Bc. Tereza Kotásková

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Arménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území.

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

1. Konflikt o Náhorní Karabach v regionálních souvislostech

Nevyřešený spor o Náhorní Karabach je hlavním činitelem vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií a současně je stěžejní příčinou nestability celého regionu. Jedná se o hornatou oblast o rozloze 4 800 km², která se nachází na západě dnešního Ázerbájdžánu.

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

2. Charakteristika turecko-arménských vztahů

Výrazným mezníkem ve formování turecko-arménských vztahů se staly události v Osmanské říši na konci 19. století. Arménů zde v roce 1882 žilo 1,125 milionu, čímž tvořili 17,5 % obyvatel a podle ústavy měli statut samosprávného národa pod osmanskou suverenitou.

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

3. Dopady nedávných událostí na vývoj regionu a na konflikt o Náhorní Karabach

Přibližně do roku 2009 se předpokládalo, že nejlepší cestou k normalizaci turecko-arménských vztahů a potažmo k vyřešení patové situace na jižním Kavkaze, bude striktní oddělení jednotlivých sporných otázek. Arménie a Turecko spolu měly navázat diplomatické styky a otevřít společnou hranici bez jakýchkoli dalších podmínek, zejména těch souvisejících s konfliktem o Náhorní Karabach a událostmi z roku 1915. Celý proces se měl týkat pouze Turecka a Arménie, další státy neměly být zahrnuty ani nepřímo.

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Závěr

V případě sporu o Náhorní Karabach se ukázalo, že se jedná o etnický konflikt, ve kterém si karabašské území z historických a kulturních důvodů nárokují dvě země, a to Ázerbájdžán, na jehož území se oblast nachází, a Arménie, jejíž národnosti je dnes většina obyvatel Karabachu. Obě strany se pomocí odlišných interpretací historie pokouší prokázat svou dřívější přítomnost v Karabachu.

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Seznam použité literatury

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Přílohy

Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na úze mí Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Arménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území.