Akce vladivostockých křižníků

Autor : 🕔05.11.2003 📕13.338

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Ve vladivostockém přístavu byl od počátku rusko - japonské války umístěn oddíl tří pancéřových křižníků, kterému velel kontraadmirál K. P. Jessen. Šlo o tyto křižníky - Gromoboj, Rjurik a Rossija. Byly to dobré křižníky s dobrými nautickými vlastnostmi a dostatečnou rychlostí, stavěné speciálně pro křižníkovou válku. Měly slabší pancéř, než bylo v této době u lodí tohoto typu obvyklé, což bylo způsobeno větším množstvím neseného uhlí, které jim dávalo velký akční rádius. Jejich děla byla bohužel umístěna pouze v bočních kasematech, což snižovalo jejich bojovou hodnotu.

Tyto lodě, na počátku roku 1903 posílené chráněným křižníkem Bogatyr a parníkem Cherson, přejmenovaným na Lenu, dostaly jako prvotní úkol podporu Tichomořské eskadry, kotvící v přístavu Port Arthur. Tato podpora měla spočívat v odlákání části japonských sil k Vladivostoku. Tohoto cíle mělo být dosaženo přepadáním japonských pobřežních rádiových stanic a majáků, potápěním vojenských transportů a omezením obchodu v Japonském moři.

Tyto plány byly ale bohužel vcelku nereálné, jelikož většina japonských vojenských transportů probíhala ve Žlutém moři, které bylo plně pod japonskou kontrolou a které bylo od operačního pásma vladivostockých křižníků odděleno Cušimským a Korejským průlivem, které byly Japonci velmi dobře chráněny, a největší část japonského obchodu probíhala v Tichém oceánu, u jižního pobřeží Japonska, které bylo dost vzdáleno od Vladivostoku, a proto sem byl veden pouze jeden úder křižníků.

První útok křižníků probíhající ve dnech 9. až 14. února 1904 směřoval do oblasti Cugarského průlivu, kde došlo ke zničení jednoho japonského parníku. Druhý útok byl proveden ve dnech 24. února až 1. března, byl však neúspěšný. Japonci odpověděli vysláním pancéřových křižníků pod velením admirála Kamimury, které ostřelovaly svými děly Vladivostok. Třetí výpad ruské eskadry proběhl v dubnu téhož roku, při němž se podařilo potopit japonskou transportní loď a dva parníky, vše v oblasti Wonsanu. Při čtvrtém útoku, a to ve dnech 12. až 19. června, ruské lodi potopily tři vojenské transportní lodě a zajaly anglický uhelný parník, to vše v oblasti Cušimského průlivu. Při pátém útoku byl ruský oddíl opět neúspěšný a setkal se s japonskými křižníky, před kterými ustoupil do Vladivostoku, kam připlul 3. července.

Po příjezdu z této akce se křižníky začaly připravovat na další výpad, tentokrát do Tichého oceánu. Lodě se opravovaly, doplňovalo se uhlí a posádky se zvětšily o jednu směnu ke strojům. Křižníky vypluly 17. července 1904 z Vladivostoku a měly za úkol proniknout k východním břehům Japonska, kde měly napadat lodě převážející vojáky a vojenský materiál. Neměly za úkol bojovat s nepřátelským loďstvem a měly maximálně využít svých zásob uhlí.

18. července 1904 večer se křižníky dostaly k ústí Cugarského průlivu a 19. července ráno byly již v Tichém oceánu. Již 1. srpna se křižníky vrátily do Vladivostoku, jelikož se ruský velitel obával, že mu japonské lodi odříznou zpáteční cestu. Při této plavbě křižníky potopily osm lodí a urazily asi 3 000 mil. Touto akcí vyvolaly rozruch v japonských vodách. Neutrální obchodní společnosti omezily svůj provoz v japonských vodách a snesla se tvrdá kritika na japonskou eskadru pod velením admirála Kamimury.

Další akcí bylo vyplutí křižníků na podporu eskadry z Port Arthuru, která se pokoušela proniknout do Vladivostoku. Křižníky vypluly z Vladivostoku 12. srpna 1904, aby se setkaly s portarthurskou eskadrou asi na úrovni korejského přístavu Pusan. Portarthurská eskadra však byla zastavena japonskými loděmi v bitvě ve Žlutém moři a 14. srpna se u Pusanu vladivostocké křižníky setkaly pouze s křižníky admirála Kamimury - Idzuma, Adzuma, Tokiva a Iwate. Japonské křižníky byly rychlejší než ruské a stály severněji, čímž ruským lodím odřízly cestu do Vladivostoku, ruské lodi se tedy musely pustit do nerovného boje.

14. srpna v 5 hodin 10 minut ráno zahájily japonské křižníky palbu na vzdálenost 5 kilometrů. Tu ruské lodi okamžitě opětovaly. Sice se jim podařilo poškodit křižníky Iwate a Idzumi, ale situace byla i tak na ruské straně kritická. Japonské granáty probíjely lehce pancéřované ruské křižníky a způsobovaly jim těžké ztráty. Když v půl šesté začal ruský oddíl měnit kurs, japonská palba se soustředila na vedoucí křižník Rjurik. Ten měl ještě starý typ sdruženého pancéře a dřevěné paluby. Na lodi vypukl velký požár a ona začala zaostávat za zbytkem eskadry. Rossija s Gromobojem se několikrát vrátily do blízkosti Rjurika, aby na sebe upoutaly japonskou palbu a umožnily mu opravit stroje a začít opět unikat. Protože hrozilo nebezpečí, že za ochranu Rjurika zaplatí ruské křižníky velkými ztrátami, vyvěsil ruský velitel Jensen rozkaz - „plnou parou směr Vladivostok". Ruské křižníky začaly unikat k Vladivostoku, v zádech měly japonskou eskadru a u Rjurika zůstaly japonské chráněné křižníky Naniva a Takachiho, které připluly krátce předtím. Rusové předpokládali, že si Rjurik s chráněnými křižníky poradí, ale ten byl již velmi těžce poškozen, a nebyl toho tudíž schopen. Zbylé ruské křižníky unikaly, ale jejich situace tváří v tvář přesile byla zoufalá. Proto považovaly téměř za zázrak, když se Kamimurova eskadra začala obracet zpět a vracela se k Rjuriku. Ten byl již zničen a v 10 hodin se kapitán rozhodl vyhodit loď do povětří. V té chvíli bylo z 22 důstojníků šest mrtvých a devět raněných a z 800 mužů bylo 150 mrtvých a 300 raněných. Vyhodit do povětří se loď bohužel nepodařilo, a proto byly otevřeny Kingstonovy ventily. V 11 hodin 45 minut se Rjurik potopil. Japonci zachránili 625 námořníků.

Po návratu do Vladivostoku 16. srpna 1904 ruské křižníky přestaly aktivně operovat.

Autor : 🕔05.11.2003 📕13.338

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago