Stoletá války smetla prosperitu Francie, které se těšila po více než dvě století. Obchodníci nechtěli riskovat cestu skrz válkou zničené území, a tak ustaly trhy v Champagne, kde se obchodovalo s luxusním orientálním zbožím, anglickou vlnou a vlámským suknem. V Provence pracovalo v roce 1340 tři tisíce přádelen, v roce 1399 už jen třicet dva.
Navíc byla Francie od osmdesátých let 14. století postižena řadou povstání a nepokojů, což na začátku 15. století vyústilo v občanskou válku mezi orleánskou a burgundskou stranou.
Na druhou stranu Anglie prožívala období nebývalého hospodářského rozvoje, ačkoli byla oslabena úderem dýmějového moru v letech 1348-1350.
Dalším prvkem, který se ve stoleté válce projevil, byla krize feudálního systému v Evropě. Vznikem měst v době vrcholného středověku skončilo výsadní postavení šlechty ve společnosti, což se brzy projevilo v oblasti, která byla až doposud doménou šlechty - ve vojenství. Přítomnost neurozených vrstev ve stoleté válce ve své podstatě znamenala konec monopolu šlechty na válku. Po celé 14. století docházelo ke střetům feudální šlechtické jízdy s neurozeným protivníkem, ať už měšťany, nebo vesničany. Roku 1302 byli Francouzi na hlavu poraženi flanderskými sedláky u Courtrai, v roce 1315 Švýcaři rozdrtili habsburská vojska u Morgartenu a roku 1367 u Sempachu, nemluvě o bitvách a bitkách právě stoleté války, kde se síla neurozených vrstev projevila v opravdu velkém měřítku, ať už na anglické straně (waleští lučištníci) nebo na francouzské (taktika Bertranda de Guescelin, lidové hnutí pod vedením Johanky z Arku).
Dalším novým prvkem ve vojenství byl vznik žoldnéřských vojsk, tvořených příslušníky nižší šlechty, později i městskou a venkovskou chudinou. Města nebyla původcem vzniku žoldnéřských vojsk, ale byla jejich velkým uživatelem. Měšťané se potřebovali věnovat práci a obchodu a ne válce, a tak jim možnost najmout si někoho, kdo by za ně bojoval, přišla velice vhod.
Navíc se začaly objevovat nové válečné prostředky, primitivní palné zbraně, ale jejich výroba a používání bylo velice nákladné, takže si je šlechta nemohla dovolit.
Přesto ale rytíř dominoval bitevním polím celého čtrnáctého století. Teprve vítězství husitů a Švýcarů nad feudální jízdou v patnáctém století znamenala konec éry rytíře na bitevním poli a války se staly mnohem surovějšími.
Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001
(www.volny.cz/tomas.halada)
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více