Operace JUBILEE, Dieppe 1942 III.

Autor: Miroslav Velík / mirella 🕔︎︎ 👁︎ 21.314

Během průchodu minovým polem se flotila 5. skupiny opozdila a musela dohnat zpoždění zvýšenou rychlostí. Pátou skupinu tvořilo 23 vyloďovacích plavidel (LCP) přepravujících muže 3. oddílu Commandos na východní pláže. Eskortu jim poskytovala tři ozbrojená plavidla.

Reklama

V 04.45 obdrželo německé Námořní velitelství Západ následující zprávu: „V 03.50 byl napaden 4 kilometry od Dieppe náš námořní konvoj nepřátelskými hladinovými silami. S největší pravděpodobností jde o běžný útok na konvoje“. Na hladině Kanálu se mezitím odehrávalo drama, se kterým málokdo z plánovačů operace Jubilee počítal.

V 03.47 narazila 5. vyloďovací skupina na německý konvoj složený z pěti škunerů a třech stíhačů ponorek. Vypukla krátká přestřelka, během které byl jeden ze škunerů potopen a zbytek německého konvoje rozprášen, ale hluk boje upozornil obránce na pevnině.

V 05.00 informuje velitelství 15. armády štáb skupiny armád B, že LXXXI.​ armádní sbor potvrzuje útok na německý konvoj u Dieppe. V souvislosti s tím byla upozorněna všechna pobřežní stanoviště, námořní síly i letecké složky.

V 05.30 doplňuje 15. armáda své hlášení pro hlavní štáb: „Podle informací, které jsme obdrželi od LXXXI. sboru bombardoval nepřítel v 05.05 Dieppe a vyloďuje se v oblasti Berneval-Dieppe-Pourville-Quiberville“.


Plán útoku

Mezitím na jihoanglických letištích probouzí pozemní personál rozespalé piloty. Následuje rychlá anglická snídaně a vzápětí se už letištěm rozléhá hluk leteckých motorů. Mechanici zahřívají motory, zbrojíři a elektromechanici kontrolují poslední drobnosti. Naši piloti zaujímají hotovost ve 04.30, ale v první vlně stíhaček mířících do ranní mlhy nejsou. Následuje hodina nesnesitelného čekání. Britské Spitfiry se vracejí zpět s prázdnými zásobníky a vyschlými nádržemi. V jedné z prvních vln letounů, která se objevila nad Dieppe, byl i zástupce československých stíhačů v řadách RAF. V sestavě 611. stíhací perutě letěl F/Lt. Jiří Maňák, který nárokoval pět minut před šestou poškození jednoho Fw 190 nad Dieppe. Krátce před osmou hodinou konečně přichází řada i na ostatní československé piloty. Pomalu opouštějí v kabinách svých strojů ochranné boxy a rolují na start své první akce dne. S ohledem na podezření, že německé rychlé torpédové čluny opustily Boulogne (šlo o 4. flotilu rychlých torpédových člunů) a směřují do boku invazní flotily, rozhodlo velitelství RAF nasadit proti nim dvě perutě bitevních Hurricanů s doprovodem dvou československých perutí. První startuje 310. peruť s dvanácti Spitfiry vedená S/Ldr Františkem Doležalem. Třistadvanáctka následuje s dvanácti stroji o dvě minuty později. S oběma perutěmi je ve vzduchu i velitel wingu W/Cdr Karel Mrázek, který letí na Spitfiru AR502 s iniciálami KM. Wing míří na jih k anglickému pobřeží. Na místě srazu se setkávají se 24 Hurricany od 3. a 43. perutě ze základen Tangmer a Shoreham. Pak celá formace klesne těsně nad hladinu Kanálu a zamíří k francouzskému pobřeží.

Na východním okraji výsadku zatím bojovali muži z oddílu č.3 Commandos. Pokus o vysazení britských vojaků na pláži Žlutá 1 u Berneval naprosto selhal. Výsadková plavidla, která přepravovala muže britských Commandos, se ještě před dosažením výchozí pozice střetla s malým německým konvojem. Hluk námořního boje upozornil obránce na pobřeží a vzápětí se čluny ocitly v krupobití střel těžkých kulometů. Pak spustila smrtonosnou palbu baterie těžkých děl u Berneval. Umlčet tato čtyři námořní děla baterie Gobbels bylo hlavním úkolem 3. oddílu britských Commandos. Na pláž Žlutá 1 se dostal asi jen málokdo z britských vojáků. V každém případě, když bylo rozhodnuto pláž v 09.50 evakuovat, vyslaný člun chybně připlul k Modré pláži, kde nalodil z potápějící se lodi devět kanadských vojáků. Z britských Commandos nenašel nikoho.

Reklama


No. 3 Commando se vrací do Newhavenu po nájezdu na Dieppe, srpen 1942
commons.wikimedia.org

O trochu lépe se vedlo druhé části praporu, která se vylodila na pláži Žlutá 2 u Belleville-sur- Mer. Jen jednomu člunu se podařilo bez újmy dorazit až ke břehu, kde vysadil dvacet členů Commandos. Ti rychle vyrazili z pláže a v 05.30 už byli na vrcholu útesu. Ve spolupráci se stíhačkami, které jejich postup podpořily útokem na baterii, se jim podařilo upoutat německou posádku a neutralizovat tak na hodinu a půl německá děla. V 08.00 byla pláž evakuována. Tato část oddílu Commandos měla jen jednoho zraněného. Lodě je pak dopravily zpět do přístavu Newhaven. Malé skupince pod velením Majora Younga se povedl opravdu husarský kousek. I když se jim nepodařilo baterii obsadit, dokázali palbou poutat pozornost posádky tak dlouho, že její děla neohrožovala palbou hlavní invazní sílu. Přesto okolo deváté hodiny Němci obnovili palbu z baterie Gobbels na vyloďovací čluny před Dieppe.

Na opačném konci výsadku mělo podobný úkol, tedy zneškodnit německou pobřežní baterii, 250 mužů komanda č. 4 podplukovníka lorda Lovata. Cestou k pobřeží se jejich vyloďovací čluny se štěstím vyhnuly třem německým hlídkovým plavidlům, které vypluly na pomoc německému konvoji, který se střetl s 5. vyloďovací skupinou. Výsadek na plážích Oranžová 1 a 2 proběhl perfektně ve 04.50 bez jakékoli známky odporu z německé strany. Následoval pečlivě načasovaný nálet britských Spitfirů od 129. perutě Mysore na baterii Hess. Nato britští Commandos prošli vesnicí Varengeville a zaútočili na postavení šesti německých námořních děl 813. pobřežní baterie. Útok byl veden zezadu a byl stoprocentně úspěšný. Většina osádky byla zabita výbuchem skladu střeliva a vzápětí pobita útokem britských vojáků. Baterie Hess byla dobyta. Po splnění úkolu se Lovatovi muži stáhli zpět na pláže, kde se v 08.15 nalodili na čekající čluny. Naloďování už probíhalo pod silnou německou palbou a bylo tak velmi obtížné. Komando č. 4 mělo 11 mrtvých, 22 zraněných a 13 nezvěstných. Po skončení operace bylo obsazení baterie Hess hodnoceno jako nejúspěšnější část celého útoku u Dieppe. Lord Lovat, který asi jako jediný zazářil u Dieppe velel během vylodění v Normandii 1. brigádě zvláštního určení v jižní části pláže Sword.

Modré pláže u Puits byly cílem jednotek Royal Regiment of Canada. Stěžejním cílem byla čtyřhlavňová baterie námořních děl nesoucí jméno dalšího z velkých Němců, polního maršála Erwina Rommela. Vinou zpoždění se první vyloďovací čluny dotkly hladiny skoro za plného světla v 05.06. Kanaďané se setkali s tvrdým odporem. Několik člunů se potopilo i s osádkami. Vojáky, kteří se dostali na pláže přibila k zemi německá kulometná palba vydatně podporovaná těžkými rážemi z baterie Rommel. Pouze malé skupince se podařilo probojovat ven z pláže. Němci jim však brzy odřízli ústupovou cestu a donutili je se vzdát, což se taky stalo okolo čtvrté hodiny odpolední. V 11.00 se britské lodě pokusily provést nalodění přeživších Kanaďanů, ale německá palba byla tak silná, že se jim nepodařilo dosáhnout pláží. Vojáky Royal Regiment of Canada stály první kroky na francouzské půdě 483 mrtvých, zraněných a pohřešovaných.


Mrtví vojáci Royal Regiment of Canada na Modré pláži u Puits. Výška nábřežní zdi je dobře patrná, kulometné stanoviště viditelné nad hlavou strážného je vhodně umístěno pro palbu podél zdi.
Bundesarchiv, Bild 101I-291-1230-13 / Meyer; Wiltberger / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, commons.wikimedia.org

Západně od města měl útočit South Saskatchewan Regiment. Měl za úkol obsadit Pourville, blízkou radarovou stanici a konečně podpořit postup Royal Hamilton Light Infantry dále do vnitrozemí. Tento sektor měl také svou baterii, i když se jednalo pouze o postavení silných protileteckých kanonů u farmy Quatre Vents. I zde se Kanaďané setkali se silným odporem. Přesto se jednotlivým oddílům podařilo dosáhnout vytčených cílů. Rota A umlčela několik kulometných hnízd a zaútočila na radarovou stanici, kterou se jí však pro silný odpor nepodařilo obsadit. Rota C se zmocnila Pourville a roty B a D vyrazily do útoku proti farmě Quatre Vents. Němci však i zde byli připraveni a způsobili útočníkům těžké ztráty. Saskatchewanští byli ještě posílení o Queen s Own Cameron Highlanders, ale ani těm se nepodařilo prorazit německou obranu a tak bylo rozhodnuto začít evakuovat i tyto Zelené pláže.

Hlavní útok měly provést třicet minut po útocích na křídlech tyto útvary: na západní konci sektoru Royal Hamilton Light Infantry, na východním okraji Essex Scottish Regiment a podporu měl poskytnout 14th Calgary Tank Regiment, v záloze bylo Royal Marine Commando a Royal Mount Fusiliers. Royal Hamilton Light Infantry se měl spojit s oddíly postupujícími od Pourville a společně obsadit německé velitelství v Arques la Bataille. Následně se měly vylodit oddíly ženistů, kteří měli uvolnit průchody pro tanky Churchill. Pak měly jednotky pěchoty s podporou obrněnců proniknout do města a obsadit ho.

Bombardování pobřeží začalo těsně po páté hodině a v 05.23 se první vojáci dotkli francouzského písku. Nepřátelská palba nebyla silná a Kanaďané měli jen lehké ztráty. Pak však německá palba zesílila a jednotky na pláži postrádaly podporu tanků, které se měly vylodit až v příští vlně. Když se podařilo přistání člunů vezoucí tanky Churchill, chyběly zase průchody z pláže, které by umožnily rozvinutí útoku. Ženistům se nepodařilo vyhodit do povětří betonové zdi bránící tankům v průniku do města, kde by mohly podpořit malé skupinky pěšáků, které mezitím pronikly na promenádu a obsadily několik domů v centru. Jen asi polovině z 28 vyloděných tanků se podařilo prorazit z pláže a podpořit pěchotu. Situace se ještě zhoršila, když jednotky na plážích začaly být decimovány palbou baterií, které se nepodařilo zničit během podpůrných útoků na křídlech. Operace Jubilee začala přerůstat ve valné části invazních sektorů v krvavá jatka. Vojáci přibití palbou k zemi se nemohli pohnout tam ani zpět. Tanky, které je měly podpořit většinou uvázly na plážích a byly tak k nepotřebě. Opravdu jen hrstce vojáků se podařilo probít ven z pláží a obsadit některé budovy ve městě. Během krátké porady na torpédoborci Calpe bylo rozhodnutu vyslat Royal Marine Commando a Royal Mount Fusiliers, jež byly připraveny jako záloha na pomoc západnímu sektoru pláže. Čluny s 370 muži Commandos podplukovníka J.P. Phillippse vyrazily, kryty kouřovou clonou, na pomoc Kanaďanům v 08.30. Během půlhodiny bylo po všem. Vojáci se vylodili přímo do smrtosné palby, aniž by mohli cokoli změnit na průběhu střetnutí. Třetina oddílu byla prakticky vyhlazena. Navíc probuzená Luftwaffe začala nepříjemně obtěžovat nejen obrovskou flotilu vyloďovacích plavidel, ale její bomby začaly dopadat i na vlastní pláže přeplněné vojáky a technikou.


Těla kanadských vojáků 14th Calgary Tank Regiment ležící mezi poškozenými vyloďovacími plavidly a tanky Churchill po operaci Jubilee.
Library and Archives Canada Photo, MIKAN No. 3192368

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více