Jindřich Beran

Autor: Michal Rak 🕔︎︎ 👁︎ 32.971

Narodil se 15. listopadu 1905 v Rožné.

Roku 1924 odmaturoval na reálce v Novém Městě na Moravě a stal se učitelem ve Štěpánově. Pro neshody s nadřízenými ale své místo brzy opustil a 1. října 1926 nastupuje prezenční vojenskou službu. Prodělal Školu pro důstojníky pěchoty v záloze v Olomouci a rozhodl se pro dráhu profesionálního vojáka. Vystudoval proto Vojenskou akademii v Hranicích a roku 1929 se stává poručíkem pěchoty. Poté slouží u horského praporu 4 v Liptovském Sv. Mikuláši a horského praporu 5 v Ružomberoku.

Reklama

Dne 30. září 1930 je vyslán k 66. zvědné letce jako tzv. „letounový pozorovatel zbraní“. Posléze přechází od pěchoty k letectvu a od 1. září 1931 je jmenován poručíkem letectva a polním pozorovatelem – letcem. Od 30. listopadu 1934 sloužil u leteckého pluku 5 v Praze-Kbelích a zde také prodělal pilotní výcvik. Od 15. září 1936 do 3. listopadu 1937 vystřídal několik letek a létal na různých typech letounů, od dvouplošných pozorovacích Letovů Š-328 až po těžké bombardovací Aera MB-200 a Avie F-IX.

Pro jeho schopnosti byl nadřízenými vybrán pro studium na Vysoké škole válečné v Praze, ale po absolvování prvního ročníku je v srpnu 1938 poslán do Francie na Vysokou leteckou válečnou školu v Paříži. Tam odjížděj již v hodnosti kapitána, na kterého byl povýšen v dubnu téhož roku. Ovšem události z září 1938 mu nedovolily začít studium, protože je povolán zpět do vlasti. Stává se velitelem 40. stíhací letky leteckého pluku 4, která byla vyzbrojena letouny Avia B-534, a je odhodlán bránit vlast. To mu však není dopřáno a po okupaci republiky v březnu 1939 se také on rozhodl pro útěk za hranice.

Nejprve se ostravskou důlní šachtou dostal do Polska a odtud odplul do Francie. Zde prodělal v Chartres přeškolení na francouzskou techniku a 2. prosince 1939 odchází s první skupinou našich stíhačů na frontu. Byl v hodnosti Lieutenant přidělen ke GC III/3, která létala se stíhačkami Morane MS. 406, a to jako velitel jednoho čs. roje. Čísla mu dělali J. Stehlík a J. Keprt. Do německého útoku na Západě nalétal Beran skoro 40 hodin a několikrát se utkal s nepřítelem.

Ráno 12. května 1940 startoval Beran, společně s J. Stehlíkem, z pomocného letiště Moerbecke proti hlášenému svazu bombardovacích He 111. Během stoupání se připojili k dalším třem Moranům od GC III/1, ale místo s bombardéry se v okolí belgického městečka Wetteren střetli s přesilou těžkých stíhacích Messerschmittů Bf 110 C. Beranovi se Stehlíkem se sice podařilo zasáhnout jeden Bf 110, který jim byl přiznán jako pravděpodobně sestřelený, ale pak se Beran dostal čelně proti jedné stodesítce a absence pancéřování u Moranu se mu stala osudným. Jedna střela proletěla čelním štítkem kabiny a zasáhla Berana do krku. Pilot byl okamžitě mrtev a jeho neovládaný letoun se zřítil do pole u silnice ve vesnici Serskamp u městečka Wetteren. Obyvatelé, kteří byli svědky nerovného boje, si velmi vážili odvahy neznámého letce a 14. května 1940 mu vystrojili, během německého náletu, slavný pohřeb, kterého se účastnilo spoustu místních lidí. Beran se tak stal prvním a nejstarším čs. letcem, který padl v leteckém souboji ve Francii.

Beran se Stehlíkem se utkali s osádkami Messerschmittů od III./ZG 26. Němečtí piloti se bili velmi tvrdě a v čase od 8:15 do 8:40 ohlásili celkem pět vítězství a Francouzi opravdu přišli o pět stíhaček . (Beran+, L. Basaget, P. Dechanet, F. Calmel a K. Bursztyn – všichni od GC III/1 a všichni zraněni). Úspěšnými střelci byli - Ofw. Siegfried Haase, Fw. Hermann Dibowski, Fw. Leander Gramann, Major Johann Schalk (velitel III. Gruppe) a Oblt. Sophus Baagoe.

Reklama

Největších úspěchů z této pětice dosáhl Sophus Baagoe (*4.3.1915). Sestřelený Morane z této bitvy byl jeho prvním vítězstvím a do konce bojů ve Francii přidal ještě tři další. Během Bitvy o Británii sestřelil osm Spitfirů a jeden Hurricane. Na konci roku 1940 se se svou jednotkou přesouvá do Středomoří a účastní se bojů nad Maltou, Jugoslávií a Řeckem. Svůj poslední sestřel získal 20. dubna 1941 během velké letecké bitvy nad řeckým přístavem Piraeus, když sestřelil jeden Hurricane. V tomto souboji RAF ztratila svého nejúspěšnějšího stíhače, Jihoafričana Marmaduke Thomase St John ‘Pat’ Pattleho, DFC and Bar s 50+2-8+1-4+2 vítězstvími na kontě. Sophus Baagoe padl 14. května 1941 během svého 95. bojového letu, když byl jeho Messerschmitt Bf 110 D-3 (W.Nr. 4290) sestřelen nad krétským letištěm Heraklion Novozélanďanem Derrickem F. Westenrou (8+3-2-4) od 112. perutě, který pilotoval dvouplošný Gloster Gladiator Mk.II.

Odvaha obou letců byla oceněna až po jejich smrti. Jindřich Beran obdržel dva Čs. válečné kříže a francouzský Croix de Guerre s palmou a v roce 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam. Sophus Baagoe obdržel 14. června 1941 Rytířský kříž.

Dne 15. října 1950 byly, na žádost rodiny, ostatky Jindřicha Berana exhumovány a uloženy v rodinné hrobce v Rožné. Je tak jediným čs. letcem padlým ve Francii, který je pochován ve vlasti. Při převozu těla z Belgie do Československa se s Beranem přišlo místní obyvatelstvo velmi okázale rozloučit.

Prameny:
Rajlich, J.: Jindřich Beran, In: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945, AVIS, Praha 2005
Rajlich J.: Na nebi sladké Francie, 1. díl, Ares, Praha 1998
Shores, C. a kol: Air war for Yugoslavia, Greece and Crete, Grub Street, London 1987
www.luftwaffe.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více