o internaci jádra německého císařského námořnictva na britské základně. Za místo internace byly vybrány Orknejské ostrovy severně od Skotska, kde se nacházela hlavní základna britského válečného námořnictva Scapa Flow. 18. listopadu 1918 byla ze všech lodí vyložena všechna munice, posádka byla také zredukována. Paliva bylo na lodích jen tolik, aby lodě mohly uplout 1 500 mil rychlostí 12 uzlů. V poledne 19. listopadu 1918 v rámci Operace „ZZ" opustilo 72 německých válečných lodí, které tvořily jádro německého loďstva (10 bitevních lodí, 5 bitevních křižníků, 7 křižníků, 50 torpédoborců), ústí řeky Jade a zamířily na setkání s Grand Fleet, který byl 40 mil západně od ostrova May. Sem dorazily dopoledne 21. listopadu a poté se s Grand Fleet, které tvořilo 370 britských, francouzských a amerických válečných lodí s 90 000 námořníky na palubě, vydaly do zálivu Firth of Forth, kde zakotvily. Lodě zde byly zkontrolovány, zda na nich skutečně není uložena nějaká munice, a byly odstraněny závěry děl a vysílačky. 27. listopadu 1918 se německé loďstvo přesunulo do Scapa Flow, kde byly torpédoborce zakotveny po dvojicích v úžině Gutter Sound, velké lodě zakotvily samostatně severně a západně od ostrova Cava.

Britové tak získali německé loďstvo, které jim zle „zatopilo" ve Skagerraku, bez boje.

Reklama

Lodím umístěným ve Scapa Flow byly omezeny posádky tak, že na bitevních lodích smělo zůstat jen 175 mužů, na bitevních křižnících 200 mužů, na křižnících 60 mužů a na každém torpédoborci jen 20 mužů. Z 20 000 námořníků zůstalo na lodích jen asi 4 565 mužů a 250 důstojníků. Kontraadmirál Ludwig von Reuter, velitel loďstva internovaného ve Scapa Flow, tak měl příležitost zbavit se další části vzpurné posádky. Námořníci odpluli do Německa 3. - 13. prosince 1918 ve čtyřech skupinách.
Kontraadmirál von Reuter věřil, že po podepsání míru bude Německu jeho loďstvo vráceno. Plnil tedy britské rozkazy s maximálním úsilím. Jediným porušením pravidel bylo 31. května 1919 vytažení německých válečných vlajek na stěžně skoro všech torpédoborců a bitevních křižníku Seydlitz a Moltke.

Poprvé kontraadmirál von Reuter dostal podezření, že se lodí budou snažit Britové zmocnit, když vznesli požadavek na další omezení posádek na 78 mužů, proti čemuž se Reuter ohradil. Von Reuterovo podezření bylo oprávněné. Britové vypracovali několik plánů na obsazení lodí poté, co bude uzavřen mír, ve kterém jasně stálo, že německé lodě připadnou vítězným mocnostem. Von Reuter dostal navíc od náčelníka admiralitního štábu Adolfa von Trothy dopis, ve kterém jej upozorňoval, že se Britové budou chtít zmocnit německých lodí. Von Trotha sice von Reutera ubezpečil, že zástupci německého námořnictva nikdy nebudou souhlasit s odevzdáním německých lodí, ale zároveň mu zdůraznil, že jejich odevzdání nepříteli nepřipadá za žádných okolností v úvahu. Von Reuter tedy začal plánovat potopení lodí na 21. června 1919 v poledne, kdy skončí příměří a opět vypukne válečný stav. Úspěch celého plánu závisel na ochotě posádek lodí spolupracovat. Po revoluci totiž němečtí námořníci házeli svým velitelům klacky pod nohy a dělali jim samé naschvály. Von Reuter se rozhodl, že se opět zbaví nejradikálnějších námořníků, a nechal posádky snížit na 75 mužů na bitevních křižnících, 60 na bitevních lodích, 30 na křižnících. O kolik sníží posádky torpédoborců, nechal Reuter na jejich veliteli korvetním kapitánu Cordesovi. 17. června 1919 tedy opustilo Scapa Flow na dvou parnících 2 700 mužů. Na lodích ale stále zůstávalo asi 1 700 důstojníků a mužů. Jakmile lodě odpluly, vydal Reuter rozkaz všem velitelům lodí, aby začali s přípravami na potopení lodí. Měly být otevřeny všechny vodotěsné dveře, poklopy průlezů, ventilační otvory a okénka. Zároveň byly podniknuty přípravy na rychlé opuštění lodí posádkami, jakmile se začnou potápět. Posádky připravily potopení svých lodí důkladně  a ve vší tajnosti. Britové neměli ani ponětí, co se chystá. 21. června 1919, tedy v den ukončení příměří (Reuter nebyl nikým informován, že příměří bylo prodlouženo), když se ráno dočetl v anglických novinách, že Britové stále požadují předání německého loďstva, se Reuter definitivně rozhodl - lodě musí být potopeny.

V 11:20 byl vydán rozkaz k potopení lodí vlastními posádkami. Ten byl předáván z lodi na loď signálními vlajkami a hovořil o vykonání paragrafu 11, o kterém Britové nevěděli, co znamená. Teprve když v 12:00 vylétly na stěžně německých lodí německé válečné vlajky, „docvaklo" Britům, co se děje. Navíc ráno odplulo 5 britských bitevních lodí s torpédoborci na cvičení, takže ve Scapa Flow zůstaly jen torpédoborce Vesper, Vega a strážní lodě, které nemohly potápění lodí zabránit. Poté, co byl rozkaz k potopení vydán, otevřely posádky německých lodí záklopky a do lodí se začaly valit tuny mořské vody. Ve Scapa Flow začaly na poplach houkat sirény lodí a vypukl obrovský zmatek. Když ve 12:20 obdržel viceadmirál Fremantle zprávu, že se lodě ve Scapa Flow potápějí, okamžitě zrušil cvičení a zamířil zpět na základnu. Po cestě zpět bylo všem lodím rozkázáno zabránit potápění německých lodí nebo je alespoň odtáhnout na mělčinu. Když Fremantle dorazil v 14:30 do Scapa Flow, tak už se většina lodí potopila nebo potápěla. Některé Britské lodi střílely po německých námořnících ve snaze znemožnit jim opuštění lodí. Nemělo to však žádný účinek a vedlo to jen k zbytečným ztrátám. Na bitevní lodi Markgraf byl navíc skupinou britských námořníků zastřelen její kapitán korvetní kapitán Schumann. Britové dokázali odvléct na mělčinu jen bitevní loď Baden, křižníky Frankfurt a Emden II. Nürnberg II zachránili jen díky tomu, že odpálili kotevní řetězy a mořský proud jej zanesl na mělčinu. Z torpédoborců se 32 potopilo na hloubce a 14 na mělčině.

Celé loďstvo, které se marně pokoušela britská admiralita zničit v bitvě ve Skagerraku, tak zničily vlastní posádky na britské základně. Zahynulo 9 námořníků a 19 bylo zraněno, žádný se neutopil. Potopeny byly lodě o výtlaku kolem 400 000 tun. Většina lodí byla nakonec během největší záchranné akce ve 20. století vyzdvižena a odtažena do šrotu. Ne všechny lodě byly vytaženy a těch pár, co dodnes spočívá na dně Scapa Flow, se stalo oblíbeným místem pro potápěče. Jsou to bitevní lodě Kronprinz Wilhelm, Markgraf, Konig a křižníky Karlsruhe II, Dresden II, Brummer a Cöln II.

Přehled potopených lodí:

bitevní lodě:

Kaiser - potopen v 13:25
Kaiserin - potopen v 14:00
Prinzregent Luitpold - potopen v 13:30
König Albert - potopen v 12:54
Friderich der Grosse - potopen v 12:16
Baden - odvlečen na mělčinu
Bayern - potopen v 14:30
Grosser Kurfürst - potopen v 13:30
Kronprinz Wilhelm - potopen v 13:15
Markgraf - potopen v 16:45
König - potopen v 14:00
bitevní křižníky:
Seydlitz - potopen v 13:50
Moltke - potopen v 13:10
Von der Tann - potopen v 14:15
Hindenburg - potopen v 17:00
Derfflinger - potopen v 14:45

křižníky:

Reklama

Nürnberg II - odnesen proudem na mělčinu
Karlsruhe II - potopen v 15:00
Dresden II - potopen v 13:30
Emden II - odvlečen na mělčinu
Frankfurt - odvlečen na mělčinu
Cöln II - potopen v 13:50
Bremse - potopen v 14:30 ve vleku britského torpédoborce
Brummer - potopen v 13:05

torpédoborce:

1. flotila
G40 - potopen
G86 - potopen
G38 - potopen
V129 - potopen
G39 - potopen
S32 - potopen

2. flotila
B110 - potopen
V100 - vytažen na břeh
B112 - potopen
G101 - potopen
B109 - potopen
G104 - potopen
G103 - potopen
B111 - potopen
G102 - potopen na mělčině - jen lehce poškozen

3. flotila
S54 - potopen
V70 - potopen
V82 - vytažen na břeh
S55 - potopen
V73 - potopen na mělčině
S91 - potopen
V81 - vytažen na břeh

6. flotila
V44 - potopen na mělčině
V46 - potopen na mělčině
V125 - vytažen na břeh
V128 - vytažen na břeh
V43 - potopen na mělčině
S49 - potopen
V126 - vytažen na břeh
S131 - potopen
V45 - potopen
S50 - potopen
V127 - vytažen na břeh
S132 - potopen na mělčině - jen lehce poškozen

7. flotila
S138 - potopen
V78 - potopen
S136 - potopen
G89 - potopen
S52 - potopen
S56 - potopen
V83 - potopen
S137 - potopen na mělčině
S36 - potopen
S60 - vytažen na břeh - zaplaven asi z 1/2
S65 - potopen
G92 - vytažen na břeh
H145 - potopen
S51 - potopen
V80 - vytažen na břeh - zaplaven asi z 1/2

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více