Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Autor : 🕔01.01.2002 📕31.408

II. První období stoleté války

Bezprostřední záminkou k tomuto konfliktu byl spor obou zemí o nadvládu v bohatých Flandrech. Před začátkem stoleté války měli navrch Francouzi a na popud francouzského krále Filipa VI. nechal roku 1336 flanderský hrabě Ludvík pozatýkat všechny Angličany, pobývající ve Flandrech. Následovalo odvetné opatření ze strany Anglie proti všem Flandřanům, provozujícím na ostrově obchod, a zákaz vývozu anglické vlny do Flander a dovozu flanderských výrobků do Anglie.

Tím byla zasazena flanderskému obchodu a průmyslu značná rána, a v zemi vypuklo lidové povstání pod vedením Jakoba van Artelvede, který uzavřel spojenectví s anglickým králem Edvardem III. Když francouzský král Filip VI. napadl anglické državy Gaskoňsko a Guyenne, Edvard III. pod záminkou nároku na francouzský trůn vyhlásil Francii válku.

Smrtí francouzského krále Karla IV. Sličného vymřela v roce 1328 hlavní linie rodu Kapetovců po meči a na trůn nastoupil Filip VI. z rodu Valois, bratranec Karla IV. Anglický Eduard III. byl ale synovec Karla IV., syn jeho sestry Isabely, a vznesl tedy na Francii dědický nárok. Ve Francii však platil tzv. sálský zákon, který vylučoval z nástupnictví ženy. Ten Anglie neuznávala, a proto se Eduard rozhodl Francii dobýt.

V příštích letech se rozpoutaly krvavé boje na souši i na moři. V tomto prvním období stoleté války měli Angličané především zájem o zachování a upevnění svého obchodního postavení ve Flandrech a udržení svých držav v jihozápadní Francii. Zatímco spojencem Anglie byly Flandry, pro které byl stále klíčový obchod s Anglií, Francie opět získala oporu v podobě Skotska, jež těžce neslo svou lenní závislost na Anglii. Anglie zvítězila ve velké námořní bitvě u Sluys (1340), což jí otevřelo cestu přes kanál La Manche. V pozemní válce ale zpočátku nedosáhla velkých úspěchů a ztratila dokonce svého mocného flanderského podporovatele, van Artelvedeho, který byl pro svůj pokus dosadit na flanderský trůn prince z Walesu v Gentu roku 1345 zavražděn.

Ale již v následujícím roce Eduard III. zvítězil se svým vojskem, v němž se osvědčili zejména waleští lučištníci, nad mnohonásobnou přesilou Francouzů v bitvě u Kresčaku (26.8.1346). Aby podpořil morálku lučištníků, přikázal Eduard svým rytířům sesednout s koní a bojovat pěšky, bok po boku se střelci. Použití palných zbraní v této bitvě není prokázáno, ale je velmi pravděpodobné, že se zde první děla již objevila.

V krvavé bitvě u Kresčaku padl také tenkrát již úplně slepý český král Jan Lucemburský (1310-1346), jenž bojoval na straně Francie. Eduardův syn princ Eduard z Woodstocku, princ waleský a vévoda akvitánský, zvaný Černý princ podle svého černého brnění, ocenil chrabrost slepého krále tím, že do svého znaku přijal tři pera z chocholu jeho přilby a za své přijal i jeho heslo „Ich Diene“ (Sloužím). Znám je také citát Jana Lucemburského, který vyslovil před svou poslední bitvou: „Toho bohdá nebude, aby král český z boje utíkal!“

U Kresčaku a později i v dalších bitvách stoleté války se projevil rozdíl v bojové taktice Angličanů a Francouzů. Francouzské vojsko se skládalo především ze šlechtické jízdy, kterou doprovázely oddíly měšťanů a žoldnéřů (například janovští střelci z kuší, kteří zklamali u Kresčaku). Odvážná, ale neukázněná francouzská šlechta měšťany i žoldnéři opovrhovala a do bitvy je ani nechtěla připustit, což si spolu s dokonalejší anglickou taktikou vyžádalo sérii tragických porážek.

Naproti tomu Eduard III. disponoval nejen výbornou jízdou, ale i oddíly Walesanů s jejich dlouhými luky, s nimiž se Angličané poprvé seznámili při podmaňování Walesu králem Edvardem I. V bitvách stoleté války tito střelci postříleli francouzské jezdce dřív, než mohli použít svá dlouhá kopí a těžké meče. Lučištníci se ukázali jako opravdu neocenitelná součást anglického vojska, a jejich oddíly v něm vydržely až do 16. století, kdy byl luk už zastaralou zbraní.

V roce 1347 dobyli Angličané přístavní město Calais, a to pak zůstalo v jejich moci po více než dvě stě let. Roku 1348 vypukla v Evropě epidemie moru, která na čas stoletou válku přerušila. Po smrti Filipa VI. roku 1350 nastoupil na francouzský trůn jeho syn Jan II., řečený Dobrý. Válka ale pokračovala. V bitvě u Poitiers roku 1356 byli Francouzi poraženi Černým princem a král Jan s mnohými svými šlechtici zajat a přinucen žít v Anglii.

V následných zmatcích se vlády chopil dauphin (následník trůnu) Karel, syn Jana Dobrého, který s pomocí panstva a duchovenstva zlikvidoval vzpouru pařížských měšťanů pod vedením pařížského purkmistra Štěpána Marcela a s ním spojené povstání sedláků (povstání jacqueri). Bouřili se proti placení na francouzský dvůr, který žil v anglickém zajetí. Svého vítězství Karel nezneužil, naopak se snažil zjednat v zemi pořádek.

Mírem v Bretani v roce 1360 končí první období stoleté války. Eduard III. se zřekl francouzské koruny a Flandry zůstaly pod francouzským vlivem. V moci Angličanů zůstalo přístavní město Calais a většina francouzského území na jih od Loiry (Gaskoňsko, Poitou, Guyenne, Saintonge, Périgord, Limousin), a to v držení nezávislém na francouzské koruně.

Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001

(www.volny.cz/tomas.halada)

Autor : 🕔01.01.2002 📕31.408

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 4 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 week ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 1 week ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 4 weeks ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago