Zpět na úvodní stránku

Přehled článků autora

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕5.419 🕔22.11.2012

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Ar ménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕17.455 🕔22.11.2012

1. Konflikt o Náhorní Karabach v regionálních souvislostech

Nevyřešený spor o Náhorní Karabach je hlavním činitelem vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií a současně je stěžejní příčinou nestability celého regionu. Jedná se o hornatou oblast o rozloze 4 800 km2, která se nachází na západě dnešního Ázerbájdžánu. Původně bylo toto území osídleno kavkazskými Albánci, v průběhu dějin zde žili především Arméni, kteří oblast nazývají tradičně Arcach, dále Ázerbájdžánci a Kurdové. Náhorní Karabach byl tedy místem, kde se střetávaly různé vlivy a kultury. Dokládá to přímo jeho název, neboť slovo Karabach sestává z turkického výrazu kara, znamenající černá, a z perského slova bag neboli zahrada. Naopak původ výrazu „Náhorní“ je ruský. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci považují Náhorní Karabach za kolébku své státnosti a kultury. Přitom právě skutečnost, že se zde nestřetávají ekonomicko-strategické zájmy, nýbrž kulturně-historické hodnoty, činí případné řešení sporu mnohem složitější. Oba národy vyvíjí velké snahy archaizovat svou přítomnost na karabašském území, přiklání se proto k různým verzím dějin a řídí se jediným pravidlem prior tempore, potior iure.

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕9.291 🕔22.11.2012

2 Charakteristika turecko-arménských vztahů

Výrazným mezníkem ve formování turecko-arménských vztahů se staly události v Osmanské říši na konci 19. století. Arménů zde v roce 1882 žilo 1,125 milionu, čímž tvořili 17,5 % obyvatel a podle ústavy měli statut samosprávného národa pod osmanskou suverenitou. Arménské obyvatelstvo se nacházelo především ve východní Anatolii a ve velkých městech, ale ve všech provinciích vždy představovalo menšinu. Z některých Arménů se stali úspěšní kupci a bankéři. Na venkově se obvykle živili jako zemědělci, ale měli časté konflikty s kočovnými muslimskými Kurdy. Napětí se začalo stupňovat, docházelo k zatýkání, únosům a zabíjení, byly uzavírány arménské školy a ničeny arménské kostely i celé vesnice. Na podporu arménského obyvatelstva vzniklo hnutí Henčak, v překladu znamenající Zvon, a hnutí Dašnakcutjun neboli Arménská revoluční federace. Tato hnutí nebyla nijak navázána na ruskou vládu.

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕5.487 🕔22.11.2012

3 Dopady nedávných událostí na vývoj regionu a na konflikt o Náhorní Karabach

Přibližně do roku 2009 se předpokládalo, že nejlepší cestou k normalizaci turecko- arménských vztahů a potažmo k vyřešení patové situace na jižním Kavkaze, bude striktní oddělení jednotlivých sporných otázek. Arménie a Turecko spolu měly navázat diplomatické styky a otevřít společnou hranici bez jakýchkoli dalších podmínek, zejména těch souvisejících s konfliktem o Náhorní Karabach a událostmi z roku 1915. Celý proces se měl týkat pouze Turecka a Arménie, další státy neměly být zahrnuty ani nepřímo.

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕4.915 🕔22.11.2012

Závěr

Cílem práce bylo identifikovat souvislosti mezi nedávným vývojem turecko- arménských vztahů a řešením konfliktu o Náhorní Karabach. K tomu bylo nutné charakterizovat tyto záležitosti z hlediska příčin jejich vzniku, zapojení jednotlivých aktérů, překážek řešení a současné situace.

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕5.090 🕔22.11.2012

Seznam použité literatury

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕8.338 🕔22.11.2012

Přílohy

Zobrazit celý článek

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

📕4.134 🕔22.11.2012

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Ar ménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Zobrazit celý článek

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře